iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Bárta vysoudí odškodné 20 milionů?

Bártův advokát Tomáš Gřivna ve středu u soudu uspěl s argumenty, že promlčecí lhůta neběžela po dobu, kdy Nejvyšší soud rozhodoval o stížnosti pro porušení zákona a o dovolání, které v Bártův neprospěch podali Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Podle předsedy odvolacího senátu Reného Fischera nelze začátek promlčecí lhůty vztahovat k datu, kdy zprošťující obvinění nabylo právní moci.

Bývalý ministr dopravy a bývalý šéf Věcí veřejných Vít Bárta má dál šanci získat 20 milionů korun, které požaduje od státu za trestní stíhání. Pražský městský soud dnes částečně zrušil rozsudek, podle kterého neměl na miliony nárok a spor vrátil k novému projednání. Bárta požadoval 23 milionů korun.

Bárta chtěl od státu 20 milionů za zásah do svého osobního i politického života, další tři miliony za nesprávný úřední postup po pravomocném zproštění obžaloby. Obvodní soud pro Prahu 2 v loňském roce jeho žalobu zamítl se zdůvodněním, že žádost o odškodnění podal po překročení šestiměsíční promlčecí lhůty. Rozsudek, který Bártu zprostil obvinění z korupce, nabyl právní moci v březnu roku 2013. Bárta uplatnil svůj nárok vůči státu v dubnu 2014.

Podle odvolacího soudu začala lhůta běžet až v lednu 2014, kdy o dovoláních v kauze rozhodl Nejvyšší soud. "I toto další řízení po právní moci je potřeba považovat za řízení, které je součástí toho prvotního řízení," řekl Fischer. Bárta tak podle něj měl čas na podání žaloby do července 2014. Zatímco žalobu na 20 milionů soud vrátil k novému projednání, na zbývající tři miliony podle pravomocného rozhodnutí soudu nemá nárok.

"Za nesprávný úřední postup nelze považovat to, že nejvyšší státní zástupce podá dovolání a ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona," vysvětlil Fischer. Bárta po podání žaloby na stát dostal od ministerstva spravedlnosti 335.000 korun za náklady na právní zastoupení v trestní kauze, úřad se mu také omluvil.

Bývalý vrcholný politik byl obvinění z korupce zproštěn po dvouletém stíhání. Obžaloba tvrdila, že dal úplatek tehdejším stranickým kolegům, poslancům Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta, který v souvislosti s kauzou rezignoval na funkci ministra, se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil.

BEZPLATNÁ PRÁVNÍ PORADNA V PARDUBICÍCH

Poskytování takzvané drobné právní pomoci v Pardubicích zajišťuje Česká advokátní komora, město jí pro tyto účely poskytlo kancelář číslo 107 a 108 v budově magistrátu ve Štrossově ulici. Poradna je otevřená každou středu odpoledne, kdy v průměru přichází deset klientů. V jeden den jich přišlo i dvakrát tolik. Bezplatnou právní poradnu v Pardubicích, která funguje od října, navštívily stovky lidí. Potřebují pomoc s vyřízením dědictví, sociálními dávkami, nástupem do důchodu nebo rozvody a výživným na děti, uvedl advokát Vítězslav Paděra.

„Právní gramotnost u lidí není úplně špatná. Ale nejsou to běžné starosti, s čím se běžně setkávají. Služba vychází z toho, že ji poskytují advokáti, mohou od nich získat radu ve velmi dobré kvalitě,“ řekl Paděra. Advokáti pomohou klientům zorientovat se v problematice občanského, rodinného a trestního práva. Komplexní služby poradna neposkytuje. Lidem nabízí stručný nástin možných řešení. „Tedy kam se s danou věcí obrátit, jaké lze předpokládat náklady, jaké jsou lhůty pro jednotlivé kroky. Poradna neslouží k podrobnějšímu poskytování právních služeb, sepisování písemností nebo přebírání právního zastoupení,“ řekl Paděra.

Bezplatné poradny zajištěné Českou advokátní komorou najdou lidé ve všech krajích. Někde advokáti mají působiště v městských či krajských budovách, ale i v objektech soukromých firem. V Praze sídlí v budově městského soudu. „Oceňuji nápad zřídit v krajích tuto bezplatnou právní pomoc. Ne každý si totiž může dovolit zaplatit právníka v případě, že potřebuje pouze poradit,“ řekl primátor Martin Charvát (ANO). /r/