iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Němci ne Merkelové, v SR proti Ficovi

Po dvanácti letech by si změnu v čele německé vlády přálo 64 procent dotázaných. Jen osm procent respondentů si nového kancléře nebo kancléřku nepřeje v žádném případě. Téměř dvě třetiny Němců si nepřejí, aby v čele vlády po letošních volbách stanula opět kancléřka Angela Merkelová. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu agentury YouGov. Skoro polovina dotázaných si myslí, že velká podpora, které se v současnosti těší sociálnědemokratický kandidát na kancléře Martin Schulz, vydrží až do zářijového hlasování.

Nedávný průzkum ukázal, že by v přímém souboji uchazečů o kancléřské křeslo Merkelovou bývalý předseda Evropského parlamentu a kandidát sociálnědemokratické strany (SPD) Schulz porazil. Po nedávném oznámení jeho kandidatury začaly prudce stoupat preference celé strany, která se svému koaličnímu partnerovi, konzervativní unii CDU/CSU, v průzkumech už prakticky vyrovnala. To se stalo naposledy před osmi lety.

Podle mnohých kritiků ale nadšení voličů z Schulze a SPD nevydrží až do 24. září, kdy budou Němci vybírat poslance Spolkového sněmu. Z průzkum agentury YouGov ale vyplývá, že se 47 procent dotázaných domnívá, že Schulzův vliv na oblibu SPD má trvalejší povahu a až do voleb vydrží. O opaku je přesvědčeno 38 procent respondentů.

Členové Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské Křesťanskosociální unie (CSU), která staví kandidátku jen v Bavorsku, se v poslední době snaží na Schulze stále více útočit, upozornila agentura DPA. Po místopředsedkyni CDU Julii Klöcknerové se dnes do Schulze pustil i ministr financí Wolfgang Schäuble, který ho přirovnal k americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi. "V době, kdy po celém světě narůstá pokušení populismu, nesmějí politici hovořit jako pan Schulz," dodal ministr. "Tyto útoky ukazují především to, jak moc je unie (CDU/CSU) nervózní," reagovala generální tajemnice SPD Katarina Barleyová.

TRUMP, POLITIKA JEDNÉ ČÍNY

Americký prezident Donald Trump poprvé hovořil po telefonu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a ujistil ho, že bude respektovat politiku jedné Číny. Uvedl to podle zahraničních agentur v prohlášení Bílý dům. Peking Trumpův postoj ocenil. Oba prezidenti si také slíbili, že se vzájemně navštíví. Tchaj-wan k telefonátu prezidentů USA a Číny prohlásil, že chce zachovat a prohloubit vztahy s Washingtonem a zároveň udržet dobré vztahy s Pekingem.

V prosinci Trump vyvolal v Číně pobouření, když přijal telefonát tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen, která mu gratulovala ke zvolení. Šlo o první takový kontakt od konce 70. let. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií, i když vzbouřenou, a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostatní země Peking upozorňuje, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

V lednu Trump otevřeně zpochybnil politiku jedné Číny. V rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal prohlásil, že o všem je možné jednat, včetně otázky jedné Číny. "Prezident Donald Trump na žádost prezidenta Si Ťin-pchinga souhlasil s tím, že bude respektovat politiku jedné Číny. Představitelé Spojených států a Číny hodlají vést diskuse a jednání o různých otázkách vzájemného zájmu," uvedl Bílý dům. Poznamenal, že telefonický hovor ve čtvrtek večer místního času v USA (dnes brzy ráno SEČ) byl dlouhý a přátelský.

Čínský prezident Si v televizním prohlášení ocenil, že Trump bude zastávat politiku jedné Číny. "Věřím, že Spojené státy a Čína budou nadále spolupracovat a díky společnému úsilí budeme moci posunout naše bilaterální vztahy na historicky novou úroveň," uvedl Si s tím, že obě země mohou být velmi dobrými partnery se vzájemným přínosem.

Peking v prohlášení rovněž uvedl, že má zájem s Washingtonem spolupracovat v oblastech obchodu, investování, technologií, energetiky či infrastruktury, chce se také podílet na celosvětovém míru a stabilitě. Úřad tchajwanské prezidentky dnes oznámil, že usiluje o zachování úzkých vztahů s USA. "Udržení dobrých vztahů Tchaj-wanu a USA a dobrých vztahů přes (Tchajwanský) průliv (s Čínou) je naším národním zájmem a klíčem pro regionální mír a stabilitu," citoval Reuters z prohlášení.

DEKRET K MIGRACI NEPLATÍ

Prezidentské nařízení Donalda Trumpa, které dočasně zmrazilo uprchlické programy a které zakazuje občanům sedmi muslimských států vstup na území USA, zůstává z rozhodnutí odvolacího soudu zablokované. Prezident je ale přesvědčen o konečném vítězství a připravuje už na příští týden nové kroky k posílení bezpečnosti země. Trump ve čtvrtek u odvolacího soudu v San Francisku utrpěl porážku, neboť tříčlenný senát odmítl obnovit platnost dekretu, který dříve pozastavil federální soud. Zatímco prezident oznámil, že se bude o budoucnost dekretu nadále soudit, ministerstvo spravedlnosti odpovědělo vyhýbavěji s tím, že další kroky zvažuje.

"Uvidíme se u soudu. Ve hře je bezpečnost našeho státu," napsal Trump na twitteru. Na dnešní tiskové konferenci v Bílém domě vyjádřil přesvědčení, že spor nakonec vyhraje. "Ohledně bezpečnosti USA chystáme něco velmi rychle, už příští týden," konstatoval Trump. Dodal, že nedovolí vstup do země lidem, kteří mají v plánu škodit. Trump nyní může do 14 dnů vyzvat odvolací soud, aby znovu přehodnotil čtvrteční verdikt, případně má možnost obrátit se s naléhavou žádostí na nejvyšší soud. To ale v komentářích právní experti v této fázi nedoporučují a upozorňují, že Trump si soudce rozhněval kritikou justice.

Ministerstvo spravedlnosti, které v soudní při stojí na straně prezidenta, o dalším postupu zatím neinformovalo. "Ministerstvo spravedlnosti prověřuje rozhodnutí (soudu) a zvažuje další kroky," uvedla mluvčí ministerstva. Trojice soudců odvolacího soudu, z nichž dva jmenovali někdejší demokratičtí prezidenti a třetího bývalý republikánský prezident George Bush mladší, jednomyslně rozhodla, že Trumpovo nařízení je diskriminační, neboť cizincům znemožňuje právní obranu, což ústava zaručuje.

V rozhodnutí, které má 29 stránek, soudci rovněž upozorňují na mylnou představu politiků, že pokud své kroky zdůvodňují bezpečností země, nepodléhají kontrole. Trump přitom opakovaně prohlašoval, že dekret je nezbytný, aby USA mohly chránit bezpečnost občanů. Verdikt odvolacího soudu, jak poznamenala agentura AP, nerozhodoval o legálnosti dekretu, ale o tom, zda může být uplatňován. Další soudní spory tak lze očekávat.

O pozastavení platnosti dekretu soud požádaly státy Washington a Minnesota. Demokratický guvernér státu Washington Jay Inslee v reakci na Trumpův komentář o pokračování soudního boje prezidentovi vzkázal, že byl právě u soudu poražen. Nepochybuje se o tom, že případ povede až k nejvyššímu soudu, který je ale částečně ochromený, neboť je rozdělený na konzervativní a liberální křídla. Podle ústavy má mít devět členů, ale po loňském úmrtí Antonina Scalii je pouze osmičlenný. Trumpův konzervativní kandidát na uvolněné deváté soudcovské křeslo Neil Gorsuch se podle CNN zřejmě své funkce nestačí ujmout včas, aby do sporu zasáhl.

NĚMECKO OMEZÍ PŘÍDAVKY NA DĚTI CIZINCŮ

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble chce výrazně omezit přídavky na děti cizinců ze zemí Evropské unie, kteří v Německu pracují, ale jejichž rodina žije ve své vlasti, kde jsou nižší životní náklady. Napsal to německý deník Bild, podle něhož zatím záměru Schäubleho brání stávající unijní legislativa. Případné opatření by se dotklo i Čechů. Děti všech občanů unie, kteří pracují ve spolkové republice, mají zatím nárok na měsíční přídavek 192 eur (5188 korun), a to nejméně do věku 18 let. Od třetího dítěte se navíc výše přídavku o něco zvyšuje.

Přídavky nyní pobírá i 184 655 cizinců, jejichž děti ale v Německu nežijí. A právě to se Schäublemu nelíbí. Do budoucna chce přídavek v takových případech přizpůsobit skutečným nákladům v zemi původu. V případě Poláků, jichž se to týká nejčastěji (86 987 případů), by se měsíční přídavek na dítě snížil na 97 eur (2621 korun). Velmi podobně by nejspíš vypadal přídavek na děti Čechů. Předloni na ně přídavek v Německu pobíralo 7700 rodičů, i když jejich děti žily v Česku.

Schäuble počítá s tím, že by omezení přídavků vedlo k úsporám ve výši 160 milionů eur ročně (4,3 miliardy korun). Aby k tomuto kroku mohlo Německo sáhnout, je třeba změnit legislativu EU. Ta sice s takovou možností počítala v rámci dohody s Británií z loňského roku, po rozhodnutí občanů ostrovní země o vystoupení z osmadvacítky ale tato dohoda padla.

OPOZICE SR CHCE ODVOLAT FICA

Slovenská opozice se po necelém roce opět pokusí odvolat ve sněmovně premiéra Roberta Fica, dostatek hlasů na prosazení svého návrhu ale nemá. Zástupci opozičních stran dnes požádali o mimořádnou schůzi parlamentu, šéf Národní rady ji svolal na úterý, řekla mluvčí nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Katarína Svrčeková. Iniciativu pro vyslovení nedůvěry předsedovi vlády opozice zdůvodnila kauzou ohledně cen energií, kvůli které již rezignoval šéf energetického regulačního úřadu ÚRSO Jozef Holjenčík.

Právě původní cenová rozhodnutí ÚRSO vyústila na začátku letošního roku ve výraznější zvýšení zálohových plateb například za elektřinu pro některé skupiny zákazníků polostátních energetických firem, v nichž mají soukromí investoři manažerskou kontrolu. Po vypuknutí kauzy Fico řekl, že ceny za elektřinu, ale i za pitnou vodu, budou vráceny na loňskou úroveň. Fico v reakci na návrh opozice už dříve prohlásil, že mimořádné schůze sněmovny se nezúčastní. "Už předem avizuji, že se tohoto divadla já ani mí kolegové nezúčastníme a budeme se věnovat práci pro lidi," uvedl Fico, který je nejdéle sloužícím premiérem Slovenska.

K vyslovení nedůvěry členovi kabinetu je potřeba souhlas více než poloviny ze všech 150 poslanců, kterou opozice ale nemá. Odvolání premiéra znamená podle slovenské ústavy pád celého kabinetu. Již loni slovenská opozice neuspěla ve sněmovně s jiným návrhem odvolat Fica. O vyslovení nedůvěry Ficovi tehdy usilovala hlavně kvůli tomu, že premiér odmítl podat návrh na odvolání ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Opozice požadovala Kaliňákův odchod v souvislosti s jeho obchodními aktivitami s kontroverzním podnikatelem, který čelí vyšetřování kvůli podezření z daňových úniků.

ORBÁN: EVROPA ZAŽILA POVSTÁNÍ PROTI KOREKTNOSTI

Evropané, které umlčela politická korektnost a jejichž hlasu nikdo nenaslouchal, v loňském roce povstali. V tradičním projevu o stavu své země to řekl maďarský premiér Viktor Orbán, informovala agentura MTI. Znovu také obvinil amerického finančníka maďarského původu George Sorose, že chce prostřednictvím podpory některých organizací tajně ovlivňovat maďarskou politiku.

Samotní Maďaři mají podle premiéra "povstání" proti "náhubku politické korektnosti" už za sebou. Odbyli si ho podle něj v roce 2010, kdy dali ve volbách nadpoloviční počet hlasů jeho pravicové straně Fidesz. Pod jeho vedením vláda během posledních sedmi let vybudovala "vlastní politicko-hospodářský systém", který je ušitý na míru potřebám a vkusu Maďarů. Za příklad maďarské rebelie Orbán označil to, že jeho vláda "poslala domů" Mezinárodní měnový fond (MMF), když v roce 2014 předčasně vyrovnala svůj úvěr, který si vzala v roce 2008.

Uplynulý rok rovněž dokázal, že liberální zřízení, které podle Orbána vládne světu, je možné změnit. Dokazují to příklady britského referenda o vystoupení země z Evropské unie, americké prezidentské volby, pád italské vlády po referendu o volební reformě či maďarské lidové hlasování o uprchlických kvótách EU, uvedl předseda vlády. V migrační krizi se Budapešť postavila na odpor dřívější americké vládě, Bruselu a "dokonce i Berlínu" a dokázala stavbou plotu na své jižní hranici ochránit před migrační vlnou Maďarsko "a jen tam mimochodem i Evropu". "Skutečné uprchlíky samozřejmě přijmeme," dodal Orbán.

Azyl maďarský premiér nabídl občanům západních zemí, "obětem" liberalismu, kteří by chtěli z vlasti prchnout před politickou korektností a bezbožností. "Němečtí, nizozemští, francouzští a italští politici a novináři naplnění hrůzou, křesťané nucení opustit svůj domov, ti, kteří ve své vlasti přišli o svou Evropu, ji u nás znovu najdou," uvedl Orbán.

Maďarsko se podle něj musí v nadcházejícím roce připravit na několik velkých "útoků" z Bruselu. Evropská unie chce údajně třeba centrálně stanovovat ceny plynu a elektřiny, a zabránit tak maďarské vládě v jejich snížení. Bojovat proti byrokratům v Bruselu bude muset Budapešť podle Orbána také kvůli svému plánu na omezení svobody pohybu pro žadatele o azyl během rozhodování o jejich žádosti.

Znovu ve svém projevu Orbán napadl také amerického finančníka maďarského původu George Sorose, který se podle něj snaží tajně ovlivňovat politiku země a to prostřednictvím financování nevládních organizací. Sorose předseda vlády znovu obvinil také z toho, že je spoluodpovědný za migrační krizi, protože financuje skupiny, které pomáhají uprchlíkům a prosazují vstřícnou migrační politiku. Organizace, které má na mysli, Orbán nejmenoval, už dříve ale zástupci jeho strany Fidesz ostře útočili na místní pobočky Transparency International, Helsinského výboru či Maďarské unie občanských svobod.

Orbán svůj projev o stavu země letos přednesl už poněkolikáté. Zemi nyní vládne od roku 2010, premiérem už byl ale i v letech 1998 až 2002. Před budovou, kde dnes premiér svůj proslov pronášel, demonstrovala asi stovka příznivců malé opoziční strany Spolu (Együtt). "Největším nepřítelem Maďarska není Evropa, ale jeho vlastní premiér," řekla agentuře MTI místopředsedkyně strany Nóra Hajduová.

Opoziční socialisté ze strany MSZP označili Orbána za "zbabělce", který se bojí čelit maďarské realitě. Premiér nehovořil o skutečných problémech Maďarů, uvedl mluvčí MSZP István Nyakó. Spíše než země, která uprchlíky přijímá, se z Maďarska podle něj stalo místo, odkud lidé utíkají, protože ve srovnání s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko) přichází o konkurenceschopnost.

PREMIÉRKA POLSKA ZRANĚNA PŘI NEHODĚ

Polská premiérka Beata Szydlová utrpěla lehká zranění během dopravní nehody v jihopolské Osvětimi. Podle listu Gazeta Wyborcza (GW) předsedkyni vlády převezli na preventivní vyšetření do nemocnice, má ale pouze pohmožděniny. "Paní premiérce se naštěstí nic vážného nestalo," uvedl mluvčí vlády Rafal Bochenek. Vážnější zranění obou noh při nehodě utrpěl ale jeden z členů ochranky Szydlové.

Podle GW do vozu s předsedkyní vlády, které jelo v koloně, narazilo auto vyjíždějící z vedlejší silnice. Limuzína se Szydlovou následně sjela z vozovky. Szydlová se už před časem stala účastníkem dopravní nehody, a to v době pobytu v Izraeli, uvedla GW. V jihopolské Osvětimi se Szydlová narodila.

70 PROCENT LIDÍ ŽÁDÁ ODSTOUPENÍ FILLONA

Sedm z deseti francouzských voličů si přeje, aby se François Fillon vzdal kandidatury na prezidenta Francie. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu pro rozhlas France Info. Důvodem je vyšetřování údajného neoprávněného obohacování, jehož se měla dopustit Fillonova manželka Penelope v letech 1988 až 2013. Kandidát umírněné pravice Fillon již dříve výzvy k odstoupení odmítl s tím, že se ničeho nezákonného nedopustil. Za to, že v minulosti zaměstnával manželku a děti jako své poslanecké asistenty, se ale Francouzům omluvil. Připustil, že nyní se na zaměstnávání příbuzných nahlíží negativně a že z dnešního pohledu udělal chybu.

Kvůli skandálu nicméně už Fillon přišel o pozici favorita prezidentských voleb. Podle průzkumu z tohoto týdne by Fillon v prvním kole, které se koná 23. dubna, skončil až třetí s 20 procenty hlasů. Do druhého kola 7. května by postoupila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová a nezávislý kandidát Emmanuel Macron, který by podle tohoto průzkumu s převahou vyhrál (se 65 procenty ku 35 procentům Le Penové).

Skandál kolem Fillona propukl koncem ledna, kdy týdeník Le Canard enchaîné začal zveřejňovat informace, podle nichž Penelope Fillonová jako asistentka svého manžela a pak jeho kolegy v letech 1988 až 2013 od státu neoprávněně získala celkem 831.440 eur (22,5 milionu Kč). Fillon jako někdejší zákonodárce podle časopisu též odměnil své děti jako své asistenty. Dalších zhruba 100.000 eur (2,7 milionu Kč) dostala manželka za údajné psaní pro média.

V PAŘÍŽI OPĚT PLÁNOVALI ÚTOK

Francouzská policie zatkla tři mladé muže a jednu dívku ve městě Montpellier a jeho okolí. Skupina je podezřelá z plánování sebevražedného útoku na turistický cíl v Paříži. S odvoláním na policejní a soudní zdroje o tom informoval server listu Le Figaro. Národnost zadržených média zatím neuvádějí, u některých však zmiňují údajný příklon k islamismu. Ministr vnitra Bruno Le Roux sdělil, že se bezpečnostním složkám podařilo zmařit bezprostředně hrozící atentát. Přesný cíl zamýšleného útoku ale vyšetřovatelé dosud nezjistili, napsala agentura AFP.

Čtveřici zadržených tvoří muži ve věku 20, 26 a 33 let a 16letá dívka. Tři osoby z této skupiny již byly dříve tajným službám známy, uvedl server listu Le Parisien. V centru vyšetřování je pár konvertitů k islámu. Na dvojici upozornila dívka, která se ve videu přihlásila k teroristickému Islámskému státu. Vyjádření šestnáctileté muslimky, které se na sociálních sítích objevilo 8. února, přivedlo strážce zákona na stopu celé skupiny. Dívka dala najevo touhu odjet do Sýrie a bojovat po boku islamistů nebo zaútočit ve Francii, napsal server týdeníku L'Express.

Čtveřice byla zatčena poté, co nakoupila aceton použitelný pro výrobu výbušnin. Nebezpečné materiály nalezli policisté během domovní prohlídky u dvacetiletého přítele mladé islamistky. Ten je podle médií také znám svou radikalizací. Minulý týden v Paříži u muzea Louvre napadl mačetou devětadvacetiletý Egypťan vojenskou hlídku. Křičel přitom Alláhu akbar (arabsky Bůh je veliký). Prokuratura dnes muže obvinila z pokusu o vraždu a z příslušnosti k teroristické organizaci.

Nyní je kvůli zranění z incidentu v nemocnici. O jeho přesunu do vazební věznice se má rozhodnout později, podle vývoje jeho zdravotního stavu. Ve Francii platí do poloviny července výjimečný stav. Jeho prodloužení schválili loni v prosinci poslanci a senátoři. Vláda tento krok zdůvodnila přetrvávající hrozbou teroristických atentátů v zemi a potřebou zajistit bezpečnost v době konání prezidentských a parlamentních voleb. Ty se budou konat letos na jaře.

ZA POMOC MIGRANTŮM POKUTA

Z napomáhání ilegální migraci uznal soud v Nice vinným francouzského farmáře. Cédric Herrou dostal pokutu 3000 eur (přes 81.000 Kč) s podmíněným odkladem výkonu. Státní zástupce požadoval osmiměsíční podmíněný trest odnětí svobody, napsal server francouzského týdeníku L'Express. Soud zemědělce potrestal za to, že pomáhal běžencům při přechodu Alp mezi Francií a Itálií. Desítky z nich také u sebe loni ubytovával. Dalších obvinění naopak justice 37letého muže zprostila. Potrestán nebude za to, že umístil migranty do opuštěného rekreačního střediska. Herrou své jednání nepovažuje za zločin, nýbrž za projev lidskosti. Ještě dnes má podle agentury AP na své farmě karavany s mladými Súdánci a Eritrejci.

OKOLO EIFFELOVKY NEPRŮSTŘELNÉ SKLO

Kolem pařížské Eiffelovy věže vznikne bariéra z neprůstřelného skla vysoká 2,5 metru. Oznámila to pařížská radnice. Skleněná zeď, jejíž zbudování přijde na 20 milionů eur (540 milionů Kč), nahraní bariéry, které jsou kolem nejslavnější pařížské památky od fotbalového šampionátu Euro 2016. "Nahradíme kovové pletivo skleněnými panely, které návštěvníkům a Pařížanům zajistí příjemný pohled na památku ze Champs de Mars a z mostu Iéna," oznámil Jean-François Martins z oddělení pro cestovní ruch na pařížské radnici. Bernard Gaudillére ze společnosti pro rozvoj Eiffelovy věže řekl, že zeď povede po obvodu zahrad kolem věže.

"Chceme vytvořit přírodní trasu s průchozími kontrolami, která přispěje k pohodlí návštěvníků a zjednoduší jejich pohyb," řekl Martins. Dodal, že riziko teroristického útoku zůstává v Paříži značné a že nejohroženějším místům, k nimž Eiffelova věž patří, je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Současný bezpečnostní okruh vymezený nevzhlednými bariérami a plotem bude podle něj rozšířen i na dvě zahrady a jezera v blízkosti věže. Vstup na prostranství bude zdarma. Bariéra má být na místě do konce roku.

Nová ochrana Eiffelovy věže bude financována z fondu, z nějž mají být v příštích 15 letech zlepšena u Eiffelovy věže bezpečnostní opatření a zmodernizován přístup na ni. Kritici tvrdí, že zeď, byť skleněná, promění věž v pevnost. Zpřísněná bezpečnostní opatření platí kvůli atentátům, jimž byla Francie vystavena v letech 2015 a 2016. Zemřelo při nich hlavně v Paříži 238 lidí, stovky dalších byly zraněny. Nový poplach vyvolal incident z 3. února, kdy devětadvacetiletý Egypťan napadl u Louvru vojenskou hlídku a sám byl při tom postřelen./r/