iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Britka Mayová štvala u Trumpa proti Rusku

Americký prezident Donald Trump při pátečním setkání s britskou premiérkou potvrdil, že stoprocentně stojí za Severoatlantickou aliancí a že NATO je základem společné obrany. Novinářům to řekla Theresa Mayová, která jako vůbec první státník od Trumpova nástupu do funkce jednala v Bílém domě s jeho novým šéfem. "Amerika a Británie společně tvoří maják prosperity a vlády práva," prohlásil Trump s tím, že obě země chtějí posílit své obchodní vztahy.

Podle Mayové se oba lídři shodli, že NATO je a musí být základem společné obrany nejen proti možnému vojenskému ohrožení, ale i v boji proti terorismu či kybernetickým útokům. Trump, který v minulosti opakovaně označil alianci za zastaralou, se před novináři k tématu NATO nevyjádřil. Britská premiérka během tiskové konference otevřela i další téma, na něž nemá s Trumpem zcela shodný názor: postoj k Rusku. Nový šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že hodlá zlepšit vztahy s Kremlem a podle svých poradců zvažuje zrušení protiruských sankcí přijatých po anexi Krymu a hackerských útocích spojených s předvolební kampaní.

Mayová prohlásila, že protiruské sankce by měly zůstat v platnosti do chvíle, než se na Ukrajině podaří uvést do praxe minské dohody. Podle Trumpa, který bude v sobotu telefonicky jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zatím není rušení protiruských postihů na programu. Trump dodal, že by chtěl mít s Putinem "fantastické vztahy", ale že realita možná bude jiná.

Zatímco novináře na tiskové konferenci zajímala především zmíněná bezpečnostní témata, oba státníci dali najevo, že prioritou schůzky bylo jednání o vzájemné obchodní dohodě. Ta by Británii umožnila úspěšně nasměrovat svou ekonomiku na cestu do světa po Brexitu, tedy po odchodu z EU, zatímco pro Trumpa by byla příkladem toho, že USA mohou fungovat mimo velká obchodní partnerství typu transpacifické dohody či smlouvy s EU. Podle amerického prezidenta, který dlouhodobě podporuje odchod Británie z unie, bude Brexit "úžasný" a "svobodná a nezávislá" Británie se bude těšit z historicky nejpevnějšího vztahu se Spojenými státy.

TELEFONÁT TRUMPA S PUTINEM

Zmírnění či zrušení protiruských sankcí, o kterém Trump uvažuje, ostatně narazilo u některých vlivných republikánských zákonodárců. Senátor John McCain Trumpa před tímto krokem varoval a řekl, že v případě zrušení sankcí spolu s kolegy zapracuje postihy proti Rusku do zákona.

Trump bude s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v sobotu telefonicky jednat poprvé od svého nástupu do funkce. Před vstupem do Bílého domu jeho nový šéf hovořil o plánech na zlepšení vztahů Washingtonu a Moskvy a jeho poradkyně Kellyanne Conwayová uvedla, že zrušení či zmírnění sankcí není vyloučeno. "Všechny tyto možnosti jsou ve hře...

Víte, co řekl prezident, Amerika je na prvním místě, a to se týká i zahraniční politiky," řekla Conwayová v rozhovoru s televizní stanicí Fox News. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří přední republikáni včetně senátorů a někdejších prezidentských kandidátů McCaina a Lindsaye Grahama. McCain dnes prohlásil, že věří, že si Trump tento "unáhlený postup" rozmyslí.

"Pokud ne, společně s kolegy vypracuji zákon o sankcích proti Rusku," uvedl McCain, který označil Putina za vraha, jehož země nikdy nebude mít stejné zájmy jako USA. Po ruské anexi Krymu a po hackerských útocích na americké úřady a politické strany, které americké tajné služby připsaly Rusku, vyhlásil protiruské sankce prezident Barack Obama prostřednictvím exekutivních nařízení, která může Trump zrušit. Putin po prosincovém přijetí nejnovějších protiruských postihů a po vyhoštění 35 ruských diplomatů z USA nezvykle neučinil odvetný krok s tím, že si počká na reakci nového šéfa Bílého domu.

TRUMP STOJÍ ZA NATO

Americký prezident Donald Trump při setkání s britskou premiérkou potvrdil, že stoprocentně stojí za Severoatlantickou aliancí a že NATO je základem společné obrany. Novinářům to řekla Theresa Mayová, která jako vůbec první státník od Trumpova nástupu do funkce jednala v Bílém domě s jeho novým šéfem. Řeč byla rovněž o protiruských sankcích, proti jejichž rušení se Mayová vyslovila; Trump uvedl, že tento krok, tedy jejich zrušení, zatím není na programu. Oba státníci zdůraznili, že jejich cílem je posílení vzájemných obchodních vazeb a udržení "zvláštního vztahu" mezi Spojenými státy a Británií.

Podle Mayové se oba lídři shodli, že NATO je a musí být základem společné obrany nejen proti možnému vojenskému ohrožení, ale i v boji proti terorismu či kybernetickým útokům. Trump, který v minulosti opakovaně označil alianci za zastaralou, se dnes před novináři k tématu NATO nevyjádřil. Britská premiérka během tiskové konference otevřela i další téma, na něž nemá s Trumpem zcela shodný názor: postoj k Rusku. Nový šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že hodlá zlepšit vztahy s Kremlem a podle svých poradců zvažuje zrušení protiruských sankcí přijatých po anexi Krymu a hackerských útocích spojených s předvolební kampaní.

Mayová prohlásila, že protiruské sankce by měly zůstat v platnosti do chvíle, než se na Ukrajině podaří uvést do praxe minské dohody. Podle Trumpa, který bude v sobotu telefonicky jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zatím není rušení protiruských postihů na programu. Trump dodal, že by chtěl mít s Putinem "fantastické vztahy", ale že realita možná bude jiná.

Zatímco novináře na tiskové konferenci zajímala především zmíněná bezpečnostní témata, oba státníci dali najevo, že prioritou schůzky bylo jednání o vzájemné obchodní dohodě. Ta by Británii umožnila úspěšně nasměrovat svou ekonomiku na cestu do světa po brexitu, tedy po odchodu z EU, zatímco pro Trumpa by byla příkladem toho, že USA mohou fungovat mimo velká obchodní partnerství typu transpacifické dohody či smlouvy s EU.

"Amerika a Británie společně tvoří maják prosperity a vlády práva," prohlásil Trump s tím, že obě země chtějí posílit své obchodní vztahy. Podle amerického prezidenta, který dlouhodobě podporuje odchod Británie z unie, bude brexit "úžasný" a "svobodná a nezávislá" Británie se bude těšit z historicky nejpevnějšího vztahu se Spojenými státy. Podobně optimisticky o vzájemné budoucnosti hovořila Mayová, která před novináři oznámila, že královna Alžběta II. pozvala Trumpa na oficiální státní návštěvu své země.

TRUMP PO TELEFONU JEDNAL S PREZIDENTEM MEXIKA

Americký prezident Donald Trump v pátek přibližně hodinu telefonicky jednal se svým mexickým protějškem Enriquem Peňou Nietem, který o den dříve kvůli sporu o zeď na hranicích zrušil návštěvu Spojených států. Zatímco Trump označil rozhovor za velmi dobrý, podle mexické strany se státníci shodli, že spor budou řešit při dalším standardním jednání.

Trump dosud trval na tom, že stavbu zdi, kterou slíbil voličům během své předvolební kampaně, zaplatí jižní soused, což mexický prezident odmítá. Spor mezi oběma zeměmi se vyhrotil ve čtvrtek, kdy Trump prohlásil, že pokud Mexiko nechce stavbu zdi financovat, nemusí Peňa Nieto na úterní návštěvu Washingtonu jezdit. Ve stejné době mexický lídr oznámil, že cestu ruší.

"Měli jsme velmi dobrý rozhovor. Já mám k Mexiku velký respekt," prohlásil na dnešní tiskové konferenci Trump. Vzápětí však zopakoval svá dřívější tvrzení, že jižní soused dlouhá léta profitoval z obchodních dohod nevýhodných pro USA a že přes hranice proudí na sever zločinci a nelegální migranti, což je třeba zastavit. Podle prohlášení mexické vlády oba lídři v telefonátu jednali jak o zdi, tak o obchodních vztazích. Ty vyhrotilo čtvrteční prohlášení Trumpova mluvčího, že USA budou stavbu zdi financovat prostřednictvím nového dvacetiprocentního dovozního cla na zboží z Mexika. Mluvčí Sean Spicer krátce poté svá slova zmírnil a označil clo pouze za jednu z možností. V Mexiku se proti Trumpovu postupu zvedla vlna odporu a výzev k bojkotu amerického zboží.

Mexičtí představitelé uvedli, že Peňa Nieto nebude svůj postoj ke zdi po telefonátu zveřejňovat a že se obě země budou snažit najít pro spor kompromisní řešení standardními diplomatickými jednáními. Za mexického prezidenta se dnes v diplomatickém konfliktu s někdejším realitním magnátem postavil nejbohatší Mexičan a jeden z nejzámožnějších byznysmenů světa Carlos Slim. Podle agentury Reuters prohlásil, že spor s Trumpem sjednotil Mexiko a že by Peňa Nieto měl vyjednávat z pozice síly, s čímž mu prý rád pomůže.

MEXIKO NECHCE PLATIT ZEĎ

Mexiko nezaplatí zeď, kterou chce nový americký prezident Donald Trump postavit na hranici mezi oběma státy. Opět to prohlásil šéf mexické diplomacie Luis Videgaray Caso, který spolu s mexickým ministrem hospodářství po dva dny ve Washingtonu jednal s představiteli nové americké vlády. "Jsou věci, o kterých se nedá jednat, věci, o kterých se nemůže a ani nebude jednat," prohlásil na tiskové konferenci a dodal, že takovou záležitostí je právě Trumpova myšlenka, že by Mexiko mělo za zeď na hranici zaplatit.

Kvůli sporu mexický prezident Enrique Peňa Nieto zrušil setkání s Trumpem plánované na příští úterý. Podle Trumpa by schůzka s jeho mexickým protějškem neměla smysl, pokud Mexiko odmítá zaplatit za zeď na hranici obou zemí, jejíž stavbu nařídil exekutivním příkazem. Bílý dům poté oznámil, že Mexiko zaplatí za stavbu zdi prostřednictvím dvacetiprocentního cla, které chce Trump uvalit na dovoz ze sousední země. Později však mluvčí Bílého domu Sean Spicer své předchozí prohlášení zmírnil slovy, že jde pouze o jednu ze zvažovaných možností.

Caso upozornil, že zavedení dvacetiprocentního cla bude znamenat, že zeď zaplatí američtí spotřebitelé. "Zdanění dovozu mexického zboží do USA nedonutí Mexiko platit za zeď, to udělá americký spotřebitel, který bude dráž platit za avokádo, pračky a televize," prohlásil ministr. Spojené státy loni do Mexika vyvezly zboží či služby v hodnotě 212 miliard dolarů (5,3 bilionu korun), zatímco hodnota mexického exportu byla 270 miliard dolarů. Z Mexika míří přibližně 80 procent veškerého exportu právě do Spojených států.

K rychle vyostřujícímu se sporu s jedním z nejdůležitějších partnerů USA agentura AP podotkla, že obrovské zvýšení cel by zvýšilo pravděpodobnost přenesení této zátěže na spotřebitele. V současnosti je polovička nezemědělského zboží dováženého do USA osvobozena od placení cla, u druhé poloviny se v průměru platí dvouprocentní sazbu. Výstavba hraniční zdi, kterou by zaplatilo Mexiko, byla ústředním bodem Trumpovy volební kampaně. Náklady na projekt se odhadují na 12 až 16 miliard dolarů.

TRUMP BUDE V SOBOTU TELEFONOVAT I S HOLLANDEM

Nový americký prezident Donald Trump bude v sobotu kromě lídrů Ruska a Německa telefonicky jednat i s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Oznámil to Trumpův mluvčí Sean Spicer. Zároveň potvrdil dřívější informace o tom, že Trumpa čekají úvodní telefonáty s Vladimirem Putinem a Angelou Merkelovou.

Očekávaná témata rozhovoru s Hollandem Bílý dům nezveřejnil, šéfa Elysejského paláce však bude patrně stejně jako Merkelovou zajímat Trumpův pohled na Evropskou unii a Rusko. Hollande dal v minulých dnech opakovaně najevo nevoli ohledně Trumpových kritických názorů na adresu EU a mimo jiné prohlásil, že unie nepotřebuje rady nového amerického prezidenta. Dnes uvedl, že Trumpova vláda bude pro Evropu výzvou především v oblasti obchodních vztahů.

TRUMPOVY ROZMARY, SÍLA PREZIDENTSKÉ MOCI

Prezident Spojených států Donald Trump dokázal již několik dní po svém nástupu do úřadu, že není jako jeho předchůdci. Je impulzivní a instinktivní, přesvědčený o velkých, ale skrytých spiknutích proti němu, dychtí po boji a má sklony propadat "alternativním faktům", jak falešná či nepřesná tvrzení Trumpa a jeho spolupracovníků nazvala jeho poradkyně. Peter Baker z internetové verze listu The New York Times ve své analýze rozebírá strategii a chování nového amerického prezidenta.

Trump sedí v noci u televize nebo sleduje sociální sítě a na twitterovém účtu okamžitě zveřejňuje své soudy ohledně toho, co vidí. Znevažuje rozhodnutí zpravodajských služeb a později popírá, že to udělal. Libuje si v konfliktu a v chaosu. Málokterý - pokud vůbec nějaký - prezident se nechal k reakci vyprovokovat tak snadno jako Trump. Vláda i Kongres musí rozlišovat politická prohlášení od nahodilých twitterových příspěvků, vyprovokovaných čímkoli, co se objevilo v televizi, když se prezident zmocnil dálkového ovladače.

Zatímco během jeho kandidatury tento zvyk vyvolával diskuze a zděšení, nyní je Trump nejvyšším americkým velitelem, a jeho 140znaková prohlášení mají nedozírnou moc. Během pouhých 24 hodin pohrozil poslat federální bezpečnostní složky do Chicaga a přislíbil vyšetřit své vlastní nepravdivé výroky o třech až pěti milionech falešných volebních hlasů v listopadu, které jej stály vítězství v celonárodním hlasování z pohledu absolutního počtu získaných hlasů voličů.

Trumpovi poradci tvrdí, že jeho horečný a impulzivní přístup přitahuje voliče, protože ukazuje, že je mužem činu. Ti, kdo si stěžují na jeho zaujetí ohledně fiktivního volebního podvodu nebo ohledně počtu návštěvníků jeho inaugurace, podle poradců jen hledají způsoby, jak podrýt Trumpovu legitimitu. Avšak i mezi Trumpovými vlastními lidmi jsou takoví, jež si dělají starosti kvůli jeho zálibě vyvolávat konflikty.

Mluví o tom, že by se měl zabavit jeho mobilní telefon, nebo zrušit twitterový účet. Prezident je však rozhodnutý ponechat si vlastní prostředek vysílání svých názorů do světa. Trump je více než kterýkoli jeho předchůdce stvořením televize a sociálních sítí. Je to hvězda reality show posedlá hodnoceními výzkumných agentur, která do úřadu přijela v sedle robustního twitterového účtu.

Podle programu Bílého domu měla být středa dnem věnovaným národní bezpečnosti. Prezident podepsal návrh, podle kterého by měla začít výstavba zdi na hranici s Mexikem. Vydal i další příkazy pro omezení přílivu uprchlíků z Blízkého východu. I tyto naplánované kroky vypadají spíše jako dílo někoho, kdo bezhlavě utíká vstříc zvuku samopalu. Stejně jako ostatní rozkazy, podepsané v posledních dnech, byly i tyto připravené ve spěchu a ponechávají nezodpovězenými spousty otázek, jako například peníze na výstavbu zdi v případě, že Mexiko odmítne zaplatit výdaje tak, jako to požaduje Trump. Uniklý návrh rozkazu o obnovení tajných věznic a krutých výslechových technik také vyvolal pozornost, ačkoli se od něj Bílý dům distancoval.

Prohlášení ohledně Chicaga je ukázkovým příkladem Trumpovy politiky. Výhrůžka poslat národní bezpečnostní složky není z těch, co by se vypouštěly jen tak. Během řádění hurikánu Katrina strávil George W. Bush rozhodující dny soukromými debatami s poradci, zda by se měla federalizovat národní garda v Louisianě. Trump k takovému rozjímání nevidí důvod a chce se do záležitostí zapojit rovnou sám. Jak uvedl při své inaugurační řeči, "přichází čas jednat". Zda však jeho slova doprovodí i činy, zůstává méně než týden po jeho nástupu do úřadu nejasným.

STEINMEIER ZDĚŠEN TRUMPEM

Pravděpodobný příští německý prezident Frank-Walter Steinmeier je znepokojen vývojem ve Spojených státech a doufá, že se Donald Trump v úřadu amerického prezidenta změní. Steinmeier, který v pátek skončil ve funkci německého ministra zahraničí, to řekl v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung. "Nejde o maličkosti, ale o základní otázky toho, jak chápeme sami sebe, jako u postoje k mučení," řekl Steinmeier například o Trumpových úvahách o tom, že by Spojené státy znovu mohly začít užívat mučení při výslechu osob podezřelých z terorismu.

Steinmeier, který se v americké kampani jasně postavil za Trumpovu demokratickou protikandidátku Hillary Clintonovou, v posledním rozhovoru ve funkci ministra zahraničí také vyslovil přesvědčení, že je dnes americká politická scéna rozdělená jako nikdy dříve. Podíl na tom podle něj má i Trump. "Přes dlouhá léta v politice jsem byl americkou volební kampaní zděšen," poznamenal Steinmeier.

Nyní podle něj bude důležité Trumpa přesvědčit o důležitosti transatlantické vazby i Evropské unie pro starý kontinent. Nedělá si ale prý naivní naděje, že Trumpovi bude možné vysvětlit, jak Evropská unie vyrostla z trosek druhé světové války. Je přesvědčen, že je nutné apelovat spíše na to, že to USA nepomůže, když Evropa oslabí.

Nový americký prezident dal v minulosti najevo přesvědčení, že rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii bylo správné a že ostrovní zemi budou následovat i další státy. Steinmeier vyjádřil také překvapení nad tím, jak málo Trump stojí za volným obchodem. Nedokázal si prý představit, že francouzský a čínský prezident budou muset svůj americký protějšek přesvědčovat o výhodách otevřeného světa a volného obchodu. Dlouhodobě nejpopulárnější německý politik také varoval před šířením nacionalismu.

SKANDAL FILLONOVI UŠKODIL

Skandál kolem dosavadního favorita nadcházejících prezidentských voleb ve Francii Françoise Fillona kvůli zaměstnávání jeho manželky jako asistentky se okamžitě projevil v průzkumu veřejného mínění. Podle agentury Odoxa má po proválení aféry 61 procent dotázaných potenciálních voličů o Fillonovi špatné mínění. Podporu politikovi vyjádřilo jen 38 procent lidí, což je propad o 16 procentních bodů oproti listopadu, kdy vyhrál pravicové primárky.

Fillon, který byl mimořádně pozván do televize TF1 ve čtvrtek večer v nejsledovanějším čase, popřel obvinění, že jeho žena dostávala kdysi jako jeho asistentka, když byl poslancem, plat, ačkoli žádnou skutečnou práci nevykonávala. Podle levicového deníku Libération se Fillon "pustil do své obhajoby jako čestného muže, kterému se ostatní snaží zabránit všemi prostředky k přístupu do Elysejského paláce, a jako manžela bránícího ženu, kterou miluje".

Libération se na svém webu ptá, zda si tento zástupce tradiční pravice, věřící katolík a politik s obrazem skromného poctivce, nezačal tak trochu hrát na alternativní pravdu. Odkázal tak na slovní obrat poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, která "alternativními fakty" nazvala jiný výklad skutečnosti.

Na zaměstnávání manželky zákonodárce jako takovém není ve Francii nic nelegálního. Kromě toho, že Fillonová nedělala podle všeho vůbec nic, se jeví ale jako další problém výše jejího platu, která rozhodně nebyla průměrná, jak se její manžel snaží naznačovat. Podle francouzského satirického časopisu Le Canard enchaîné, který skandál odhalil, brala kolem 6900 (186.500 Kč) až 7900 eur (213.500 Kč) měsíčně, což je mnohem víc než průměrná mzda asistentů poctivě pracujících na plný úvazek ve výši 2500 eur měsíčně (67.500 Kč).

Ve vystoupení na TF1 prozradil Fillon přinejmenším ještě něco, upozorňuje dále Libération. "Stalo se mi, že jsem zaplatil svým dětem a právníkům za různé úkoly," řekl. Jako by se podle deníku snažil obhajovat v případných dalších odhaleních.

Fillon slíbil, že je připraven odstoupit z prezidentské kampaně, pokud by ho francouzská justice obvinila. Neslíbil ale totéž v případě, že obviněna bude jeho manželka, a to v případě tučných odměn, které dostávala od časopisu Revue des Deux Mondes náležejícímu bohatému podnikateli. Francouzské úřady už zkoumají, proč Fillonová dostávala 5000 eur měsíčně, ačkoli se list propadal do hluboké ztráty, která za rok pohybovala zrovna kolem částky, kterou politikova manželka ročně dostávala. A opět Penelope Fillonová právě nedřela jako kůň - od května 2012 do prosince 2013 napsala jen dvě knižní recenze, každou o 400 slovech.

ORBÁN O EVROPĚ

Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek v Bruselu přesvědčoval o potřebě podniknout reformy, které by "Evropě vrátily její velikost", v parafrázi hesla nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Politico však upozornil, že pod Evropou nemá Orbán na mysli Evropskou unii. Orbán na konferenci pořádané Nadací Konrada Adenauera uvedl, že EU by měla opustit své federalistické cíle, protože jedině silné členské státy mohou společenství zajistit úspěch.

Starý kontinent podle něj ztrácí konkurenceschopnost a z globálního hráče se stal regionální mocností a dál ztrácí vliv. Evropě se nedaří řešit čtyři hlavní problémy v podobě hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, demokracie, bezpečnosti a zahraniční politiky."Nová éra klepe na evropské dveře," míní maďarský premiér. Receptem na vymanění se z úpadku by podle něj mělo být zbavit se "utopie nadnárodní Evropy" a přejít k "multipolární" Evropě. "Evropa nikdy nebyla silná, když byla řízena z jednoho centra," tvrdil. "Máme zájem na silném Maďarsku v silné Evropě," dodal.

Maďarský vůdce, který velice záhy podpořil Donalda Trumpa, také nabádal, že je nejvyšší čas brát nového amerického prezidenta vážně. Vybídl k hledání nového vztahu se Spojenými státy, s nimiž je zapotřebí uzavřít dvoustrannou dohodu o vojenských a hospodářských otázkách. Evropa ale podle něj také potřebuje vlastní věrohodnou obranou alianci, nespoléhající jen na Spojené státy, a tím by se stala konkurenceschopnější. Zasazoval se také o navrácení vztahů s Ruskem na pořad dne.

PROKURÁTOŘI PODEZŘÍVAJÍ EXŠÉFA VW Z PODVODU

Prokurátoři v Německu rozšířili vyšetřování emisního skandálu Volkswagen (VW) i na někdejšího generálního ředitele koncernu Martina Winterkorna, kterého podezřívají, že o manipulacích s emisemi věděl dříve, než doposud tvrdil. Prokuratura dnes oznámila, že zvýšila počet obviněných v souvislosti se skandálem na 37 z dosavadních 21, a to včetně Winterkorna, kterého podezírá z podvodu.

Winterkorna již prokuratura vyšetřuje kvůli podezření z manipulací na trhu, což podle agentury DPA souvisí s tím, že VW zřejmě příliš pozdě informovala finanční trhy o možných miliardových dopadech skandálu. Nově se vyšetřovatelé domnívají, že bývalý generální ředitel se o zmanipulovaném softwaru a jeho možných účincích dozvěděl dříve, než oficiálně tvrdí. Winterkorn z vedení koncernu odstoupil v září 2015 krátce poté, co se emisní skandál dostal na veřejnost.

Automobilka již dříve uvedla, že její správní rada nevěděla o manipulacích s emisemi do konce srpna 2015. Americké úřady o tom formálně informovala v září téhož roku. Winterkorn minulý týden při svém vystoupení před německými zákonodárci řekl, že o systematickém podvádění s emisemi u vozů s naftovými motory se nedozvěděl dříve, než automobilka podvody oficiálně přiznala. V souvislosti s rozšířením vyšetřování podnikli kriminalisté další razie. Tento týden prohledali 28 objektů, především ve Wolfsburgu, Gifhornu a Braunschweigu. Vodítkem pro nová obvinění pak byly především výslechy svědků a již dříve obviněných lidí, ale také vyhodnocení zabavených dat.

PARLAMENT RUSKA O FACKÁCH

Ruští poslanci v pátek zmírnili zákon o domácím násilí. Jeho "mírnější formy" budou při prvním nahlášení brány jen jako přestupek, a ne jako trestný čin. Trestným činem tak již nebudou například facky nebo pohlavky, informoval deník Kommersant. Původní zákon poslanci Státní dumy přitom teprve v červenci loňského roku zpřísnili. Rodičovská sdružení ale změnu kritizovala kvůli obavám, že "rodiče půjdou na dva roky do vězení i za plácnutí dítěte". Proto bojovala za právo na "tradiční výchovu dětí", píše Kommersant.

Pro zmírnění zákona dnes zvedlo ruku 380 z 383 přítomných poslanců, komunistická frakce nehlasovala. Podle nového znění zákona budou jen za přestupek považovány násilné činy, které nezpůsobí zranění nebo v případě dospělých pracovní neschopnost. Bez trestního postihu tak zůstanou modřiny a podlitiny. Druhý podobný případ bude už posuzován jako trestný čin.

Přestože se třetí a zároveň poslední čtení v parlamentu obvykle považuje za formalitu při schvalování zákona, rozpoutal tento návrh vášnivou debatu. Lídr Liberálnědemokratické strany Vladimir Žirinovskij tvrdil, že není vůbec potřeba zasahovat do záležitostí rodin. "Vstupujte do manželství z lásky a roďte takové děti, které nebudete bít," dodal. Poslanec komunistické strany Jurij Sinělščikov prohlásil, že návrh zákona "upevní násilí jako normu chování". Trestní oznámení se podle něj nikdy nepodávala za facky či pohlavky, nýbrž až na základě lékařského potvrzení o způsobených zraněních.

Znepokojení nad následky dekriminalizace domácího násilí v Rusku vyjádřil nedávno generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin to ale odmítl jako "nepřípustný nátlak" a prohlásil, že zákon rodiny posílí. Podle oficiálních statistik je v ruských rodinách každoročně fyzicky napadeno 26 tisíc dětí. Dva tisíce z nich situaci řeší sebevraždou, 10 tisíc útěkem z domova. Oběťmi domácího násilí se ročně stává 36 tisíc ruských žen, o pomoc úřadů nebo policie ale žádá nanejvýš 40 procent Rusek. Každých zhruba 40 minut v Rusku po fyzickém útoku v rodině umírá jedna žena, počet obětí ročně dosahuje 12 tisíc. /r/