iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Juncker už nebude kandidovat do EK

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebude usilovat o druhý pětiletý mandát v této funkci v roce 2019. Řekl to v rozhovoru, který německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk odvysílá v neděli. Juncker, který je v čele unijní exekutivy od roku 2014, řekl, že tehdy "to byla pěkná volební kampaň". "Druhá už ale nebude, protože se jí už znovu nezúčastním," citovala jej agentura DPA.

Juncker v rozhovoru také vyjádřil pochybnosti o tom, že v rozhovorech o odstoupení Británie, které mají brzy nastat, udrží zbývající blok 27 členských zemí jednotu. "Ostatních 27 (členů) to ještě neví, ale Britové vědí velmi dobře, jak se s tím vypořádat," prohlásil. "Mohli by slíbit zemi A to, zemi B a zemi C něco jiného a nakonec nebude žádná jednotná evropská fronta," dodal podle agentury Reuters. Tvrdil rovněž, že Británie nemůže vyjednat obchodní dohody, dokud bude členem unie.

Juncker se také vyjádřil k problematickému vyjednávání kolem řeckého dluhu. Řekl, že žádná jiná země neudělala větší pokrok ve zlepšení své konkurenceschopnosti než Řecko. Přesto může třetí záchranný program, jímž tato země prochází, nakonec ztroskotat na tom, že Mezinárodní měnový fond (MMF) se stále nerozhodl, zda se bude podílet na další pomoci, kterou Atény očekávají.

Řecko tvrdí, že jeho zadlužení je neudržitelné, vláda chce proto vyjednat s věřiteli zmírnění dluhové zátěže. Řecké ministerstvo financí podle médií přiznalo, že splnilo jen třetinu závazků, které má vůči věřitelům. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v předchozích dnech Řecko zkritizoval a vyzval ho ke splnění závazků, jak slíbilo

. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes obvinil MMF z protahování rozhodnutí donekonečna a obvinil organizaci, že přichází se stále novými absurdními požadavky. Řecká média, která jsou vůči Tsiprasově vládě kritická, se domnívají, že průtahy dělá i řecká vláda. Atény podle nich doufají, že vzhledem k volbám v Nizozemsku, Francii a Německu si nakonec na zemích eurozóny vymohou ústupky.

PREMIÉR SEEHOFER SE SETKÁ S TRUMPEM

Bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer plánuje podle informace magazínu Der Spiegel setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V jeho úřadu už probíhají příslušné sondáže, uvedl magazín s odvoláním na nejmenované vládní kruhy. Paralelně se údajně snaží zorganizovat Seehoferovu schůzku v Bílém domě i jistý podnikatel s kontakty na Trumpa.

Mluvčí mnichovského úřadu bavorské zemské vlády k tomu agentuře DPA dnes řekla, že je známo, že se Seehofer snaží nedopustit zpřetrhání jednacích kontaktů s velkými mezinárodními partnery. Poukázala v této souvislosti, že se Seehofer v březnu setká také v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K možnému setkání Seehofera s Trumpem řekla, že se premiérův úřad k tomu vyjádří teprve tehdy, až by šlo o konkrétní termíny. Seehofer se před pár dny pochvalně vyjádřil o pracovním tempu nového amerického prezidenta. Později však také kritizoval Trumpův dekret zakazující vstup do země mnoha muslimům.

TRUMP ODMÍTL ZPRÁVY O NÁKLADECH NA ZEĎ

Americký prezident Donald Trump se ohradil proti informacím, že plánovaná hraniční zeď s Mexikem bude stát víc, než se předpokládalo. Na twitteru napsal, že jakmile se do jednání o ceně osobně vloží, náklady se výrazně sníží. Agentura Reuters zveřejnila interní zprávu ministerstva pro vnitřní bezpečnost, podle níž se cena za výstavbu hraniční zdi vyšplhá až na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard korun). Trump loni během své volební kampaně hovořil o částce 12 miliard.

"Čtu, že velká hraniční zeď bude stát víc, než vláda původně myslela, ale zatím jsem se neúčastnil žádných návrhů ani jednání. Až to udělám, jako jsem to udělal s letouny F-35 a prezidentským letadlem, cena půjde výrazně dolů," napsal Trump. Koncem ledna Trump prohlásil, že se podařilo snížit cenu 90 letounů F-35, které nakupuje Pentagon, o 600 milionů dolarů. Trump rovněž intervenoval ohledně ceny nového letadla pro potřeby hlavy státu. Výstavba pohraniční zdi byla jedním z hlavních Trumpových volebních slibů. Prezident navíc několikrát opakoval, že nákladný projekt uhradí Mexiko. Jižní americký soused ale takový scénář rozhodně odmítá.

TRUMP CHCE VYDAT NOVÝ PŘÍKAZ MIGRACE

Americký prezident Donald Trump zvažuje vydání nového příkazu ohledně imigrace poté, co jeho dřívější nařízení dočasně zablokoval soud. Trump na palubě prezidentského letadla Air Force One uvedl, že nový příkaz by se zřejmě příliš nelišil od původního nařízení, které dočasně zmrazuje uprchlické programy a zakazuje občanům sedmi muslimských států vstup na území USA.

Nové nařízení by mohlo být podle Trumpa vydáno už v pondělí nebo v úterý. Na dotaz novinářů, zda vydá nový exekutivní příkaz, odpověděl: "Mohlo by to tak být. Z bezpečnostních důvodů musíme spěchat, takže by to tak mohlo být." K otázce, jaký bude obsah nového příkazu, sdělil: "Nová bezpečnostní opatření."

Prezident potvrdil, že věří ve své vítězství v právním sporu ohledně vydaného nařízení. "Naneštěstí to vyžaduje určitý čas. Tuto bitvu vyhrajeme. Máme však také řadu jiných možností, včetně vydání zcela nového příkazu," dodal. Trump ve čtvrtek u odvolacího soudu v San Francisku utrpěl porážku, neboť tříčlenný senát odmítl obnovit platnost dekretu, který dříve pozastavil federální soud.

Trump nyní může do 14 dnů vyzvat odvolací soud, aby znovu přehodnotil čtvrteční verdikt, případně má možnost obrátit se s naléhavou žádostí na nejvyšší soud. Jak upozorňují americké sdělovací prostředky, i když Trump tvrdí, že právní boj vyhraje, to, zda chce spor vést k nejvyššímu soudu, není zřejmé. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že se prezident rozhodl k nejvyššímu soudu nejít. "Nepůjdeme s dočasným zadržovacím nařízením k nejvyššímu soudu, ale zjišťujeme všechny možnosti soudního systému," sdělil zdroj agentury.

Šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus se ale vyjádřil poněkud jinak, když řekl, že administrativa "studuje všechny možnosti soudního systému včetně nejvyššího soudu". Čtvrteční výrok odvolacího soudu v San Francisku se vztahuje na rozhodnutí soudce Jamese Robarta ze Seattlu, který 3. února dočasně lednový Trumpův dekret zablokoval.

Toto opatření má platnost na celé území USA. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomu odvolalo, avšak soud v San Francisku odvolání 9. února zamítl. Federální vláda má lhůtu 14 dní, aby odvolací soud vyzvala k přehodnocení čtvrtečního verdiktu. Trump vydal dekret 27. ledna a zakázal jím vstup do USA po dobu 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu a omezil migrační řízení. Zdůvodnil to nezbytností zajistit národní bezpečnost.

USA ODMÍTLY KANDIDÁTA NA ŠÉFA MISE OSN V LIBYI

Spojené státy v pátek v OSN zablokovaly jmenování bývalého palestinského premiéra do čela mise OSN v Libyi. Stálá zástupkyně USA při OSN Nikki Haleyová to odůvodnila ohledem na spojenecký Izrael. Palestinci označili postoj Washingtonu za zřejmou diskriminaci. Saláma Fajáda navrhl v dopise zaslaném Radě bezpečnosti OSN jako šéfa mise OSN v Libyi generální tajemník OSN António Guterres. Fajád studoval v Texasu, pracoval v Mezináordním měnovém fondu, vedl palestinskou vládu v letech 2007-2013 a zastával také post ministra financí.

"OSN je dlouho nespravedlivě zaujatá ve prospěch palestinské samosprávy na úkor našich spojenců v Izraeli. USA budou v budoucnosti v zájmu podpory svých spojenců jednat, nikoli jenom hovořit," sdělila Haleyová. "Zablokovat nominaci je zjevný případ diskriminace podle národní příslušnosti. Je nemyslitelné, aby velvyslanec USA zablokoval rozhodnutí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese," sdělila palestinská poslankyně Hanan Ašrávíová.

Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric dnes řekl, že nominace pana Fajáda je založena "výhradně na jeho osobních kvalitách a kompetencích pro tento post". "Personál OSN pracuje výhradně podle přidělené funkce. Nezastupuje žádnou vládu ani zemi. Generální tajemník opakuje, že chce zaměstnat kvalifikované jedince a respektovat regionální různorodost, a upozorňuje, že žádný Izraelec ani Palestinec nesloužili ve vysoké funkci v OSN. Generální tajemník se domnívá, že to by se mělo napravit, přičemž se vždy bude přihlížet k osobním kvalitám a kompetencím kandidátů na specifické pozice," řekl Dujarric.

Palestina získala souhlasem 137 ze 193 členských zemí OSN status pozorovatelského státu v OSN. Haleyová ale řekla, že USA neuznávají Palestinu jako stát. Diskuse o nominaci byla neveřejná, ale podle agentury Reuters diplomaté OSN Fajáda respektují za jeho práci v samosprávě a také za jeho ekonomickou politiku. V libyjské misi by měl nahradit Martina Koblera a ostatních 14 členů Rady bezpečnosti ho do této pozice podporuje.

Haleyová řekla, že by si USA přály ukončení dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu. "Vyzýváme obě strany, aby společně dospěly k řešení," řekla. Do USA se chystá izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který bude s prezidentem Donaldem Trumpem jednat 15. února. V Izraeli postoj USA k Fajádovi ocenili. "Je to začátek nové éry v OSN, kdy USA stojí pevně za Izraelem proti všem snahám poškodit židovský stát. Nová americká administrativa znovu potvrdila, že na mezinárodním poli, a zejména v OSN, stojí pevně za Izraelem," řekl izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon.

CIA ODMÍTLA PROVĚRKU PORADCI BÍLÉHO DOMU

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) odmítla dát vysokému poradci Bílého domu právo přístupu k tajným informacím. Oznámil to zpravodajský server Politico. Robin Townley, který je zástupcem hlavního bezpečnostního poradce Bílého domu Michaela Flynna, tak nemůže být členem Národní bezpečnostní rady (NSC). Townley byl v pátek informován, že od CIA nedostal nejvyšší bezpečnostní prověrku, která je podmínkou členství v NSC, píše Politico. Rozhodnutí podle serveru podpořil šéf CIA Mike Pompeo, což prý Flynna a jeho spolupracovníky rozhořčilo.

Flynn ani Townley údajně metodám CIA nevěří, zpravodajská komunita se zase Flynnem cítí ohrožena, uvádí Politico. Mezi personálem Bílého domu se prý šíří přesvědčení, že Flynn proti špionážním službám vede "svatou válku". Komplikované vztahy má navíc i s některými klíčovými ministry americké vlády včetně ministra zahraničí Rexe Tillersona a ministra obrany Jamese Mattise, tvrdí Politico.

Důvody odepření bezpečnostní prověrky Townleymu CIA neuvedla. Rozhodnutí je podle amerického serveru projevem rostoucího napětí mezi Flynnem a zpravodajskou komunitou USA, která poradce Donalda Trumpa obviňuje ze styků s ruským velvyslancem ve Washingtonu. Flynn čelí kritice za to, že v Rusku za úplatu přednášel a v roce 2015 se zúčastnil večeře za účasti prezidenta Vladimira Putina. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zkoumá styky Flynna s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem z loňského prosince.

PREMIÉRKA POLSKA ÚŘADUJE Z NEMOCNICE

Zdravotní stav polské premiérky Beaty Szydlové je po páteční dopravní nehodě stabilní, dostává se jí dobré péče a nic vážného se jí nestalo, řekl premiérčin mluvčí Rafal Bochenek. Své vládní povinnosti Szydlová může vykonávat, i když zůstane nějakou dobu v nemocnici, citovala mluvčího agentura AP. Premiérka utrpěla lehká zranění během páteční dopravní nehody v jihopolské Osvětimi. Podle listu Gazeta Wyborcza narazilo do vozu s předsedkyní vlády, který jel v koloně, auto vyjíždějící z vedlejší silnice. Limuzína se Szydlovou následně sjela z vozovky.

Premiérka byla na vlastní žádost letecky přepravena do vládní nemocnice ve Varšavě, uvedl její mluvčí. Má údajně pouze pohmožděniny. Vážnější zranění obou nohou ale při nehodě utrpěl jeden z členů premiérčiny ochranky. Zraněn byl také řidič limuzíny.

Ministr vnitra Mariusz Blaszczak dnes na tiskové konferenci prohlásil, že vládní kolona dodržela všechny dopravní předpisy a projížděla městem se zapnutými výstražnými světly i zvukovými signály. Dodal nicméně, že vládní ochranka prochází reorganizací a najímá nové lidi. Reforma však podle Blaszczaka nemá na kvalitu vládní ochranné služby žádný vliv. Incident Szydlové je letos už druhou dopravní nehodou za účasti vládního vozidla.

Opoziční poslanci po páteční nehodě žádají, aby vláda předložila zevrubnou zprávu o prováděných změnách v ochranné službě. Údajného viníka nehody, kterým je jednadvacetiletý řidič, chtějí opoziční poslanci v následujícím soudním procesu finančně podpořit. Podle polského policejního šéfa Jaroslawa Szymczyka ho soud může poslat až na tři roky do vězení.

SOUDCE CHCE BOJOVAT PROTI GANGŮM

Soudce brazilského nejvyššího soudu Roberto Barroso věří, že legalizace některých drog, včetně marihuany a dokonce i kokainu, by pomohla Brazílii v boji proti drogovým kartelům. Padesátiletý boj proti překupníkům podle něj selhal. Věznice jsou přeplněné menšími dealery, zatímco násilné boje drogových gangů pokračují, řekl Barroso agentuře Reuters.

"Na rozdíl od Spojených států a Evropy, kde hlavním problémem spojeným s drogami je jejich zneužívání, v Brazílii je největším problémem moc, kterou mají překupníci drog nad chudými komunitami," řekl Barroso s tím, že legalizace marihuany je pouhou otázkou času. "Buď to uděláme teď, nebo budeme v budoucnu za tisíce vězňů platit miliardy," dodal.

Barrosův pohled podle agentury AP svědčí o rostoucích obavách Brazilců z násilí ve věznicích a slumech. Začátkem roku příslušníci jednoho drogového gangu ve věznici Manaus uřízli hlavu desítkám svých rivalů. Vězeňské vzpoury se následně rozšířily po celé Brazílii. Násilí gangů v jihovýchodním státě Espirito Santo si tento týden vyžádalo více než 120 životů. Vysokému počtu úmrtí podle agentury Reuters pomohla i stávka policistů.

Prvním krokem v boji proti tomuto násilí by podle Barrosa mohla být postupná legalizace pěstování, prodeje a konzumace marihuany, podobně jako to udělal sousední Uruguay. "Pokud to bude fungovat, můžeme se snadno posunout k legalizaci kokainu … Jestli chceme snížit moc překupníků drog, musíme zvažovat legalizaci kokainu," řekl Barroso.

Uruguay v roce 2013 jako první země na světě legalizovala marihuanu. Držení kokainu je ale v drtivé většině zemí světa trestné. Názory expertů na to, zda legalizovat kokain, jakožto jednu z nejnávykovějších drog, se různí. Barroso je jedním ze tří z 11 soudců nejvyššího soudu, jež nedávno hlasovali pro dekriminalizaci marihuany. Naopak počet brazilských konzervativních evangelických politiků, kteří chtějí zpřísnit drogové zákony, roste.

Brazílie je podle OSN druhým největším konzumentem kokainu na světě, a to hned po Spojených státech. Počet vězňů v brazilských věznicích od roku 2006 vzrostl o 55 procent. Podle Reuters to souvisí s kontroverzním zákonem, jenž soudcům dává výsadní právo rozhodnout, zda je někdo dealer drog nebo jen konzument. Jeden ze čtyř odsouzenců v brazilských věznicích si odpykává trest za obchodování s drogami. /r/