iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nagyová si důvěrně psala s Rittigem...

Nagyové, Rittigovi a Michalovi uložil senát soudce Petra Nováka letos v lednu nepravomocné podmíněné tresty za to, že lobbista prostřednictvím právníka údajně vyzvěděl od Nečasové obsah utajované zprávy BIS, která se týkala Rittigova vlivu v resortu zemědělství. Obžalovaní to popírají. Někdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nagyová (dnes Nečasová) si ve funkci „důvěrně“ psala s lobbistou Ivem Rittigem a „čile“ korespondovala také s jeho právníkem Davidem Michalem, mimo jiné o reorganizaci policie.

Konstatoval to pražský městský soud v písemném odůvodnění rozsudku v kauze vyzrazení zprávy BIS. Podle soudu vyvstává „závažná otázka“, nakolik o tom byl informován Nečas. Soud poukázal na důkazy, podle nichž se Nečasová s Rittigem stýkala blíže. Podnikatel ji oslovoval křestním jménem. „Ach Jano Jano, vidím, že má někdo mimořádný zájem nás rozeštvat, a to si myslím, že docela teď pracujem nad rámec všeho,“ napsal jí v textové zprávě z 27. března 2012, tedy krátce poté, kdy se sešla s Michalem. Dále se jí ptal, zda má „speciální věci“ řešit s ní. „Asi by chtělo si dát 10 min. my dva. Ale na čem si já zakládám, je, že před parťákem (a tak vás beru) nelžu a nekradu. Dík za pochopení, Ivo,“ dodal.

Schůzku s Michalem přitom podle soudu iniciovala Nečasová, když Rittigovi zaslala zprávu s textem „Dobrý den Ivo, může právník na 17.30 hod. na Hrzánu? Prosím. Nenápadné auto“. Nečasová u soudu vysvětlovala účel schůzky pověřením od svého současného manžela Nečase, aby zkontaktovala lidi z okolí ministra zemědělství a tlumočila jim premiérovu nelibost nad děním v resortu. Tomu však soudce Novák neuvěřil.

„Je otázkou, proč požadovala Jana Nečasová, aby za ní přijel David Michal do Hrzánského paláce, a proč tak měl činit utajeně. Není jasné spojení Davida Michala s ministerstvem zemědělství a není ani jasné, proč žádala Ivo Rittiga o schůzku s Davidem Michalem, když jednat se mělo o Ivo Rittigovi,“ poznamenal v rozsudku.

„Městský soud v Praze považuje za nevěrohodné tvrzení obžalované Jany Nečasové a svědka Petra Nečase, že premiér sice dal ministrovi zemědělství Petru Bendlovi pokyn, ale protože nevěřil, že tento pokyn bude splněn, bylo nutné zmiňovanou nespokojenost s děním v resortu zemědělství přenášet duplicitně prostřednictvím Jany Nečasové,“ pokračoval soudce.

Dále poukázal na to, že pokud se premiérův pokyn Nečasové týkal Rittiga a na něj navázaných lidí, znamenalo by to, že Nečas o blízkých stycích šéfky svého kabinetu s lobbistou věděl. Pouhé předání vzkazu premiéra Rittigovi pak Nečasová mohla podle soudce vyřídit textovou zprávou nebo e-mailem, a nikoliv utajovanou schůzkou na úřadu vlády. „Jediným rozumným vysvětlením je setkání za účelem specifikace jistých informací, které se mailovou poštou či prostřednictvím telefonu nehodí sdělovat,“ dovodil Novák.

Soudce také upozornil na komunikaci obžalovaných, podle níž Michal za účasti Rittiga a na žádost Nečasové zařizoval pro premiéra Nečase kryptovaný telefon. Rittig v kauze dostal devítiměsíční podmínku. Dále čelí návrhu na obžalobu v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik a také obžalobě z tunelování firmy Oleo Chemical, tam ho však soud nepravomocně zprostil viny.

ZA TUNELOVÁNÍ OLEA POTRESTÁNI MAJITELÉ

Urbánek, Jirounek a Kučera podle verdiktu účelově uzavřeli fiktivní smlouvy o poradenství s Kmeťovou karibskou firmou Cokeville Assets a vyvedením peněz z Olea se dopustili porušení povinnosti při správě cizího majetku. Akcionářům Olea údajně způsobili škodu téměř 20 milionů korun. Urbánek s Jirounkem navíc také krátili daně.

Pražský městský soud v pátek zprostil obžaloby z tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical lobbistu Iva Rittiga a jeho právníky. V hlavním líčení se neprokázalo, že by dané skutky spáchali právě oni. Naopak bývalé majitele firmy Michala Urbánka a Kamila Jirounka, šéfa výroby Radomíra Kučeru a Petera Kmetě, Rittigova obchodního partnera, uznal vinnými. Verdikt není pravomocný, na místě se proti němu odvolal státní zástupce i Kmeť. Další obžalovaní si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Urbánkovi soud uložil tříletý trest vězení a pětiletý zákaz činnosti. Na tři roky poslal za mříže i Kmetě, kterému zároveň dal i peněžitý trest milion korun. U Jirounka, jenž byl nedávno pravomocně odsouzen kvůli padělání směnky k šestiletému vězení, soud od dalšího potrestání upustil. Kučeru pak potrestal mírnější podmínkou v délce deseti měsíců, protože muž skutky spáchal z nedbalosti.

"Neuvěřili jsme tomu, že poradenství mezi Oleo Chemical a Cokeville Assets probíhalo. Je s podivem, že k poradenství, které trvalo tři roky a mělo vést společnost Oleo Chemical k zásadním krokům, neexistoval jediný písemný doklad," konstatovala předsedkyně soudního senátu Kateřina Radkovská. "Překvapilo mě to. Celé řízení bylo o tom, že jsme prokázali, že plnění bylo. Soud rozhodl na základě obchodních domněnek, kterým vůbec neporozuměl," řekl po jednání novinářům Urbánek.

Státní zástupce Adam Borgula se neúspěšně snažil prokázat, že peníze z Olea mířily přes Cokeville Assets k Rittigovi. Lobbista spojitost s Kmeťovou firmou odmítá, od Olea prý nikdy nedostal ani korunu. "Nebylo žádným důkazem podloženo, že by to byl Ivo Rittig, komu společnost Cokeville Assets patřila, a že pan Kmeť byl pouze nastrčenou osobou. Soud se může pouze domnívat, co bylo důvodem vyplácení peněz. Nezjistili jsme žádný prokazatelný vliv Iva Rittiga na výběrová řízení," uvedla k tomu soudkyně.

Borgula požadoval pro Rittiga a většinu dalších obžalovaných pět let vězení. Motivem k vyvedení peněz k lobbistovi prý mohlo být to, že Rittig by dokázal firmě zajistit odbyt ve společnostech, kde měl vliv - například v pražském dopravním podniku. Proti rozsudku se žalobce odvolal zejména kvůli tomu, že soud podle něj nezohlednil některé zásadní důkazy. Trvá také na tom, že obžalovaní spáchali zpronevěru, nikoliv porušení povinnosti.

Obžaloba kladla Rittigovi za vinu i praní špinavých peněz: údajně si za prostředky vyvedené z Olea pořídil tři nemovitosti v Dubaji. Tento skutek však soudkyně vrátila státnímu zástupci k došetření kvůli zásadní procesní chybě. Při sdělení obvinění totiž Rittiga na toto podezření neupozornil. "Soud nemůže rozhodnout o skutku, pokud o něm nebylo řádně sděleno obvinění. Bude na státním zástupci, jak bude dále postupovat - zda bude sděleno znovu obvinění, či nikoliv," uzavřela Radkovská.

Mezi osvobozené patří vedle Rittiga právnička Karolína Babáková a David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal (dříve Šachta & Partners) a dále Petr Michal, Jana Šádková a Jaroslav Kubiska z účetní firmy Peskim, která spravovala portfolio Cokeville Assets. "Je to Waterloo obžaloby, padlo více zprošťujících rozsudků než odsuzujících. Obžaloba se ocitla ve fatální důkazní nouzi, zejména ve vztahu k Ivu Rittigovi," řekl Kučerův obhájce Daniel Volák.

STÍHÁNÍ FIRMY AGROTEC ZASTAVENO

Hustopečská firma Agrotec ze svěřenských fondů ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše spáchala trestný čin, z něhož byla obviněna v případě manipulace se zakázkami České pošty. Její stíhání soud zastavil, protože vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání zabránila. Na dotaz to uvedl dozorující státní zástupce Zdeněk Matula z pražského vrchního státního zastupitelství. Žalobce proti rozhodnutí podal stížnost.

Matula sdělil, že soud dovodil zánik trestní odpovědnosti firmy na základě ustanovení zákona, podle kterého je možné zprostit trestní odpovědnosti i za jednání statutárních zástupců či vedoucích zaměstnanců. Týká se to případů, kdy firma vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu svým statutárním zástupcem či vedoucím zaměstnancem zabránila. Stačí, aby firma přijala etický nebo protikorupční kodex.

„Soud tedy dospěl k závěru, že se skutek stal, je trestným činem, spáchala ho obviněná právnická osoba, ale zanikla trestnost tím, že obviněná právnická osoba prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svého vedoucího zaměstnance zabránila," vysvětlil Matula. Podle něj společnost měla zpracovaný takzvaný compliance program s etickým kodexem, který zaměstnancům společnosti zakazuje dopouštět se jakéhokoli protiprávního jednání, a daný vedoucí zaměstnanec se jej zavázal dodržovat.

Tuto úpravu do zákona dostal před jeho schvalováním právní výbor na návrh zpravodajky Marie Benešové a Jana Chvojky (oba ČSSD). Ustanovení se stalo terčem kritiky. Novelu Sněmovně vrátil Senát, který navrhl vyškrtnutí sporné pasáže. Poslanci však senátory přehlasovali a ustanovení v zákoně ponechali. Kritici argumentovali například tím, že ustanovení může zastavit některé velké kauzy a ze stíhání se budou moci vyvinit některé velké firmy. Kromě Agrotecu v této souvislosti padalo také jméno stavební společnosti Metrostav obviněné v korupční kauze kolem bývalého hejtmana Davida Ratha.

V kauze bylo obviněno deset lidí: Právní odpovědnost firem funguje v Česku od roku 2012. Stíháno bylo zhruba 700 právnických osob. Ve 200 případech soudy pravomocně rozhodly. Trest bývá většinou peněžitý, případně soudy nařizují zveřejnění rozsudku, což je také forma sankce. O zrušení právnické osoby rozhodly soudy jen několikrát. V kauze kolem České pošty bylo obviněno deset lidí a čtyři firmy. Matula poslal obžalobu k soudu loni v červnu. Hlavní líčení zatím nebylo nařízeno. Spis nyní putuje se stížností státního zástupce k pražskému vrchnímu soudu, který definitivně rozhodne o tom, zda zanikla trestní odpovědnost firmy či nikoliv.

Policie zasahovala v centrále České pošty: Kauza má dvě části. První se týká manipulace s veřejnými zakázkami malého rozsahu na stavební práce. Další část případu se týká zakázky na nákup pneumatik a náhradních dílů. Žalobce osoby a firmy viní ze zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, za což hrozí až osm let vězení. Obvinění se podle obžaloby dopustili také podplacení či porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.

Policie kvůli kauze v dubnu 2014 zasahovala v centrále České pošty v ulici Politických vězňů v centru Prahy a v Olšanské ulici na Žižkově. O den později si detektivové odnesli dokumentaci i ze sídla Agrotecu. Holding Agrofert tehdy uvedl, že se zásah týkal loňské podlimitní zakázky na dodávku pneumatik pro poštovní vozy, kterou nakonec pošta zrušila.

EXMINISTR CHLÁDEK Z ČSSD DO SPO

Počátkem února byl Marcel Chládek, který v současné době žije v Novém Strašecí na Rakovnicku, zvolený delegáty strany předsedou Strany práv občanů Středočeského kraje. Bývalý ministr školství a také senátor za Rakovnicko a Lounsko Marcel Chládek je znovu v politice. Už ovšem nikoliv za sociální demokracii (ČSSD), ale jako šéf středočeské buňky SPO (Strany práv občanů).

Marcel Chládek odstartoval svoji politickou kariéru v Rakovníku, kdy byl také členem ČSSD a patřil k největším kritikům vedení rakovnické radnice ve složení ODS a Společně pro Rakovník. V roce 2008 navíc uspěl v senátních volbách, když ve druhém kole porazil s rozdílem téměř jedenácti tisíců hlasů svého protikandidáta Jana Kernera z řad ODS. V roce 2014 ovšem boj o senátorské křeslo prohrál ve druhém kole se starostkou Žatce Zdeňkou Hamousovou (ANO 2011). Ta získala od voličů 10 837 hlasů, Marcel Chládek pak obdržel o 961 hlasů méně, tedy 9 876 hlasů.

„Mrzí mě, že nemohu pokračovat v senátorské práci pro region. Takový už je ale život. Člověk jednou vyhraje, podruhé prohraje. První kolo jsem vyhrál, druhé těsně prohrál. Bohužel k volbám dorazilo ještě méně lidí než v prvním kole," řekl po senátních volbách v roce 2014 Marcel Chládek. V lednu 2014 se stal Marcel Chládek ministrem školství, v červnu o rok později byl nucen tento post opustit. Ještě v tom samém roce byl jmenován generálním manažerem fotbalové reprezentace a fotbalových akademií. Kromě toho od roku 2008 až do roku 2014 působil jako zastupitel Středočeského kraje a byl jako náměstek hejtmana./r/