iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šumava dobrá pro život? Bílé Karpaty

Šumava je místo, kde po staletí žijí lidé a bývala krásná příroda s volně žijící zvěří. A byli to lidé, kteří přivedli šumavskou přírodu až do stavu, kdy mohla být vyhlášena národním parkem. Za 26 let existence Národního parku Šumava se ale mnohé změnilo. Tam kde bývaly kosené a udržované louky je dnes křoví, tam kde býval zelený les, jsou na tisících hektarech suché pahýly a vykácené plochy.

NP Šumava byl vyhlášen v roce 1991. Rok před přijetím Zákona o ochraně přírody a krajiny, který říká, že se mají národní parky a pravidla péče o jejich přírodu vyhlašovat speciálním zákonem. Přestože to v zákoně stojí jasně, v případě Šumavy se to od roku 1992 přes opakované snahy nepovedlo.

Šumava se za poslední desetiletí stala kolbištěm nejrůznějších neziskových a nevládních organizací, ale i politiků. Česká ochrana přírody se zradikalizovala a stala se bojem ideologií. Tradiční evropskou ochranu přírody vystřídal směr aktivistických skupin k ochraně samovolných procesů jako v obřích amerických parcích, kde lidé nikdy nežili, přírodu nevyužívali a nepečovali o ni. Modelu velkoplošné divočiny uprostřed Evropy fandí i současné ministerstvo životního prostředí a někteří ekoaktivisté, často podporovaní finančně i evropskými granty.

To se nelíbí místním ani krajským samosprávám, protože s vyhlášením takto směřovaného NP by v roce 1991 nikdo nesouhlasil. Obce, kraje a lidé se cítí být podvedeni.

Ministerstvo životního prostředí místo, aby udělalo zákon o Šumavě, mění zákon o ochraně přírody, kde všechny 4 národní parky řeší jedním univerzálním zákonem. Je to prý kompromis, ale z pohledu života na Šumavě je to ten nejradikálnější zákon. Nesouhlasí s ním obce, nesouhlasí s ním kraje, nesouhlasí s ním Senát. Dokonce i prezident Zeman prohlásil, že nepodpoří zákon, který by oproti současnému stavu rozšiřoval bezzásahovost. To dává naději, že zákon, proti kterému stojí lidé a Senát, prezidentovu podporu nezíská. To i proto, že současná první zóna tvoří 13% z rozlohy NP Šumava a ministerstvo přiznává, že přichází s 26% první zóny.

Současný návrh zákona navíc na polovině parku ruší ustanovení lesního zákona, podle kterého se musí bránit škodlivým činitelům jako je kůrovec. Experiment s nezasahováním proti kůrovci byl na čtvrtině parku poprvé vyzkoušen v roce 2007. Výsledkem byly obrovské plochy lesa zlikvidované kůrovcem a rekordní těžby dřeva za existence NP Šumava. Došlo ke zničení více než 15.000 hektarů dříve krásných, zelených lesů.

Současný návrh zákona, který je v zpět v poslanecké sněmovně jde ještě mnohem dál, na jednou takovou plochu. Tím, že sejme platnost lesního zákona na 50% procentech rozlohy parku, dává polovinu Šumavy všanc kůrovci. Chci věřit, že nic takového nemůže projít schválením poslanecké sněmovny, protože do pěti let by pak mohl zmizet dospělý zelený les na Šumavě úplně. Pro koho vlastně chceme Šumavu? Bude dále dobrým místem pro život lidí, zvěře a lesů? Nebo bude jen pro kůrovce a pro vědce ke zkoumání následků kůrovcových kalamit? Mgr. Radka Trylčová, radní Plzenského kraje pro životní prostředí a zemědělství

SDRUŽENÍ REGION BÍLÉ KARPATY

K všestrannému rozvoji Zlínského kraje a přilehlých příhraničních mikroregionů na obou stranách česko-slovenské hranice přispívá činnost sdružení Region Bílé Karpaty, která bude pokračovat i v nadcházejícím období. Nadále se bude zaměřovat zejména na podporu spolupráce moravských příhraničních krajů s partnerskými organizacemi působícími na slovenské straně.

Zájmové sdružení právnických osob Region Bílé Karpaty (RBK) v současnosti čítá celkem 10 členů. Založeno bylo v roce 2000 s cílem podporovat česko-slovenskou spolupráci a přispívat k rozvoji regionu. Za tím účelem byl v témže roce založen i Euroregion Bílé-Biele Karpaty a od té doby se podílí na rovnovážném rozvoji regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech.

Sdružení RBK hraje významnou roli v čerpání peněz ze strukturálních fondů EU v příhraničních regionech, kdy plní funkci správce Fondu mikroprojektů, který součástí je součástí Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Slovensko. Celkem bylo RBK v letech 2005 až 2015 administrováno téměř 6 milionů EUR ve prospěch příjemců v moravských příhraničních krajích, kteří je využili k realizaci celkem 388 mikroprojektů. K vlastním uskutečněným aktivitám RBK patřilo například uspořádání společného mezinárodního sklářského sympozia, při němž došlo k navázání nových kontaktů a vzniku nových partnerství v oboru sklářství z obou stran hranice.

„Pro programové období do roku 2020 sdružení Region Bílé Karpaty opět funguje jako správce Fondu mikroprojektů. Pro Fond je počítáno s částkou 9 milionů EUR, z toho 4,5 milionu EUR pro moravskou část. Přímo pro příjemce je určeno 3,78 milionu EUR, zbylá část je určena na administraci Fondu mikroprojektů s tím, že vesměs bude tato částka použita ve Zlínském kraji,“ informoval náměstek hejtmana Zlínského kraje Josef Zicha.

Na základě schválené Dohody o spolupráci a partnerství je Zlínský kraj od roku 2015 zapojen do činnosti tohoto sdružení jako stálý host a ve správní radě má 3 členy. Pro následující období jimi budou statutární náměstek hejtmana Jiří Sukop, radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková a vedoucí Odboru strategického rozvoje kraje Milan Filip.

Stávajícími členy sdružení RBK jsou: Mikroregion Luhačovské Zálesí, Sdružení Mikroregion Rožnovsko, Mikroregion Vizovicko, Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, Sdružení Uherskobrodska, Statutární město Zlín, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Sdružení pro rozvoj Soláně, Mikroregion Valašskomeziříčsko – Kelečsko. Jan Vandík

RYBÁŘE TRÁPÍ ÚHYN PSTRUHŮ

První společné pracovní setkání zástupců rybářských spolků působících na území Zlínského kraje s pracovníky Odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu svolala v tomto týdnu radní Zlínského kraje Margita Balaštíková. „Cílem tohoto našeho prvního jednání bylo vyjasnit si možnosti spolupráce a najít průsečíky společných zájmů. Požádali jsme o vyplnění dotazníků, abychom zjistili, v jakých oblastech je ze strany rybářských spolků očekávána podpora kraje a v čem je reálné ji nabídnout.

Informovali jsme také o dotačních programech, které jsou krajem aktuálně poskytovány a které mohou rybářské spolky ještě letos uplatnit. Velmi si vážím práce rybářů v oblasti výchovy mládeže, důkazem čehož je výrazný zájem dětí a mládežníků o rybářské kroužky,“ řekla radní Margita Balaštíková, zodpovědná za životní prostředí a zemědělství. „V druhé polovině letošního roku uspořádáme společné jednání všech kompetentních zástupců agrárního sektorů, tedy rybářů, zemědělců, myslivců a včelařů, kde budou poskytnuty kompletní informace o všech národních i krajských formách podpory, kterou mohou na svou činnost čerpat,“ uvedla radní Margita Balaštíková.

Na území Zlínského kraje je přibližně 12 000 organizovaných rybářů, z toho je 1 400 dětí a zájem mládeže má stoupající tendenci. Je to i díky krajským dotacím na environmentální výchovu. Rybáři jako jediný spolek nemají nouzi o mládež. Vyplývá to z informací, které prezentoval Michael Javora, předseda Moravského rybářského svazu působícího ve Zlíně.

Pracovníci krajského odboru životního prostředí představili konkrétní grantové programy Zlínského kraje, které lze v letošním roce čerpat v rámci ekologické výchovy, anebo v rámci podpory jednorázových sportovních akcí – například při pořádání rybářských závodů.

Vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Alan Urc prakticky poradil, jak koncipovat konkrétní projekty, aby měly šanci na získání dotace - zejména při výstavbě a údržbě rybníků, kde se nabízí využít podpory z Operačního programu Ochrana životního prostředí, v němž se počítá i s opatřeními proti suchu. Zde přichází v úvahu podpora ze strany Ministerstva zemědělství. Mezi témata, která rybáře v současné době trápí, patří vysychání vodních toků, úhyn lososovitých ryb, zejména pstruha, a také zvýšený výskyt rybích predátorů. Rovněž je problémem zhoršující se situace v revírech, kdy se musí platit stále vyšší nájem. Helena Mráčková