iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trumpova zeď z 20 % cla na dovoz z Mexika

Prezident Spojených států Donald Trump plánuje uvalit až dvacetiprocentní clo na dovoz z Mexika a vybranými penězi financovat stavbu zdi na jižní hranici USA. Ve čtvrtek to oznámil to Bílý dům. Clo na mexické výrobky má být součástí širší daňové reformy vlády Donalda Trumpa. Podle agentury Reuters se má clo pohybovat mezi pěti a dvaceti procenty. Jeho přesná výše je předmětem vyjednávání americké administrativy.

„Jen tímto můžeme získat 10 miliard dolarů ročně a lehce zaplatit stavbu zdi jen tímto mechanismem samotným,“ řekl mluvčí amerického prezidenta Sean Spicer. Na daňové reformě podle Bílého domu Trump spolupracuje spolu s lídry obou komor parlamentu. Mexiko podle stanice CNN do Spojených států vyváží výrobky za více než 316 miliard dolarů. Daň by zboží vyrobené v Mexiku enormně zdražila, připomíná CNN.

Trumpův šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus později uvedl, že plán na zavedení cla na mexické výrobky je jen jedna z několika možností, o kterých Trumpova administrativa uvažuje. Nový prezident USA podepsal dekret o vybudování zdi hned první týden svého úřadování. Vybudování zdi na mexicko-americké hranici bylo jedním z hlavních Trumpových slibů v předvolební kampani.

"Národ bez hranic není národem. Počínaje dneškem Spojené státy začínají znovu kontrolovat vlastní hranice," oznámil Trump při podepisování dekretu. Kvůli financování zdi na hranicích USA a Mexika, které měří 3200 kilometrů, nepřiletí na setkání s Trumpem mexický prezident Enrique Peňa Nieto. Trump chce, aby zeď platilo Mexiko,

Nieto to rázně odmítá. Americký prezident svému mexickému protějšku dříve na Twitteru vzkázal, že pokud odmítá financovat stavbu zdi, do Washingtonu by neměl jezdit. "Dokud nebude Mexiko přistupovat ke Spojeným státům férově, s respektem, bude tato schůzka neplodná. A já se chci vydat jiným směrem," uvedl Trump během projevu při dnešním setkání s republikánskými poslanci Kongresu.

SPOR O ZEĎ

Plán nového amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit zeď na hranici s Mexikem vyostřil vztahy obou zemí. Jeho mexický protějšek Enrique Peňa Nieto dnes sáhl k výjimečnému kroku a zrušil svou schůzku s šéfem Bílého domu plánovanou na úterý. Trump, který chce po Mexičanech zaplatit hraniční zeď, prohlásil, že by toto setkání nemělo smysl a že se na jeho zrušení oba dohodli. Bílý dům poté oznámil, že Mexiko zaplatí za stavbu zdi prostřednictvím dvacetiprocentního cla, které chce Trump uvalit na dovoz ze sousední země.

Peňa Nieto, který rok před koncem v úřadu čelí v Mexiku rekordní nepopularitě, nejprve stavbu zdi ostře odsoudil a vyloučil jakoukoli finanční účast Mexičanů. Poté vyslyšel volání veřejnosti i opozice a oznámil Bílému domu, že se s Trumpem příští týden nesejde. Mexiko však podle něho hodlá podporovat jakákoli společná jednání, která budou ku prospěchu obou zemí.

Podle Trumpa by schůzka s jeho mexickým protějškem neměla smysl, pokud Mexiko odmítá zaplatit za zeď na společné hranici, jejíž stavbu nařídil exekutivním příkazem. "Dokud nebude Mexiko přistupovat ke Spojeným státům férově, s respektem, bude tato schůzka neplodná. A já se chci vydat jiným směrem," uvedl Trump během projevu při dnešním setkání s republikánskými poslanci Kongresu.

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer oznámil, že Trump hodlá uvalit na veškerý dovoz z Mexika dvacetiprocentní clo. Opatření by mělo být součástí daňového balíčku, který chce Trump prosadit v Kongresu, uvedl Spicer bez podrobností. Během setkání s republikány ve Filadelfii mluvil Trump i o dalších tématech jako jsou obchodní dohody TPP (transpacifická) či NAFTA (severoamerická), z nichž již USA vyvázal či vyváže. Nahradí je podle něho bilaterální smlouvy s jednotlivými zeměmi. "Věřte mi, budeme mít spoustu obchodních dohod. A jestli s námi nebude ta která země jednat férově, pošleme jí třicetidenní výpověď," prohlásil Trump.

Zmínil rovněž nutnost vyšetřit údajné volební podvody, k nimž podle něho mohlo ve velkém dojít při listopadových prezidentských volbách. Kvůli jejich vyšetření podepsal exekutivní příkaz, ačkoli valná většina amerických států vyloučila, že by na jejich území k podvodům docházelo; i republikánské vedení je k Trumpovu tvrzení nepodloženému jakýmkoli důkazem kritické.

Šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan a několik dalších politiků se dnes postavilo proti Trumpem naznačené možnosti opětovného otevření věznic CIA ve světě a používání tvrdých výslechových metod označovaných mnohými za mučení. Trump podle některých médií chystá exekutivní příkaz znovuzavádějící tyto praktiky, protože mu prý přední představitelé tajných služeb řekli, že mučení je při výsleších lidí podezřelých z terorismu účinné. "Mučení je nelegální a zůstane nelegální," prohlásil dnes Ryan s tím, že nevěří, že Trump podobný výnos připravuje.

ZÁKON VLÁDY BRITŮ

Britská vláda ve čtvrtek v parlamentu představila stručný návrh zákona umožňující kabinetu spustit proces odchodu země z Evropské unie. O normě, která má podle BBC pouhých 133 slov, začnou poslanci jednat v úterý 31. ledna. Vyjádření parlamentu k zahájení takzvaného brexitu, které konzervativní vláda plánuje na konec března, nařídil v úterý nejvyšší soud.

"Věřím, že parlament, který schválil referendum (o brexitu), bude rozhodnutí britského lidu respektovat a zákon rychle schválí," řekl poslancům ministr pro brexit David Davis s odkazem na červnové lidové hlasování, v němž se Britové vyslovili pro rozluku s unií. Zákon bude Dolní sněmovna projednávat i ve středu, pak se jím budou zabývat příslušné výbory a 8. února by měli poslanci text schvalovat. Poté zákon poputuje do Sněmovny lordů a ke královně.

Skutečnost, že parlament má mít na projednání zákona celkem jen pět dnů, dnes kritizovali opoziční poslanci. Označovali to za nepřijatelné, "ostudu" a "pohrdání parlamentem". Vládní poslanci ale argumentovali tím, že zákon má pouhé dva odstavce. Stínový ministr pro brexit Keir Starmer dnes uvedl, že jeho Labouristická strana bude mimo jiné usilovat o schválení dodatku k zákonu, který stanoví, že vláda premiérky Theresy Mayové musí poslancům podávat pravidelné zprávy o rozhovorech s Bruselem v intervalu "ne delším než dva měsíce".

Labouristé ale už dříve slíbili, že zákon blokovat nebudou. Vůdce strany Jeremy Corbyn do něj chce nicméně prosadit dodatek požadující záruku přístupu na jednotný trh a ochranu pracovníků. Své návrhy hodlá představit také Skotská národní strana (SNP). Ministr pro brexit Davis odmítl upřesnit termín, kdy vláda v parlamentu zveřejní takzvanou bílou knihu, v níž nastíní své plány týkající se brexitu.

To dlouho požadovali především opoziční poslanci, ale i někteří konzervativci, a Mayová s představením dokumentu ve středu souhlasila. V parlamentu však dnes zazněly požadavky, aby vláda bílou knihu zveřejnila ještě před tím, než se poslanci začnou zabývat brexitovým zákonem. Davis v této souvislosti uvedl, že dokument bude "zveřejněn co nejdříve to půjde".

RAKOUSKO MÁ PREZIDENTA

Úřadu rakouského prezidenta se dnes složením slibu oficiálně ujal vítěz opakovaných voleb Alexander Van der Bellen. Mandát jeho předchůdce Heinze Fischera skončil loni 8. července, alpská republika tak má novou hlavu po více než šesti měsících. "Slavnostně slibují, že budu věrně dodržovat ústavu a všechny zákony republiky a že své povinnosti budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí," pronesl Van der Bellen tradiční inaugurační slib. Bývalý předseda strany Zelených v závěru vynechal dovětek "K tomu mi dopomáhej Bůh", který podle ústavy není povinný.

Rakousko hledalo nového prezidenta více než rok. Volební kampaň se výrazně protáhla, neboť květnové druhé kolo volby kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů zrušil ústavní soud. První termín opakovaného druhého kola úřady poté zrušily kvůli problémům s obálkami pro korespondenční hlasování, a volby se tak nakonec uskutečnily až 4. prosince.

Stejně jako v květnu v nich Van der Bellen porazil svého rivala Norberta Hofera z pravicové protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Rakouský prezident má podle ústavy mnohem větší pravomoci než jeho český protějšek. Může například odvolat vládu. Van der Bellen, který je v poválečném republice devátou hlavou státu, ale avizoval, že se bude v úřadu chovat v souladu s tradicí spíše zdrženlivě.

PŘÍMÉ STYKY RUSKA S USA ZATÍM NEJSOU

Přímý kontakt mezi Kremlem a Bílým domem po páteční inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zatím nebyl navázán. Sdělil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Běžné diplomatické styky ale podle něj fungují normálně. "Naše ambasáda ve Washingtonu je v provozu, udržujeme stálé styky s našimi protějšky na ministerstvu zahraničí," řekl Peskov podle agentury Reuters.

Vztahy Ruska a USA se dostaly na nejnižší úroveň od konce studené války kvůli ukrajinské krizi, válce v Sýrii a obviněním, že Kreml se vměšuje do amerických voleb. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu v ruském parlamentu řekl, že Moskva nemá žádné iluze, že by za vlády prezidenta Trumpa došlo k rychlému tání ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem.

Kreml je ale podle něj připraven ujít k nápravě poškozených vztahů svůj kus cesty. Jako prvního zahraničního státníka přijme Trump v pátek britskou premiérku Theresu Mayovou. Ta již dříve uvedla, že chce při jednání s novým šéfem Bílého domu zdůraznit význam volného obchodu a svou podporu dohodě o íránském jaderném programu, kterou Trump kritizuje.

VÍCEKANCLÉŘ NĚMECKA: EU HROZÍ ROZPAD

Evropské unii hrozí rozpad, pokud v letošních volbách ve Francii či Nizozemsku vyhrají populisté. Ve čtvrtek to v německém parlamentu prohlásil nynější vicekancléř a ministr hospodářství a očekávaný šéf diplomacie Sigmar Gabriel, napsala agentura Reuters. "Francouzské prezidentské volby letos na jaře budou pro Evropu osudné," řekl Gabriel. "Pokud po loňském brexitu nepřátelé Evropy uspějí v Nizozemsku nebo ve Francii, tak budeme čelit hrozbě rozpadu největšího civilizačního projektu 20. století, tedy Evropské unie," dodal vicekancléř s odkazem na loňské referendum v Británii, které rozhodlo o odchodu Spojeného království z EU.

Nizozemsko letos v březnu čekají parlamentní volby, které podle průzkumů může vyhrát nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem nicméně Wildersovy šance na vytvoření vlády považuje za mizivé, neboť nepředpokládá, že PVV najde koaliční partnery k získání parlamentní většiny. V dubnu pak bude Francie vybírat nového prezidenta, případné druhé kolo se uskuteční v květnu. Velké naděje na vítězství má šéfka krajní pravice Marine Le Penová.

V ITÁLII VYŠETŘUJÍ BERLUSCONIHO

Italské úřady zahájily další vyšetřování bývalého premiéra Silvia Berlusconiho kvůli podezření z uplácení svědků. Případ souvisí s aférou kolem Maročanky Karimy Maghúové zvané Ruby. Italský expremiér podle policie platil desítkám žen, aby u soudu v kauze zvané Rubygate falešně svědčily, informovala italská média.

Podle milánského státního zastupitelství několik žen, které se v minulosti účastnily bujarých večírků v luxusní rezidenci bývalého premiéra, před soudem lhaly, neboť od pravicového politika a mediálního magnáta dostávaly měsíční "gáži". Přinejmenším čtyřem ženám platil Berlusconi podle prokuratury ještě před několika měsíci.

Sám italský expremiér v dubnu 2012 uvedl, že "financoval" 42 mladých žen, jejichž jména se v souvislosti s Rubygate objevila. Podle vyšetřovatelů ženy od italského expremiéra obdržely v letech 2011 až 2015 v hotovosti i ve formě dárků zhruba deset milionů eur (270 milionů Kč). Samotná Ruby z toho údajně dostala sedm milionů eur (189 milionů Kč).

Osmdesátiletý Berlusconi měl podle dřívějších obvinění během večírků ve vile v severoitalském Arcore, kterým se přezdívalo bunga-bunga párty, mimo jiné pohlavní styk s dívkou Ruby, která však v té době ještě nebyla plnoletá. Později údajně tehdejší premiér Maročanku dostal z vazby díky svým kontaktům. Soud ho ale loni z těchto obvinění očistil. Podle nejvyššího soudu Berlusconi nevěděl, že prostitutka Ruby je nezletilá.

POLICIE RAKOUSKA ZADRŽELA 14 LIDÍ

Rakouská policie během protiteroristických raziích ve Vídni a ve Štýrském Hradci zadržela 14 lidí. V prohlášení to oznámilo státní zastupitelství ve Štýrském Hradci. Zátahy byly přímo namířené na osoby pocházející převážně z bývalé Jugoslávie a podezřelé ze spojení s radikálním hnutím Islámský stát, informovala média.

Akce, které zastupitelství označilo za koordinovaný a dlouho připravovaný zásah, se zúčastnilo na 800 policistů. K raziím úřady přikročily v rámci probíhajícího vyšetřování teroristických aktivit Islámského státu. List Kronen Zeitung s odvoláním na své zdroje poznamenal, že policie se soustředila na okolí radikálního kazatele Mirsada O., kterého loni v červenci poslal soud ve Štýrském Hradci na 20 let do vězení.

Razie policie provedla ve čtyřech vídeňských a čtyřech štýrskohradeckých bytech, uvedl na webu Kronen Zeitung. V obou městech se bezpečnostní sbory zaměřily i na muslimské modlitebny, které získávají podporu v zahraničí, především v arabském regionu. Zastupitelství identitu zadržených nesdělilo, uvedlo jen, že jsou mezi nimi "tři Rakušané cizího původu", dva Bosňané, Bulhar, Syřan a Makedonec. Kromě těchto osmi hlavních "cílů" policisté při zásahu zajistili ještě tři jejich pravděpodobné komplice. Později policie zadržela ještě tři ženy, rovněž původem z Balkánu, z nichž dvě jsou manželky dvou z osmi hlavních zatčených, dodalo podle agentur zastupitelství ve Štýrském Hradci.

V EU O STŘELNÝCH ZBRANÍCH

Návrh směrnice Evropské unie o střelných zbraních, vůči níž má Česko řadu výhrad, ve čtvrtek podpořil důležitý výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu. Ten by měl o směrnici, se kterou Evropská komise přišla na konci roku 2015 v reakci na teroristické útoky v Paříži, hlasovat zřejmě na své březnové schůzi. "Považuji za velkou chybu, že jeden z prvních legislativních kroků, které unie v současné bezpečnostní situaci dělá, je špatně připravená legislativa.

Dnes jsem samozřejmě hlasovala proti přijetí navrženého textu," uvedla místopředsedkyně výboru Dita Charanzová (ANO, ALDE). Přestože se z původního návrhu podle ní už podařilo odstranit "řadu nesmyslů", jako byly zákazy zbraní pro muzea, sportovní střelce či filmaře a naopak prosadit výjimku pro stávající držitele zbraní, řada sporných bodů v textu dál zůstala.

Charanzová v této souvislosti zmínila například omezení práv budoucích nabyvatelů poloautomatických zbraní. "Držitelé zbraní už dnes splňují velmi přísná kritéria a já nevidím důvod upírat jim jejich zákonné právo. Komise navíc nebyla schopna doložit žádný relevantní důkaz toho, že by takové opatření zvýšilo bezpečnost v Evropě," podotkla europoslankyně. Vadí jí také některé navržené sankce, jako odebrání zbrojního pasu za držení zbraně a zásobníku zároveň. "To jsou kroky, které s bojem proti terorismu nemají nic společného," míní Charanzová.

Podle britské konzervativní europoslankyně Vicky Fordové se ale v dosavadních jednáních podařilo najít rovnováhu mezi zájmy legitimních majitelů zbraní a veřejným zájmem o větší bezpečnost Evropy. Návrh kromě jiného zpřísňuje pravidla pro deaktivované zbraně, jichž bylo využito právě při útocích v Paříži.

Také dalšímu českému členovi výboru Jiřímu Pospíšilovi (TOP 09, EPP) se návrh nelíbí a její obsah není podle něj racionální. "Takováto úprava, kdy se zakazují bez jasného důvodu některé druhy legálních zbraní, nemůže nikterak pomoci v boji proti mezinárodnímu terorismu. Teroristé neútočí legálními zbraněmi," podotkl.

V Česku se vůči návrhu směrnice zdvihl silný odpor, jak ale nedávno připustil i premiér Bohuslav Sobotka, nemá Praha pro svůj odmítavý postoj v unii spojence. Je podle něj velmi pravděpodobné, že europarlament jako celek návrh podpoří. Výbor dnes hlasoval poměrem 25 hlasů pro, devět proti a dva členové se zdrželi. Pokud směrnici schválí europarlament a formálně potvrdí členské státy, budou mít země 15 měsíců na převzetí pravidel do své národní legislativy a 30 měsíců na zavedení nových systémů umožňujících vzájemné sdílení informací o střelných zbraních.

S ministrem vnitra Milanem Chovancem a s právníky se chce ministerský předseda poradit o možnostech, jak by Česko mohlo na směrnici reagovat. Europoslanec Pospíšil je tomu rád, Chovanec prý jen vyslyšel jeho návrh obrátit se kvůli věci na Soudní dvůr EU.

LAVINA V ITÁLII MÁ 29 OBĚTÍ

Záchranáři objevili těla posledních obětí pádu laviny, která zasáhla hotel ve střední Itálii minulý týden. Konečný počet mrtvých tak dosáhl dvaceti devíti, uvedla agentura AP s odvoláním na dnešní prohlášení hasičů. Tuny sněhu zavalily hotel Rigopiano na úpatí pohoří Gran Sasso minulou středu pozdě odpoledne. Celkem neštěstí, k němuž přispělo vydatné sněžení a zemětřesení, přežilo 11 lidí, z toho devět vyprostili záchranáři.

Dvě osoby si zachránily život díky tomu, že v okamžiku pádu laviny byly před hotelem. Italský premiér Paolo Gentiloni ve středu uvedl, že první reakce záchranářů přišla se zpožděním a úřady se dopustily chyb, varoval ale před ukvapeným hledáním "obětního beránka". Zdůraznil, že pravdu ukáže až pečlivé vyšetřování. /r/