iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trumpova zeď, hranice Mexika, OSN

Americký prezident Donald Trump dodržel svůj volební slib a vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici dlouhé 3200 kilometrů. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty. Trump oba dekrety podepsal při návštěvě ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Před návštěvou televizi ABC řekl, že zahájení stavby zdi lze očekávat během několika měsíců.

Její financování budou podle prezidenta hradit nejprve Američané, nakonec ale "stoprocentně" Mexiko. Proces to prý může být složitý. Omezení nezákonné imigrace chce Trump dosáhnout i zastavením dotací pro takzvaná "azylová města", která odmítají internovat nebo deportovat osoby bez práva pobytu v USA. Tato města, jejichž radnice většinou ovládají demokraté, nechtějí s federální vládou spolupracovat při zásazích proti nelegálním imigrantům. Řada azylových měst je v Kalifornii, k největším patří San Francisco.

Podle zdrojů z Bílého domu hodlá prezident v příštích dnech vydat další exekutivní příkazy týkající se přistěhovalectví, a to i toho legálního. Má v úmyslu na několik měsíců zastavit jakoukoli imigraci a chce zablokovat vydávání víz pro osoby z některých blízkovýchodních a severoafrických zemí včetně Sýrie, Súdánu, Somálska, Iráku, Íránu, Libye a Jemenu. Po podpisu prezidentských příkazů výrazně vzrostly ceny akcií amerických stavebních podniků, které by mohly na stavbě zdi profitovat.

Základní údaje o plánované zdi na hranicích USA s Mexikem a o otázce nelegálních imigrantů v USA v návrzích nového amerického prezidenta Donalda Trumpa:- Výstavba zdi na hranici USA s Mexikem, která by měla zabránit přílivu nelegálních imigrantů do USA, byla jedním z hlavních bodů kampaně nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident původně tvrdil, že neprostupná dvoumetrová zeď bude vybudována po celé délce hranic, později připustil, že hranici mohou na některých místech místo zdi chránit elektronické prostředky nebo "plot". Dnes Trump vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi.

- Trump tento měsíc prohlásil, že počítá s tím, že Mexiko uhradí náklady za stavbu hraniční zdi daněmi či hotovostí, což mexický prezident Enrique Peňa Nieto odmítl. Oba prezidenti by se měli sejít 31. ledna. - Na zhruba 500 kilometrech z celkových 3200 kilometrů, což je délka hranice mezi oběma zeměmi, už teď stojí plot, který kvůli nelegálním přechodům a pašování drog nechala v 90. letech postavit administrativa amerického prezident Billa Clintona. Zbytek střeží pohraniční stráž a složitá soustava čidel a bezpečnostních kamer.

- V roce 2005 oznámila tehdejší vláda prezidenta George Bushe mladšího iniciativu Bezpečná hranice, která počítala s vybudováním takzvaného virtuálního plotu u hranic s Mexikem. Nákladný záměr postavit tam promyšlený systém kamer, čidel a radarů, který měl zlepšit ochranu proti nelegální imigraci, se však dlouhodobě potýkal s problémy a v roce 2011 od něj vláda ustoupila a prosadila úspornější variantu. Celkem do něj investovala miliardu dolarů (přes 25 miliard Kč). Nyní stojí plot na zhruba 1000 kilometrech.

- Na společné hranici nyní existuje téměř 50 hraničních přechodů. - Trump se již v předvolební kampani ostře vyjadřoval na adresu přistěhovalců, z tématu udělal jeden z hlavních bodů svého tažení do Bílého domu. Vyslovil se pro vyhoštění 11 milionů nelegálních imigrantů a pro to, aby udělování občanství dětem narozeným v USA ilegálním přistěhovalcům bylo zrušeno.

- Trump také řekl, že všechny migranty ze Sýrie, které Spojené státy přijaly, by poslal zpět. Vyzval k dočasnému zákazu vstupu muslimů do země, k pozastavení imigrace ze států s "prokázanou teroristickou minulostí" či k pečlivějšímu dohledu nad mešitami v USA. - V září Trump řekl, že pokud se stane prezidentem, žádný nelegální přistěhovalec nebude moci získat právní status nebo občanství, bude se muset vrátit do země svého původu a požádat o opětovný vstup.- Jedním z Trumpových předvolebních slibů bylo rovněž zablokování peněz z federálních fondů pro města, která chrání ilegální imigranty. Prezident příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty.

ZMĚNÍ ROLI USA V OSN

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje příkaz, který otevírá cestu k drastickému omezení role Spojených států v OSN a dalších mezinárodních organizacích. Informoval o tom list The New York Times s odkazem na dokumenty, které má k dispozici. Podle připravovaného exekutivního příkazu má být zrušeno financování jakéhokoli úřadu OSN nebo jiné mezinárodní organizace, která naplňuje určité předpoklady. Mezi nimi je například plné členství Palestiny, podpora programů, které financují interrupce, nebo obcházení sankčního režimu vůči Íránu či KLDR.

Podle návrhu se má zastavit financování jakékoli organizace, která je "pod kontrolou nebo pod podstatným vlivem jakéhokoli státu, který sponzoruje terorismus", která potlačuje práva menšin nebo systematicky porušuje jiná lidská práva. Zbylá finanční podpora mezinárodních organizací se má celkově snížit o nejméně 40 procent. Vláda podle příkazu vytvoří výbor, který doporučí, kde se škrty uplatní. Výbor se má zvlášť zaměřit na financování mírových misí, na Mezinárodní soudní dvůr nebo na rozvojovou pomoc zemím, které "se protiví důležitým politickým krokům USA".

Pokud Trump příkazy podepíše a začne realizovat, podkopají škrty výrazně práci některých agentur OSN, které závisí na miliardových amerických příspěvcích, napsal americký list. Další připravovaný exekutivní příkaz ukládá revizi všech nynějších a připravovaných dohod, které zahrnují více než jeden stát. Vláda má dostat doporučení, z kterých smluv by se Spojené státy měly vyvázat. Pokyn se podle The New York Times netýká dohod, které mají bezprostřední vztah k národní bezpečnosti USA, k vydávání osob nebo k mezinárodnímu obchodu. Exekutivní příkazy mají jen několik málo stránek, upozorňuje newyorský deník. Některá jejich ustanovení jsou prý nejasná.

TRUMP ZAKÁŽE PŘIJÍMÁNÍ UPRCHLÍKŮ

Nový americký prezident Donald Trump se dnes a v dalších dnech tohoto týdne chystá podepsat několik exekutivních příkazů týkajících se migrace a mimo jiné dočasně zakázat přijímaní přistěhovalců ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na několik zdrojů obeznámených s tématem. "Zítra je v plánu velký den pro národní bezpečnost. Kromě mnoha jiných věcí postavíme zeď!" uvedl v úterý Trump na twitteru v narážce na zmíněné výnosy, které mají mimo jiné dát zelenou stavbě zdi mezi USA a Mexikem, kterou Trump přislíbil během předvolební kampaně.

Trumpovy výnosy by také podle Reuters měly zakázat přijímání uprchlíků ze zemí vyhodnocených americkými úřady jako rizikové až do doby, než bude zpřísněn proces prověřování občanů těchto států. Vedle Sýrie je na seznamu Irák, Írán, Jemen, Libye, Somálsko a Súdán. Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že Trump detaily plánu stále zvažuje a v současnosti počítá s nejméně čtyřměsíčním zákazem přijímání jakýchkoli uprchlíků.

Během předvolební kampaně používal Trump ostrá vyjádření na adresu obyvatel muslimských zemí včetně příslibu zákazu vstupu všech muslimů na americké území, který později zmírnil. Trump by podle zdrojů Reuters mohl instruovat ministerstvo zahraničí, aby nevydávalo víza obyvatelům zmíněných zemí či celnímu a pohraničnímu úřadu, aby nevpouštěl do země majitele již vydaných víz. Ministerstvo zahraničí, do jehož čela bude Senát schvalovat Trumpova nominanta Rexe Tillersona, se podle Trumpova mluvčího chystá začít pracovat na zpřísnění prověrek migrantů ihned po nástupu nového ministra.

TRUMP POHROZIL CHICAGU, VYSOKÁ KRIMINALITA

Americký prezident Donald Trump na twitteru varoval Chicago, aby co nejříve snížilo vysokou míru kriminality. Pokud se tak nestane, nechá problém prošestřit federální vládu. Chicagská policie uvedla, že by pomoc federálních bezpečnostních agentur uvítala. "Pokud Chicago nezastaví strašný masakr s 228 střelbami a 42 zabitými v roce 2017 (o 24 procent více než v roce 2016), pošlu tam federály!" napsal Trump. Podrobnosti vládní pomoci neupřesnil, v prohlášení Bílého domu se ale uvádí, že Amerika potřebuje více policistů a větší zapojení místních do sousedských záležitostí.

Policie v Chicagu v reakci na Trumpův tweet uvedla, že má zejm o partnerství s ministerstvem spravedlnosti, Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI), Agenturou pro potírání narkotik (DEA) a Úřadem pro kontrolu alkoholu, tabáku, palných zbraní a výbušnin (ATF). Agentura AP připomněla, že chicagský starosta Rahm Emanuel v pondělí doporučil Trumpovi, aby se věnoval práci, za kterou byl zvolen, a neřešil počet návštěvníků své prezidentské inaugurace. Emanuel, který uznává vysokou míru kriminality za jeden z hlavních problémů města, byl dlouholetým politickým spojencem nyní již bývalé hlavy státu Baracka Obamy.

VELVYSLANEC EU VYZVAL ČÍNU K TRHU

Velvyslanec Evropské unie v Číně vyzval Peking, aby učinil konkrétní pokrok a otevřel své trhy zahraničním investorům. Velvyslanec Hans Dietmar Schweisgut se tak vyjádřil krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching odsoudil protekcionismus ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. "Projev je projev a činy jsou činy," řekl Schweisgut. "Navzdory pokroku, který Čína zaznamenala od svého vstupu do Světové obchodní organizace (v roce 2011), Peking stále ještě neposkytuje spravedlivé prostředí pro zahraniční investory… Doufáme v hmatatelný pokrok," dodal.

Si Ťin-pching je prvním čínským prezidentem, který se setkání globálních finančních a politických lídrů ve švýcarském Davosu zúčastnil. Jeho projev z minulého týdne vyzývající k rozvoji volného obchodu a k odmítnutí protekcionismu byl podle politologů namířen proti novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Trump v předvolební kampani sliboval, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika a Číny.

Americké, evropské a další zahraniční společnosti si ale nadále stěžují, že jim čínské úřady brání nebo je přísně omezují v přístupu na čínský telekomunikační a finanční trh, jakož i do informačních technologií. Evropské firmy kritizují, že jim je bráněno získat čínská aktiva, zatímco čínské společnosti kupují velké globální značky. "Zatím Evropská unie nevidí dostatečné důkazy toho, že by byla Čína ochotna recipročním způsobem zajistit evropským firmám přístup na svůj trh," podotkl Schweisgut.

Podobně se vyjadřují i americké firmy. Ve zprávě z minulého týdne Americká obchodní komora v Číně uvedla, že 81 procent firem z USA se v Číně cítí méně vítanými než v minulosti a některé přesouvají své aktivity do jiných zemí. Schweisgut řekl, že Evropa očekává v letošním roce rozvoj bližších vztahů s Pekingem v oblasti obchodu a životního prostředí, připustil nicméně, že nadále existují rozpory, především v otázce lidských práv. Evropští vyslanci hodlají podle Schweisguta mluvit s čínskými představiteli mimo jiné o loňském zatčení mnoha právníků, kteří se věnují oblasti lidských práv a dalším citlivým případům. "Máme povinnost o tom mluvit a učiníme tak," řekl.

HRANIČNÍ STRÁŽ EU VRÁTILA 3421 MIGRANTŮ

Agentura pro pohraniční a pobřežní stráž EU zorganizovala od svého vzniku v říjnu 2016 celkem 78 návratových operací, při nichž vrátila 3421 migrantů bez nároku na pobyt v unii. Je to více než za celý rok 2015. Uvedla to první zpráva o činnosti nové společné unijní pobřežní a pohraniční stráže. Dokument dnes zveřejnila Evropská komise.

Od 7. ledna má stráž k dispozici tři rezervní týmy zabývající se návraty migrantů. Z jejich celkem 690 členů zatím členské státy poskytly 395 lidí. Stráž pomáhá členským zemím vracet zpět ty migranty, kteří v unii nezískají azyl. V celém roce 2016 se z EU uskutečnilo celkem 232 návratových operací, vráceno bylo celkem 10 700 lidí, čtyřnásobek proti roku 2015. Evropská komise chce v nadcházejících týdnech přijít s novým plánem pro tuto problematiku.

Eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos dnes při prezentaci zprávy připomněl, že vznik společné pobřežní a pohraniční stráže nesnímá z členských zemí unie odpovědnost za ochranu vnější hranice bloku. Agentura disponuje "zásobárnou" expertů, kteří by měli být schopni v případě krize rychle vyrazit na pomoc členské zemi v potížích. Členské země už poskytly předpokládaných 1500 osob, mezery ale zatím přetrvávají v počtech potřebné techniky, vyplývá ze zprávy, chybí zatím především hlídkové čluny a vrtulníky.

Evropská komise představila návrh na zřízení společné stráže, v níž se transformovala unijní agentura Frontex, v prosinci 2015 v reakci na to, že například Řecko zjevně v migrační krizi ochranu vnější hranice schengenského prostoru nezvládalo. Členské země a europarlament návrh rychle odsouhlasily a stráž tak začala pracovat 6. října loňského roku. Financování agentury ze strany EU bude postupně narůstat z 250 milionů eur v roce 2016 na 320 milionů eur v roce 2020 a počet zaměstnanců se ze 400 v roce 2016 zvýší na 1000 v roce 2020. /r/