iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Na Vysočině bezpečnější užívání léků

Zdravotní stav klientů v domovech seniorů se v posledních letech zhoršuje a většina z nich vyžaduje stálou zdravotně-ošetřovatelskou péči. S tím se pojí i samotná léčba prostřednictvím podávání léků, která je u pacientů ve vyšším věku často komplikovaná. Kraj Vysočina se proto zapojil do projektu „SENIOR“, který zastřešuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Úkolem projektu je představení multioborového přístupu k řešení medikace v domovech pro seniory. Mezi dílčí cíle pak patří např. zjednodušení lékového režimu pacientů, sledování nežádoucích účinků léčiv nebo pravidelná revize užívaných léků. Tým klinických farmaceutů z Nemocnice Na Homolce navštívil na podzim roku 2016 celkem tři krajské domovy pro seniory na Vysočině a provedl komplexní lékovou analýzu u 165 pacientů, jejichž průměrný věk představoval 83 let.

„Klienti našich domovů pro seniory si zaslouží zvýšenou pozornost. Prostřednictvím lékových auditů jsme mohli v Náměšti nad Oslavou, Třebíči a v Onšově odhalit řadu potíží, které léčbu komplikovaly. Jsem přesvědčen, že díky tomuto zcela ojedinělému projektu můžeme pacientům poskytovat zdravotní péči v lékové oblasti bezpečněji a efektivněji,“ říká hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

A proč se projekt zaměřuje právě na seniory? „Není novinkou, že používání léčivých přípravků u pacientů ve vyšším věku vyžaduje specifický přístup. Tito pacienti často trpí více onemocněními, což souvisí také s větším množstvím a spektrem léků, které užívají. Tím se logicky zvyšuje riziko vzniku nežádoucích lékových interakcí a nežádoucích účinků,“ vysvětluje ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

Z výsledků lékových analýz vzešlo na 381 konkrétních doporučení na úpravu medikace pacientů. Na jednoho klienta přitom v průměru připadlo 8,9 užívaných léků, a to je skutečně mnoho. Obecně je známo, že už současné užívání pěti léků je vysoce rizikové! Zjištěno bylo např. také to, že předepsaná antidepresiva užívali někteří pacienti ve zbytečně vysokých dávkách, kdy hrozí riziko srdeční arytmie. Jako chybějící se naopak ukázalo podávání vitaminu D nebo kalcia, které je velice důležité v prevenci i terapii osteoporózy.

„Měla jsem možnost pracovat s ochotnými, kvalitními a odvážnými zařízeními pro seniory, která chtějí péči o své klienty neustále zlepšovat,“ chválí si spolupráci vedoucí týmu klinických farmaceutů Milada Halačová a dodává: „Poděkovat musím i spolupracujícím lékařům a dalšímu zdravotnickému personálu, kteří se do projektu intenzivně zapojili a podíleli se zejména na přípravě podkladů k provedení auditu.“ Mezi tři nejčastěji zjištěné problémy, které z lékových auditů vyplynuly, patřila nejasná nebo zbytná indikace, nevhodné nastavení dávkování léku a také zcela chybějící léčba konkrétního onemocnění. Mgr. Monika Brothánková