iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Lidé SR nekupují tisk, 25 let internetu ČR

Vydavatelé tisku na Slovensku loni zaznamenali další pokles zájmu o nákup tištěného vydání nejčtenějších celostátních deníků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Kancelář pro ověřování nákladů tisku - ABC SR a vydavatelství. Většině vydavatelů klesl prodej novin i v roce 2015. Jedničkou na trhu se značným odstupem zůstal bulvární deník Nový čas. Prodej tohoto listu loni dosáhl 90 200 výtisků denně. V porovnání s předchozím rokem to představuje pokles asi o 6,5 procenta.

Na druhém místě skončil list Plus Jeden deň z mediální společnosti News and Media Holding, ve které se angažuje finanční skupina Penta. Průměrný prodej tohoto listu loni klesl o jedno procento na 41 090 výtisků. Za ním v žebříčku prodeje následoval list Pravda.

SME se dobře prodává v elektronické podobě: Penta má vliv také na vydavatele listu Sme, který loni zaznamenal pokles denního prodeje tištěného vydání meziročně o téměř 12 procent na 27 960 výtisků. Vydavatel podle ABC SR jen v posledním měsíci loňska prodal také téměř 11 700 vydání listu Sme v elektronické podobě. Pokles prodeje se nevyhnul ani listu Hospodárske noviny, který patří do skupiny Agrofert Holding. Průměrný prodaný náklad deníku klesl o 4,6 procenta na zhruba 11 600 výtisků.

Za Denník N si též na webu zaplatíte: Průměrný prodej listu Denník N se podle jeho vydavatele prakticky nezměnil a dosáhl 3 500 kusů. List, který zpoplatnil přístup k článkům na svém webu, má nyní asi 21 000 aktivních předplatitelů. V minulosti některá slovenská média a internetové portály nabízely přístup ke svému obsahu prostřednictvím předplatného v systému Piano. Společné předplatné portály postupně opouštěly a od letošního roku Piano nabízí pouze individuální řešení.

25 LET INTERNETU ČR

Přesně před 25 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se naše země, tehdy ještě Československo, poprvé oficiálně připojila k internetu. Stalo se tak na akci, kterou v posluchárně číslo 256 ČVUT v pražských Dejvicích uspořádal tým expertů z elektrotechnické fakulty. Československo bylo 39. zemí na internetu.

Připojení se podle sdružení Cesnet, které zastřešuje stejnojmennou páteřní síť, zprovoznilo pomocí pronajatého pevného telefonního okruhu. Ten vedl z dejvického kampusu ČVUT do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci. K internetu se připojil několikatunový sálový počítač IBM, a to rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu. To je řádově tisíckrát méně, než v současnosti většina z nás využívá doma nebo v práci, a milionkrát méně, než nabízejí nejrychlejší vědecko-výzkumné infrastruktury.

Tenkrát ještě málokdo tušil, jaký ohromný rozmach internet prožije. „Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké spolupráce," vzpomíná šéf Cesnetu Jan Gruntorád, který byl hlavním iniciátorem prvního připojení.

Akce v posluchárně ČVUT byla nicméně spíše o formální záležitostí, protože první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991. Navíc na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo možné se připojit k jiným počítačovým sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN.

Internet tehdy ještě nebyl otevřeným prostředím. S připojením musela souhlasit americká grantová agentura National Science Foundation (NSF), která provozovala a financovala v té době jedinou páteřní síť internetu. Podmínkou připojení bylo jeho výhradně akademické využití, komerční provoz nebyl přípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se zúčastnil i prvního oficiálního připojení.

„Pozvali jsme rovněž další odborníky ze zahraničí, kteří nám s připojením pomáhali: dva zástupce Univerzity Jana Keplera v Linci, Wilfrieda Machteru a Günthera Schmittenera, anebo Roba Blokzijla, předsedu RIPE – otevřeného fóra podporujícího technický rozvoj Internetu. A v neposlední řadě několik desítek kolegů z našich vysokých škol a ústavů akademie věd, kterým jsme internet představili a vůbec poprvé prakticky předvedli," říká Gruntorád.

Větší rozmach internetu pak umožnila dohoda rektorů, díky níž v roce 1996 vzniklo právě sdružení Cesnet. V polovině devadesátých let se internet zároveň začal otevírat i komerčním poskytovatelům a soukromým zájemcům. Z dřevních začátků vyrostla síť, která má nyní v České republice 6,6 milionu uživatelů. Podle Českého statistického úřadu mají internetové připojení tři čtvrtiny českých domácností a internetová ekonomika s objemem 188 miliard korun tvoří víc než čtyři procenta HDP České republiky. Připomněla to největší česká internetová firma Seznam.cz.

Tento den, čtvrtek 13. února 1992, se nyní chápe jako zásadní milník pro rozvoj internetu v Česku. Cesnet ve stejné posluchárně dnes pořádá slavnostní setkání, a to ve spolupráci s ČVUT, sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR. Odbornou konferenci a veřejnou debatu pořádá také Seznam.cz.

Významnou překážkou na cestě k většímu rozšíření internetu byla zpočátku vysoká cena připojení a počítačů, která však časem začala klesat na přijatelnou úroveň. Byla to ale právě cenová politika telekomunikační firmy SPT Telecom, která vedla v roce 1998 ke vzniku zřejmě nejznámější společné akce internetové komunity u nás, iniciativy Internetem proti monopolu. Ta reagovala na ohlášené zvýšení cen za vytáčené připojení k síti, plánované od ledna 1999, a nakonec se jí podařilo na Telecomu vymoci zvláštní tarif. Spory o délku a cenu impulzu vzaly nakonec za své s tím, jak poskytovatelé přešli na nabídku připojení za měsíční paušál. /r/