iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Odešla oblíbená zpěvačka Šuláková

Jarmila Šuláková je označována za první dámu českého folklóru, písničky v jejím podání se staly součástí trvalého odkazu valašské lidové kultury. Ve svém pěveckém repertoáru měla na tisíce písní od klasických lidových po ty uměle vytvořené, což ji ve spojení s neutuchající energií činí na světovém kulturním poli zcela jedinečnou. Ve Valašském království má titul Královna matka. V anketě Osobnost roku Zlínského kraje se v roce 2006 umístila na 5. a v roce 2008 na 1. místě

Budoucí královna lidové písně se narodila ve Vsetíně 27. června 1929. Vsetínu a Valašsku zůstala celý život věrná. „Projela jsem takřka celý svět. Protože jsem se tu ale narodila, vždy se ráda vracím. Mám ráda Valašsko a lidi tady. Jsou pro mě prvořadí a mému srdci nejbližší. Miluju valašskou řeč i valašský kroj,“ řekla Jarmila Šulákové v rozhovoru pro Deník při příležitosti jejích 80. narozenin.

Hudební nadání zdědila po rodičích, kteří ji přivedli ke zpěvu. Maminka Blažena byla herečkou, tanečnicí i zpěvačkou a otec muzikantem. Jarmila od mládí ráda zpívala, nejprve v dívčím sboru na měšťanské škole, později ve folkové skupině Bobřík. Chtěl hrát na klavír – chodila cvičit nejprve do evangelického kostela a pak k učiteli Pokornému – její snaha ale ztroskotala, protože doma klavír neměli a neměla možnost intenzivně cvičit. Získala ale základní znalosti not, což se jí později hodilo.

Vyučila se švadlenou a do roku 1950 pracovala v kožešnictví u Táborských. V roce 1950 nastoupila do prodejny Supraphon ve Vsetíně, kde byla denně v kontaktu s hudbou. Setrvala zde až do roku 1985, kdy odešla jako vedoucí prodejny do důchodu.

Jarmila Šuláková se jako zpěvačka dostala do Michálkovy vsetínské cimbálové muziky a do souborů Vsacan a Kyčera. „Do kroužku přišla už v roce 1948, a to už před tím zpívala s kapelou Veselí hoši. Kromě toho, že zpívala, s námi v kroužku i tancovala. Byla to výborná kamarádka a zpěvačka,“ vzpomíná dlouholetý člen souboru Vsacan Miroslav Ekart starší.

Jarmila Šuláková stála u zrodu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a v roce 1958 s ním absolvovala své první velké zahraniční turné po Anglii. Jeho kmenovou sólistkou byla více než 20 let a během čtyř desítek let procestovala s rozhlasem doslova celý svět. Koncem padesátých let začala spolupracovat také s Janem Rokytou a cimbálovou muzikou Technik. Šuláková se svým naprosto nezaměnitelným hlasem i projevem zpívala s řadou muzik ze Slovácka i Slovenska a její jméno je nerozlučně spjato také s domácími vsetínskými muzikami Vsacan a Jasénka.

Jarmila Šuláková natáčela v rozhlasových i televizních studiích, písně v jejím podání jsou na řadě gramofonových desek i na CD. K padesátým narozeninám jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně a v roce 1989 získala titul národní umělkyně. Roku 2005 se stala čestnou občankou města Vsetína. Vyzkoušela si i filmové umění – například hlavní roli ve filmu O okradené šenkýřce. V polovině devadesátých let se pustila i do spolupráce s rockovou skupinou Fleret, a přestože se jednalo o trochu jiný druh hudby, diváci a posluchači toto spojení nadšeně přijali. Výsledkem bylo nejen společné koncertování, ale také několik hudebních nosičů kapely, na které Jarmila Šuláková nazpívala řadu písní. Čest její památce. /r