iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

TV signál stoupl téměř na 60 procent

Dominantním způsobem příjmu televizního signálu je pět let po přechodu na digitální platformu DVB-T pozemní vysílání z vysílačů s téměř 60 procentním podílem. Ten se navíc od roku 2012, kdy zcela skončil analogový příjem, zvýšil zhruba o pět procentních bodů. Vyplývá to z údajů společnosti Media Research. Druhým nejčastějším způsobem televizního příjmu je satelit, který využívá asi 27 procent domácností.

Následuje kabelový příjem s podílem 24 procent a televize přes internetový protokol se sedmi procenty. Satelitní příjem přitom asi tři procentní body ztratil. V souvislosti s chystaným přechodem na nový standard digitálního vysílání DVB-T2 v roce 2021 uvažuje podle průzkumu Českých Radiokomunikací o přechodu na alternativní platformu osm procent uživatelů terestrického příjmu, naopak přechod na terestriku zvažuje asi desetina domácností.

Zhruba devět z deseti tuzemských domácností vlastní plochý televizor, zatímco v roce 2012 měla ještě polovina bytů klasický CRT televizor. Vysílání v HD kvalitě pak přijímá více než polovina Čechů. V roce 2021 by mělo Česko přejít ze standardu pozemního vysílání DVB-T na DVB-T2. Důvodem je uvolnění části televizních frekvencí pro rychlé mobilní sítě. DVB-T2 umožňuje vysílat více programů ve vyšší kvalitě na méně kmitočtech. Celkem DVB-T2 umožní vysílání až šesti celoplošných multiplexů místo dosavadních čtyř.

Z DAIMLERU ODCHÁZÍ ŠÉF DIVIZE BERNHARD

Z německého automobilového koncernu Daimler odchází šéf divize užitkových vozů Wolfgang Bernhard, který byl kdysi považován za možného nástupce generálního ředitele podniku Dietera Zetscheho. Firmu opouští zhruba rok před vypršením pracovní smlouvy. Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného se situací Bernhard svými restrukturalizačními opatřeními popudil vlivné odborové předáky. Společnost Daimler nicméně uvedla, že Bernhard odchází na vlastní žádost z osobních důvodů.

Bernhard byl podle firmy s okamžitou platností zproštěn svých povinností, které prozatím převezme generální ředitel Zetsche. Bernhard nastoupil do Daimleru v roce 1994, šéfem divize užitkových vozů Daimler Trucks & Buses se stal v roce 2013. Daimler je největším producentem nákladních automobilů na světě. Koncern vyrábí rovněž osobní vozy, zejména luxusní automobily Mercedes-Benz.

ÚNOR BÍLÝ POLE SÍLÝ

Letošní zima je po letech mimořádně chladná, dokonce leden byl dokonce nejchladnější za posledních několik desítek let. Její možný dopad na ozimy vnímají zemědělci na Rakovnicku, Berounsku, Kladensku i Příbramsku různě. Tam, kde na polích alespoň zčásti leží sníh, není se zatím čeho obávat. Ale, kde sněhová pokrývka chybí, jako například na Berounsku, je možné, že rostliny mráz nepřežijí a budou je muset zjara zaorat. Konečné rozhodnutí ale padne až s nástupem vegetace.

Sníh stále ještě leží na Rakovnicku, i když hlavně kolem Rakovníka ubývá. „Tam, kde leží sněhová pokrývka jako u nás, se zatím se nic zásadního nestalo. Rostliny jsou chráněné. Navíc loňský podzim byl příznivý, takže řepka i obiloviny zaseté později, šly do zimy silné," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku. Jak rostliny dopadnou, záleží na dalším pokračování zimy. Špatně snášejí, pokud sleze sníh a udeří holomrazy. Ale listy silných porostů řepky vydrží holomrazy minus patnáct stupňů, srdéčka minus osmnáct až dvacet stupňů Celsia. Tak hluboko zatím rtuť teploměru neklesla. Že celkově zatím řepka snáší zimu dobře, prozrazují čísla.

V současné době je v ČR pouze sedmnáct procent porostů řepky ve špatném stavu, takže by nemusely přežít zimu. U obilovin je to dokonce jen sedm procent. Příští úrodu řepky tato čísla nijak neohrožují, protože oproti loňsku došlo k nárůstu její plochy o 3,6 procent, to je o 14 tisíc hektarů více. Podobná situace je i obilovin. Silné porosty zimu vydrží. Ohroženy jsou ty slabé, které byly zasety později, kvůli vydatným dešťům v říjnu, kdy se nedalo do polí vjet.

Naopak podzim na vodu skoupý byl na Příbramsku, proto tady zemědělci zimu se sněhem zvlášť kvitují. Důležité je, aby sníh odtával pomalu a voda se postupně vsakovala do polí. Potvrdil to předseda Zemědělské družstva Krásná Hora na Příbramsku Jiří Zelenka: „Když na polích leží sníh, je to ideální. Mráz zase ničí nemoci a škůdce." Na jižních svazích, třeba v Drážkově, už ale sníh není a to podle jeho slov může být problém, když osetá půda povolí a neprotéká nová voda. To pak hrozí u řepky plísně a houbové choroby. Zatím je tu půda promrzlá do 40 centimetrů. Chtělo by to další sníh nebo alespoň déšť.

Trochu jinak vidí situaci na Berounsku Jaroslav Bastl, který se svými syny obdělává v Srbsku sto deset hektarů polí a luk: „Letošní zima je špatná. Je suchá a hodně mrzne. Holomrazy plodinám škodí. Kdyby byl sníh, tak ten rostliny přikryje a před silnými mrazy ochrání. Toho ale během letošní zimy moc nebylo. Povětšinou udeřily holomrazy. Spousta rostlin tak podle mne vymrzne. Řepka je bez listů. Tak uvidíme, jestli dokáže ze srdíček zregenerovat, anebo jestli ji budeme muset případně na jaře zaorat. Každopádně bude potřebovat včasný zásah." konstatoval Jaroslav Bastl.

Na stavu porostů se může podepsat i předjaří. Střídání teplot může u slabých rostlin poškodit kořeny. Ty pak nepřijímají vodu a jsou náchylné na houbové choroby, stejně jako rostliny poškozené mrazem. Houbové choroby devastují porosty v průběhu roku.

Po mrazivé zimě lze očekávat nižší výnosy obilovin i řepky. Během posledních zim charakterem spíše přímořských zim bez mrazu rostliny po celou dobu vegetovaly a vytvořily si silný kořenový systém, což je předpoklad rekordních výnosů, které také padaly. Letos mohou zvláště slabší rostliny začít vegetovat později. Navíc, i když nastoupila obleva půda na Rakovnicku je promrzlá patnáct až dvacet centimetrů. Na Mělnicku, kde leželo méně sněhu, je to až padesát centimetrů. To také může nástup vegetace zbrzdit.

„Promrzlá půda ovlivní i přihnojení na jaře. Bude jiné než loni, kdy rostliny vegetovaly celou zimu. Na jaře pak dostaly velkou dávku živin a rychle nastartovaly vegetaci. Nyní budeme muset začít nižší dávkou dusíku. Až rostliny zregenerují, dát další. Nesmí se aplikovat žádná síra, protože horní část půdy bude rozplavená, a to by situaci ještě zhoršilo. Letos se také vyplatilo včasné přihnojení řepek na podzim," vysvětloval Jaroslav Mikoláš. Kromě holomrazů se zemědělci potýkají ještě s jedním problémem. Na podzim řepky napadly virózy, které přenášejí různí škůdci, a těch bylo na podzim opravdu hodně. Jak to s napadenými porosty bude na jaře, zemědělci netuší, protože s touto situací nemají žádné zkušenosti./r/