iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Schulz v souboji Merkelovou výrazně porazí

Zatímco předsedkyni konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merkelovou by za kancléřku znovu chtělo 38 procent dotázaných, Schulze by si jich po volbách v čele německé vlády dokázalo představit 49 procent. Zatímco na konci ledna měl v podobném průzkumu bývalý předseda Evropského parlamentu náskok čtyř procentních bodů (44 ku 40 procentům), v dnes zveřejněné anketě už Merkelovou a Schulze dělí procentních bodů jedenáct.

Informace vyplývá to z průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televizní stanice ZDF. Značně ve stejné anketě posílila i pozice celé sociální demokracie. Martin Schulz by Angelu Merkelovou v přímé volbě výrazně porazil.

Odlišné je ale hodnocení hlavních kandidátů na německého kancléře v některých dalších ohledech. Větší znalost problematiky vedení státu přisuzují dotázaní jednoznačně Merkelové (34 ku deseti procentům pro Schulze). Současnou kancléřku považují respondenti také za důvěryhodnější (23 ku 20 procentům). I když v celkovém hodnocení dává přednost většina jasně Schulzovi, 71 procent dotázaných si stále myslí, že kancléřka Merkelová svou práci dělá spíše dobře.

V souvislosti s nominací Schulze do čela své kampaně před zářijovými parlamentními volbami si oproti dřívějšku výrazně polepšila i samotná SPD, která se v posledních týdnech drží v různých průzkumech kolem třiceti procent. Také anketa Politbarometer stanice ZDF jí přisuzuje 30 procent hlasů, sesterské strany CDU a CSU by přitom nyní dosáhly na 34 procent. Do parlamentu by se podle průzkumu dostali ještě Zelení (devět procent), postkomunistická strana Levice (sedm procent) a vrátila by se do něj i liberální FDP (šest procent).

Oproti jiným průzkumům, kde se drží kolem 12 procent, by podle ankety ZDF pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) od voličů dostala jen deset procent hlasů. Pokud by se o složení Spolkového sněmu hlasovalo už nyní, vládla by i v následujících letech podle agentury DPA zřejmě velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Na uvažovanou rudo-rudo-zelenou koalici (SPD, Levice, Zelení) by levicovým stranám počet získaných mandátů nestačil.

ODVOLACÍ SOUD ZASTAVIL IMIGRAČNÍ VÝNOS

Soud odkladem reagoval tím na oficiální informace, podle nichž Trumpova vláda chystá nový výnos náhradou za původní dekret, který sanfranciský federální soud zablokoval. Odvolací soud v San Francisku s působností pro západní oblasti USA se chystal v celém plénu znovu zvážit původní rozhodnutí svého tříčlenného senátu, který ponechal v platnosti rozhodnutí federálního soudu zmrazit účinnost imigračního dekretu. Nyní však tento postup zastavil s tím, že vyčká na další vývoj, uvedla agentura Reuters.

Trump ve čtvrtek ohlásil přípravu nového imigračního dekretu a řekl, že nové exekutivní nařízení chce podepsat příští týden. Ministerstvo spravedlnosti pak sdělilo, že již nestojí o to, aby odvolací soud přehodnotil své původní rozhodnutí. Dekret, který zakázal na tři měsíce vstup do USA obyvatelům sedmi převážně muslimských států a pozastavil americké azylové programa, napadl stát Washington u federálního soudu a ten předběžně účinnost dekretu pozastavil. Očekává se, že spor nakonec skončí u nejvyššího soudu.

Nový exekutivní příkaz o omezení imigrace, jehož vydání Trump na čtvrteční tiskové konferenci ohlásil na příští týden, se má podle zdrojů Bílého domu týkat výhradně cizinců ze sedmi postižených zemí, kteří do USA dosud nikdy necestovali a nemají americká víza. Nebude tedy nijak omezovat práva držitelů takzvaných zelených karet, kteří v USA žijí nebo vycestovali a chtějí se vrátit, napsala agentura AP.

"Prezident tak otevře cestu okamžité ochraně země, aniž by absolvoval další, pravděpodobně vleklý soudní spor," napsala agentura s odvoláním na dostupné informace o chystaném výnosu. Bílý dům je prý přesvědčen, že nový dekret nenarazí na žádné právní překážky. Právní experti ale problémy nevylučují. Nový dekret se sice zaměřuje jen na občany sedmi převážně muslimských států, kteří v USA nikdy nebyli, může ale narazit na odpor pro podezření z náboženské diskriminace. Vláda ale podle amerických médií bude argumentovat tím, že prezidentské nařízení se týká jen části světové muslimské populace a navíc zahrnuje "nemuslimské" občany sedmi postižených zemí.

Jessica Levinsonová, profesorka na právní škole v Los Angeles, je přesvědčena, že Trump hlavní problémy kritizovaného původního dekretu v novém nařízení odstraní. "Nakonec to ale stejně skončí u soudu," řekla novinářům. Expert Texaské univerzity Stephen Vladeck je téhož názoru. "Washington a Minnesota, tedy státy, které první Trumpův dekret soudně napadly, udělají totéž s revidovaným nařízením. Bude to doopravdy zmatek; zřejmě se bude opakovat chaos, jehož jsme byli svědky v minulých dnech," prohlásil Vladeck.

TRUMP NECHTĚL NASADIT GARDU PROTI MIGRANTŮM

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažovala nasadit až sto tisíc příslušníků národní gardy proti přistěhovalcům, kteří v zemi pobývají nelegálně. Napsala to agentura AP s tím, že získala příslušný návrh memoranda nesoucí jméno ministra vnitřní bezpečnosti Johna Kellyho. Bílý dům se ihned proti zprávě AP ohradil s tím, že je falešná. Nejmenovaný představitel ministerstva vnitřní bezpečnosti označil dokument za velmi ranou fázi návrhu, který Kellymu nebyl předložen k posouzení.

"Neexistují žádné snahy využít národní gardu k chytání nelegálních přistěhovalců," uvedl podle AP prezidentův mluvčí Sean Spicer. Zprávu AP pak označil za stoprocentně pochybnou a nezodpovědnou. Spicer rovněž řekl, že dokument nepochází z dílny Bílého domu. Nejmenovaný představitel ministerstva vnitřní bezpečnosti AP sdělil, že dokument byl velmi ranou fází návrhu, nikdy se o něm vážně neuvažovalo a nikdy nebyl předložen ministru Kellymu ke schválení.

Jedenáctistránkový dokument je podle AP adresován šéfům imigrační a celní policie a pohraniční stráže. V textu se uvádí, že guvernéři čtyř amerických států, které přímo hraničí s Mexikem, tedy Kalifornie, Arizony, Nového Mexika a Texasu, a dalších sedmi, které se zmíněnými čtyřmi sousedí, by se mohli rozhodnout, zda své národní gardy povolají.

Agentura AP poznamenala, že dokument vyzývá k bezprecedentní militarizaci imigračních jednotek. Garda by tak zastávala úkoly imigračních úřadů až v severním americkém státě Oregon. "Ačkoli členové národní gardy v minulosti opakovaně vypomáhali na americko-mexické hranici s úkoly týkajícími se přistěhovalectví, nikdy dříve nebylo nasazení tak plošné a tak na severu (USA)," napsala agentura AP.

Zmíněný návrh memoranda, který AP má, byl údajně zamýšlen jako doprovodný text k Trumpově exekutivnímu příkazu o pohraniční bezpečnosti a imigračních úpravách. Tento dekret, který prezident podepsal 25. ledna a který žádnou zmínku o národní gardě neobsahuje, mimo jiné otevírá cestu ke stavbě zdi na hranicích s Mexikem. Návrh memoranda, který je rovněž datován 25. ledna, uvádí, že gardisté by v případech vyšetřování, zatýkání a zadržování cizinců ve Spojených státech vykonávali funkce imigračních sborů. Text také popisuje, že jednotky národní gardy by byly aktivovány na základě partnerských programů mezi americkými státy a federální vládou.

AP poznamenala, že Bílý dům i ministerstvo vnitřní bezpečnosti dosud nereagovaly na žádost o komentář a o upřesnění statusu návrhu. Bílý dům pouze zprávu označil za falešnou. Ačkoli neupřesněný představitel ministerstva vnitřní bezpečnosti návrh označil za velmi raný, podle informací AP koloval mezi pracovníky ministerstva a o jeho obsahu úředníci diskutovali ještě minulý pátek.

Dopad memoranda, pokud by bylo uplatněno, by byl podle AP dalekosáhlý. Polovina z více než 11 milionů lidí, kteří v USA pobývají nelegálně, žije právě ve zmíněných jedenácti amerických státech, kterých by se zapojení gardy týkalo. Tento propočet vychází z odhadů institutu Pew Research Center založených na datech sčítání obyvatel z roku 2014.

AP oslovila guvernéry dotčených jedenácti států. Všichni s výjimkou Texasana, který zatím neodpověděl, shodně tvrdí, že o memorandu nevěděli. To, zda by své národní gardy zapojili, odmítli komentovat, případně takovou debatu označili za předčasnou. Pouze guvernér Arkansasu Asa Hutchinson vyjádřil obavy z využití gardy. "Myslím, že by to pro naše gardisty byla přílišná zátěž," řekl.

TRUMP PODPOŘIL NATO

Americký prezident Donald Trump plně podpořil Severoatlantickou alianci (NATO), řekl na mnichovské bezpečnostní konferenci ministr obrany USA James Mattis. Je podle něj ale správné, aby ti, kdo z aliance profitují, nesli také svou část zodpovědnosti."Prezident Trump se ujal úřadu a dal NATO svou plnou podporu," prohlásil Mattis. Nový šéf Bílého domu je podle něj zároveň přesvědčen, že aliance se musí přizpůsobit dnešní situaci ve světě a hrozbám, kterým čelí.

"Je to férový požadavek, chtít, aby všichni ti, co mají prospěch z nejlepší aliance na světě, nesli příslušnou část nezbytných nákladů na ochranu naší svobody," poznamenal také americký ministr obrany. Podobně mluvil Mattis už ve středu, kdy v Bruselu na setkání představitelů NATO varoval, že pokud evropští členové nezačnou na obranu vydávat více peněz než dosud, USA by mohly utlumit své spojenecké závazky.

Mattis dnes také vyjádřil přesvědčení, že bezpečnost v dnešním světě nedokáže zajistit žádná země osamoceně, ale je to možné jen v týmu. Transatlantická vazba je podle něj nadále silná a článek číslo 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně zůstává zásadním závazkem ze strany Spojených států. Článek číslo 5 stanoví, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím NATO bude považován za útok proti všem. Ostatní členské země mají povinnost napadenému státu nebo napadeným státům pomoci.

K jednotě dnes země NATO vyzval vlivný americký senátor a častý Trumpův kritik John McCain. Zdůraznil také nutnost bojovat nadále za myšlenku Západu, která se zrodila po druhé světové válce a přinesla dobrý světový řád. Není možné se jí vzdát, protože by to bylo přesně to, co chtějí naši nepřátelé, míní. "Dokud v Západ budou věřit odvážní lidé, přetrvá," řekl McCain, podle něhož je idea Západu nadále otevřená osobám nebo národům, které přijmou jeho základní hodnoty, kterými jsou demokracie, respekt k základním lidským právům nebo k vládě práva.

McCain dnes také poznamenal, že náhlá rezignace poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Michaela Flynna ukazuje na zmatky v Trumpově administrativě. Vzhledem k tomu, že si Trump protiřečí, naučil se prý McCain sledovat jeho skutečné kroky, nikoli slova.

USA VYZVALY ČÍNU STABILIZOVAT KOREJSKÝ POLOOSTROV

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson na první schůzce se svým čínským protějškem Wangem I vyzval Peking, aby všemi dostupnými prostředky působil na KLDR, a přispěl tak ke snížení napětí na Korejském poloostrově. Tillerson, který se s šéfem čínské diplomacie sešel v rámci summitu ministrů zahraničí zemí G20 v Bonnu, výzvu vyslovil jen několik dní poté, co Severní Korea otestovala balistickou střelu středního doletu.

Tillerson podle svého mluvčího Marka Tonera během setkání s Wangem rovněž zdůraznil rostoucí nebezpečí, které představuje severokorejský jaderný program a program vývoje balistických střel. Kromě KLDR se ministři soustředili na jednání o otázkách vzájemného obchodu a investic, dodal mluvčí. Setkání ministrů zahraničí USA a Číny bylo první oficiální schůzkou představitelů těchto mocností po nástupu nového prezidenta Donalda Trumpa k moci. Trump se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem před týdnem spojil telefonicky. Mimo jiné ho ujistil, že bude respektovat politiku jedné Číny. Peking Trumpův postoj ocenil a oba prezidenti si také slíbili, že se vzájemně navštíví.

Tillerson už dříve ubezpečil americké spojence Jižní Koreu a Japonsko, že je Washington odhodlán je bránit v případě útoku z Pchjongjangu. Čína je prakticky jediným spojencem severokorejského režimu. Severní Korea v neděli oznámila, že provedla "úspěšný test nového typu rakety země-země středního až dlouhého doletu, která je schopna nést jadernou hlavici". Jihokorejské ministerstvo obrany je přesvědčeno, že nejnovější raketový test KLDR byl provokací, jejímž cílem bylo vyzkoušet reakci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

BLAIR VYZVAL BRITY, VZBOUŘIT SE PROTI BREXITU

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzval obyvatele Británie, aby povstali proti odchodu své země z Evropské unie. Labouristický politik v projevu kromě jiného uvedl, že podmínky takzvaného brexitu ohrožují budoucnost Británie. Vyjádřil se jménem své nové proevropské skupiny Open Britain. Zatím ale není jasné, jak velkou podporu Blairova kampaň získá.

"Lidé hlasovali, aniž znali skutečné podmínky brexitu. Ty podmínky teď byly upřesněny a lidé mají právo změnit názor. Naším úkolem je přesvědčit je, aby to udělali," řekl Blair na adresu odpůrců odchodu země z unie. Odsoudil také to, že britská vláda se rozhodla k "brexitu za každou cenu" bez ohledu na dopady, jaké to pro Británii bude mít.

Při svém prvním velkém vystoupení od červnového referenda Blair varoval, že jednou z hrozeb kolem brexitu je rozpad Spojeného království. Připomněl, že Skotové jasně hlasovali pro setrvání v EU. Brexit v tomto autonomním regionu oživil separatistické tendence a možné budoucí referendum by mohlo vyústit v osamostatnění Skotska, soudí expremiér. Blair byl ve funkci v letech 1997 až 2007.

"Nyní není čas na ustupování, netečnost či beznaděj. Přišel čas ke vzpouře na obranu toho, čemu věříme," prohlásil Blair při zahájení své kampaně v londýnské City. Například otázka imigrace ze zemí EU na britské ostrovy, která hrála významnou roli v referendu, se dá řešit jinak než brexitem, věří Blair. Jeho vláda čelila doma kritice, že dříve než ostatní země EU zcela otevřela dveře pracujícím z Česka a dalších nových členských států převážně ze střední a východní Evropy.

Současná konzervativní premiérka Theresa Mayová je odhodlána zahájit vyjednávání o brexitu s evropskými partnery nejpozději koncem března. Nedávno sdělila, že má v úmyslu zcela zpřetrhat dosavadní pouta a počítá i s odchodem z jednotného unijního trhu. Dojednat chce nové podmínky spolupráce Londýna s EU. Zdůraznila, že je potřeba respektovat výsledek loňského referenda, a politiky varovala před snahou narušovat nastolenou cestu ven z EU. Úřad premiérky reagoval na Blairův postoj potvrzením, že vláda je "zcela odhodlána" brexit uskutečnit. Bývalý ministr a šéf Konzervativní strany Iain Duncan Smith řekl, že Blairova slova jsou "arogantní a naprosto nedemokratická". /r/