iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Za ptačí chřipku 12 milionů, Babiš řidiči

Stát má na výplatu škod zemědělcům z ptačí chřipky vyčleněno 31 milionů Kč. Pokud by ale náklady tuto částku překročily, musí se najít peníze v rozpočtové rezervě, dodal ministr. Další vývoj ptačí chřipky je podle něj těžké odhadnout, záležet bude také na počasí. Připomněl nutnost podat žádost o kompenzaci škod do šesti týdnů.

Zemědělci zažádali dosud kvůli ptačí chřipce o kompenzace 12 milionů korun, vyplaceno jim bylo 2,5 milionu korun. Stát vyplatí zemědělcům veškeré škody, řekl v pořadu Partie ministr zemědělství Marian Jurečka. . V Česku je 29 ohnisek ptačí chřipky, utraceno byl této souvislosti 58 tisíc kusů drůbeže.

Ptačí chřipka se v Česku letos objevila po deseti letech, zasáhla i řadu dalších evropských zemí. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže včetně velkých komerčních chovů. Ptáci mají téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka.

MERKELOVÁ PRÝ NEMÁ VLIV NA HODNOTU EURA

Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že jako politička nemá žádný vliv na hodnotu eura. Ve svém projevu na bezpečnostní konferenci v Mnichově tak očividně reagovala na nedávná slova hlavního obchodního poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Petera Navarra, podle něhož Německo využívá slabé euro na úkor Spojených států.

"V eurozóně teď máme samozřejmě problém s hodnotou eura," prohlásila Merkelová. "Evropská centrální banka (ECB) provádí měnovou politiku, která není přizpůsobena Německu, ale spíše je šitá na míru zemím od Portugalska po Slovinsko či Slovensko. Pokud bychom stále měli marku, její hodnota by byla zcela jistě jiná, než jaká je v tuto chvíli hodnota eura.

To je ale nezávislá měnová politika, na kterou já jako německá kancléřka nemám žádný vliv," dodala podle agentury Reuters. Navarro podle komentářů médií svým prohlášením, že Německo využívá "silně podhodnoceného" eura na úkor USA, v podstatě obvinil Berlín z manipulace s měnovým kurzem. Německo nicméně nestanovuje měnovou politiku v eurozóně a opakovaně vyzývá ECB ke zpřísnění této politiky.

BABIŠ: KRAJE SCHOPNY ZAPLATIT VYŠŠÍ MZDY ŘIDIČŮM

Kraje jsou schopny zaplatit navýšení platů pro řidiče autobusů, řekl novinářům v Rakovníku ministr financí Andrej Babiš (ANO). Poukázal na to, že díky lepšímu výběru daní si kraje meziročně polepšily o 7,85 miliardy korun. O zvýšení mezd řidičů autobusů zhruba o třetinu rozhodla vláda a mzdy měly vzrůst už od letošního ledna. Kraje ale chtějí, aby zvýšení mezd zčásti zaplatil i stát.

"Já si myslím, že částky, které jsou pro přepravce, nejsou moc velké, že kraje to zvládnou, a je potřeba najít způsob, jak to dostat k řidičům, aby neodcházeli," uvedl Babiš. Problém podle něj spočívá ve špatně uzavřených smlouvách mezi kraji a poskytovateli veřejné dopravy, a také v tom, že dopravci pravděpodobně nedali peníze řidičům. Hejtmanství by měla podle ministra financí začít přemýšlet o krajských dopravních podnicích.

"A možná bychom mohli přemýšlet o nějaké modernější přepravě, například elektrobusech. A potom bychom nemuseli řešit smog," dodal v narážce na špatnou situaci ovzduší, která tuto zimu v mnoha krajích panuje. Představitelé krajů chtějí, aby navýšení mezd řidičů nezůstalo pouze na regionech a přispěl na ně i státní rozpočet. Dále se kraje snaží zajistit, aby peníze, jež regionální správy dopravcům přidají, skutečně skončily u šoférů.

Od začátku letošního roku vláda nařízením zvýšila minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Řidičům by se rovněž měl zvýšit příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 88 Kč a nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za práci v náročném prostředí. Babiš uvedl, že jeho hnutí nesouhlasilo s navýšením tarifů bez stanovení toho, kde se peníze vezmou.

Dopravní odboráři vyhlásili před dvěma dny kvůli mzdám řidičů stávkovou pohotovost, neboť slíbené zvýšení mezd podle nich respektuje jen minimum zaměstnavatelů. V pondělí bude o mzdách šoférů jednat vláda s Asociací krajů, zabývat se tímto tématem bude i pondělní tripartita. Odboráři chtějí o stávce rozhodnut po jednání. Odborové organizace v Ústeckém kraji už ohlásily stávku na 8. března. Kraje, které dopravu linkovými autobusy objednávají, šoféry vyzvaly, aby od protestu upustili.

STAVBY DÁLNICE

Letošní rok bude pro řidiče jedním ze zlomových. Už na sklonku srpna se má otevřít poslední úsek dálnice D11 do Hradce Králové. Ještě na jaře má začít archeologický průzkum na pokračujícím úseku autostrády směrem na Smiřice a Jaroměř.

„Co se týče navazujícího úseku na Jaroměř, tak doufám, že archeologický průzkum bude trvat jen tak dlouho, jak bude potřeba. My ale věříme, že na mnoha místech bude ukončen do podzimu, a na těch místech začneme hlavní stavební činnost, to znamená, že někdy v září bychom mohli začít dělat hlavní stavební objekty, jako jsou křižovatky a mosty," řekl na pátečním jednání o dostavbě D11 ministr dopravy Dan Ťok (ANO).

Na dálnici z Hradce Králové do Jaroměře je již podle ministra dopravy Dana Ťoka vysoutěžen dodavatel, a pokud vše půjde podle plánu, měla by stavba, která spolkne 10 miliard korun, trvat zhruba dva a půl roku. „Máme tam jen dva problémové pozemky, které asi budeme muset vyvlastnit. Jinak je z pohledu výkupu připraveno 99,6 procenta pozemků," uvedl na včerejším jaroměřském setkání ministr Dan Ťok.

Zlatý ráj archeologický: Podle starosty Trutnova Ivana Adamce (ODS) jsou plány ministerstva připraveny dobře, ale obává se zdržení stavby ze strany archeologů. „Archeologický průzkum může trvat déle, než předpokládá ministerstvo," řekl Ivan Adamec s poukazem na to, že hlavně území kolem Smiřic bude pro archeology zlatým rájem. „Je to místo, kde jsou památky na stěhování národů z pátého až šestého století našeho letopočtu. Tedy z doby, ze které de facto neexistují písemné prameny," uvedl starosta Trutnova.

Na pátečním jaroměřském jednání přišla na přetřes i otázka kontrolních dnů na dálnici. Jak ministr Dan Ťok, tak i náměstek královéhradeckého hejtmana Martin Červíček se chtějí vyhnout zbytečným průtahům a komplikacím při samotné stavbě. „S panem náměstkem Červíčkem jsme domluveni, že mě navštíví. Dálnice se postaví tím, že se bude stavět, a ne tím, že o tom budeme jednat," uvedl ministr Dan Ťok a dodal, že ohledně kontrolních dnů má požadavky i z jiných krajů.

„Pozvu na jednání kohokoliv, ať se podívá, jaký je postup prací. Nemyslím si, že je potřeba ŘSD zatěžovat s pořádáním kontrolních dnů," dodal ministr s tím, že to není výraz žádného znevažování hejtmanství. „Například s tím královéhradeckým se jedná velmi dobře," uvedl Dan Ťok. O kontrolních dnech neuvažuje ani Martin Červíček: „Máme domluvenou schůzku. Neříkejme však kontrolní dny. Myslím, že všichni vnímáme, že se kolem D11 musíme setkávat pravidelně."

DÁLNICE DO CHOMUTOVA

Termín za termínem, slib za slibem neplatí. Co brzdí dostavbu klíčové komunikace? Dostavba dálnice D7 z Prahy do Chomutova v roce 2023. Takový byl nedávný slib české vlády k dostavbě této frekventované komunikace. V současné době začíná být zřejmé, že ani tento termín nevypadá reálně. Dálnice je důležitou spojkou Mostecka, Chomutovska, Žatecka a Lounska s českým hlavním městem. Kromě tuzemských řidičů na ni netrpělivě čekají také zahraniční investoři.

Přípravu některých úseků dálnice brzdí nové posuzování vlivů na životní prostředí, navíc není jasné, kde se na dostavbu dálnice vezmou peníze. Odhadované náklady na dostavbu šesti úseků D7 jsou vyčísleny na zhruba na deset miliard korun, počítá se s financováním z národních zdrojů. V současné době je hotová dálnice z Prahy do Slaného, dvoukilometrový obchvat Sulce na Lounsku a úsek z Bitozevsi na Žatecku do Chomutova. V současné době se staví navazující úsek Bitozeves – Postoloprty, který by měl být hotový příští rok na jaře.

Špatnou zprávou pro řidiče je, že se hned tak další úseky stavět nezačnou. Nejdřív za dva roky. V roce 2019 chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít stavět hned trojici úseků – zkapacitnění obchvatů Loun a Panenského Týnce a úsek u Chlumčan na Lounsku. „Stavba těchto úseků je plánována na roky 2019 až 2021,“ sdělil Jan Studecký, mluvčí ŘSD.

Ani tyto termíny ale nemusejí být konečné. „V přípravě, včetně složitého majetkoprávního vypořádání pro stavbu dálnice, je nutné počítat s plovoucími lhůtami, které neumí investor žádným způsobem ovlivnit nebo je smluvně podchytit. Nicméně platí, že bude-li z hlediska postupu přípravy možné, snažíme se rizikům předcházet, lhůty zkracovat a intenzivně pracovat tak, aby termíny byly konečné,“ dodal mluvčí ŘSD.

U dvou ze zmíněných úseků, u Loun a Chlumčan, se proces přípravy podstatně zbrzdil tím, že se znovu posuzují z hlediska vlivů na životní prostředí. To celý proces vrátil o řadu měsíců zpět. Po dostavbě těchto tří úseků bude zbývat v Ústeckém kraji již jen rozšíření obchvatu u Postoloprt. Tam se příprava zbrzdila zdlouhavými jednáními s městem, neboť nová silnice má vést přes fotbalové hřiště. V současné době vypadá, že jako poslední se bude stavět 16kilometrový úsek Slaný – Panenský Týnec. Paradoxně ten nejvytíženější, s největší intenzitou dopravy.

Města podél silnice Praha – Chomutov nedávno založila spolek, aby tlačila na co nejrychlejší dostavbu dálnice. „Jednání se zástupci Ředitelství silnic a dálnic probíhají pravidelně, dostáváme při nich informace o přípravě jednotlivých úseků. Nejohroženější se jeví úsek Slaný – Panenský Týnec, kde se začíná hovořit o realizaci v roce 2024 a dál. Velkým problémem zřejmě budou peníze, není zajištěno jeho financování,“ sdělila Zdeňka Hamousová, senátorka a starostka Žatce. Ministerstvo dopravy chce dostavbu dálnice D7 zařadit mezi projekty PPP – dostavěl by ji soukromý investor a stát by mu náklady dlouhodobě splácel. Spuštění těchto projektů se ale v ČR neustále odkládá.

VÝSTAVBA ÚSEKU D6

Nejpozději do konce roku 2020 by měly být postavené tři dálniční úseky dálnice D6 na Rakovnicku, a to úsek od Nového Strašecí do Řevničova, obchvat Řevničova a také obchvat Lubence. V pátek to před jednáním se starosty, kterých se dostavba dálnice dotýká, řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Ten také řekl, že dálnice D6 by mohla být hotova v roce 2030. "Nechci tu ale věštit z křišťálové koule," poznamenal ministr dopravy. "Výstavba zmíněných úseků by měla začít, předpokládáme, nejpozději na podzim letošního roku," řekl ministr dopravy Dan Ťok s tím, že stavba potrvá zhruba tři roky. "A to zhruba u všech staveb," řekl ministr dopravy.

Se stavbou zmíněných úseků se mělo začít už v předchozích letech, ovšem kvůli EIA se vše protáhlo. "Právě díky tomu, že se nám podařilo po deseti letech uvést do souladu naší legislativu EIA s evropskou směrnicí, tak jsme zachránili evropské peníze pro financování prioritních staveb. Pokud bychom toto neudělali, tak EU by nám neproplatila nejen tyto stavby, ale i řadu dalších. Zde skutečně bylo ve hře mnoho desítek miliard korun," nechal se slyšet ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Po dostavbě dálnice D6 spojující Prahu a Karlovy Vary volají obyvatelé a starostové už desítky let. Nadměrný provoz nákladní dopravy ničí nejen domy, ale i zdraví lidí. Kromě toho podle některých politiků je absence dálnice D6 také příčinou, proč zůstává okres Rakovník nejchudším regionem Středočeského kraje. Navíc zde ubývá počet obyvatel.

„Je to špatnou dopravní obslužností, práce tady je, zaměstnavatelé v průmyslové zóně si stěžují, že mají dost pracovních míst, ale málo zaměstnanců. Lidé se často stěhují za prací do Prahy," řekl koncem loňského roku ČTK Pavel Jenšovský, starosta Rakovníka. Dostavba dálnice přitom byla v ohrožení, kvůli staré posouzení vlivu stavby na životní prostředí, tedy takzvanou EIA. Nakonec se ale vládě, jelikož na dostavbu budou potřeba peníze z Evropské unie, dohodnout s Evropskou unií.

„Finální dohoda s Evropskou komisí o EIA je ukázkou efektivní spolupráce mezi Českou republikou a Evropskou komisí. Podařilo se nám odblokovat neblahé dědictví předchozích vlád a nyní konečně můžeme plynule dostavět dopravní tepny v České republice za výrazné pomoci evropských prostředků," nechal se v minulém roce slyšet premiér Bohuslav Sobotka.

BAŤA ZAČÍNA S VELKOOBCHODEM

Výrobce a prodejce bot, zlínská firma Baťa, se rozhodl vstoupit na velkoobchodní trh. Značky bot, které lze v Česku koupit výhradě v síti prodejen Baťa, tak poskytne do nabídky i lokálním prodejcům obuvi. Zákazník se tak má snáze dostat k výrazně většímu množství sezonních modelů od dané značky, které bylo možné dosud koupit jen v zahraničí a firmě to přinese další tržby, řekl manažer prodeje Viktor Dohnal na brněnských veletrzích módy Styl a Kabo.

Firma by do budoucna chtěla, aby se podíl velkoobchodu podílel na celkových tržbách deseti procenty. "To by bylo velmi dobré," řekl Dohnal. V roce 2015 činily celkové tržby 1,7 miliardy, výsledek hospodaření však byl záporný 156 milionů. Kvůli snaze proniknout na velkoobchodní trh firma Baťa poprvé přijela na veletrh Kabo. "Začít z ničeho je poměrně obtížné, proto je potřeba přijet na výstavu. Kabo je jediná v Česku. Zatím jsme úplně na začátku," uvedl Dohnal. Veletrh by měl přivést Baťovi první velkoobchodní partnery.

Nabízí jim prodej čtyř značek. Jednou je Weinbrenner, která se zhruba ze 40 procent vyrábí v továrně v Dolním Němčí na Uherskohradišťstku. Další je značka Power a také francouzská Le Coq Sportif a italský Diesel. "Dosud bylo možné koupit v Česku jen omezené množství modelů z kolekce," uvedl Dohnal. Prodávaly se v maloobchodních prodejnách Baťa a ty braly jen modely, které se jim hodily do kolekce. Nyní se množství modelů na českém trhu výrazně zvýší.

Zákazníci už se u Bati mohou podle Dohnala spolehnout na vyšší kvalitu, protože firma poměrně čerstvě opouští výrobu v Číně a dalších zemích v jihovýchodní Asii a přesunuje ji do Evropy. "Důvodem je hlavně kvalita. A dále také množství, které lze objednat. Na nízký počet párů od jednoho modelu v podstatě nereagují a ani se nejde dostat na výhodnou cenu," vysvětlil Dohnal.

Baťa v současnosti provozuje zhruba 70 prodejen v Česku a 30 na Slovensku. "Prodejní síť je stabilizovaná, občas nějaká prodejna otevře a občas zavře. Trh je hodně konkurenční," poukázal Dohnal na spoustu nákupních center, kde se snaží otevírat prodejny největší konkurenti, jako jsou Humanic, Deichmann či CCC Obuv. "Konkurencí jsou i řetězce se sportovním zbožím," doplnil Dohnal. Akciová společnost Baťa vznikla v roce 1991 a navázala na výrobu národního podniku Svit. Jejím jediným akcionářem je nyní nizozemský International Footwear Investment B.V., v Česku zaměstnává přes 900 lidí. /r/