iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Výroky Zemana k Rathovi narušují justici?

Anketa: Nenarušují výroky prezidenta Zemana ke kauze Davida Ratha nezávislost justice? Prezident Miloš Zeman opakovaně kritizoval verdikt senátu Vrchního soudu v Praze, který v kauze Davida Ratha a spol. rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. Jeho předsedou byl soudce Pavel Zelenka. Při úterní návštěvě Plzeňského kraje pak nevyloučil, že dokonce podá kárnou žalobu. Česká justice se proto prezidentky Soudcovské unie a dalších respondentů zeptala, zda výroky prezidenta nemohou narušit nezávislost justice.

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie, soudkyně NSS: Výroky pana prezidenta ohledně možnosti podat kárné žaloby na JUDr. Pavla Zelenku znám pouze z médií a přiznám se, že v nich (bez dalších informací) nespatřuji apriori politický nátlak na nezávislost justice. Prezident republiky má právo podat kárnou žalobu na soudce a pokud toho využije v konkrétní věci, nechá důvodnost svých výtek vůči soudci prověřit kárným senátem, je to pro mě legitimní postoj. Mnohem horší jsou občasná obecná tvrzení představitelů výkonné či zákonodárné moci o tom, že by soudy měly být méně nezávislé.

Eliška Wagnerová, senátorka, bývalá ústavní soudkyně: Moje stanovisko je negativní. Myslím si, že prezident by se takto neměl vyjadřovat i z toho důvodu, že to vytváří nátlak na případné budoucí řízení u Nejvyššího a Ústavního soudu. Kárnou žalobu samozřejmě podat může, ale dá se předpokládat, s jakým výsledkem. To bychom pak mohli soudce postihovat za jeho právní názor. Já také dlouhodobě nesouhlasím s tím, že prezident má pravomoc kárného žalobce, protože stojí zcela mimo justici.

Helena Válková (ANO), poslankyně, exministryně spravedlnosti: Pan prezident má tuto pravomoc a je pouze na něm, zda ji využije. Byť chápu jeho rozhořčení nad rozhodnutím senátu Vrchního soudu v trestní věci Davida Ratha, které může u části laické veřejnosti oslabit její důvěru v nestrannou justici, myslím, že uvažované podání kárné žaloby by ve svém výsledku bylo kontraproduktivní. Z juristického hlediska bych preferovala již avizovane podání sttížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti a vyčkání rozhodnutí Nejvyššího soudu. Takový postup by byl v souladu se základními principy fungování právního státu, kterým Česká republika, stále, věřím, je.

Jiří Pospíšil (TOP 09), europoslanec exministr spravedlnosti: Ve chvíli, kdy prezident republiky má pravomoc podat kárnou žalobu, tak takovým podáním nenarušuje nezávislost justice. On neříká, že bude trestat soudce Vrchního soudu, říká, že zvažuje podání kárné žaloby, o které bude rozhodovat kárný senát Nejvyššího správního soudu. Soudce musí být schopen unést veřejnou debatu a veřejnou kritiku. To podle mého názoru není nátlak na jeho rozhodovací činnost. Tady je rozsudek, který vyvolal velkou debatu a u části veřejnosti mohlo rozhodnutí pana Zelenky vyvolat dojem poškození důvěry v odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Teoreticky tedy by mohlo takové jednání naplňovat parametry kárného provinění, o tom ale musí rozhodnout kárný senát. Šance na úspěch je asi menší než 50 procent, ale možná to za to stojí, pokud jde o rozhodnutí, které vyvolalo zvednuté obočí u laické veřejnosti.

Pavel Blažek (ODS), poslanec, exministr spravedlnosti: Za mnohem nebezpečnější jsem považoval, když prezidentovi Zemanovi referoval Ivo Ištvan o stavu vyšetřování živé trestní věci, kterou prezident využil ke jmenování své vlády. Sdělení, že uvažuje o podání kárné žaloby, mě ve srovnání s tímto nechává vcelku chladným, uvedl server ceskajustice.cz

POLICEJNÍ REFORMA ROZPAD TÝMŮ

Každá policejní reforma znamená rozpad týmů, míní soudkyně Křikavová: Každá policejní reorganizace znamená rozpad fungujících týmů, které se budují několik let. Při zdůvodnění rozsudku v kauze obřích podvodů při fiktivních obchodech s mákem to dnes uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Monika Křikavová. Změny uvnitř policie za posledních 15 let soudkyně označila za jednu z možných příčin, proč se v kauze nepodařilo najít téměř nic z 1,8 miliardy korun, které při obchodech zmizely.

Soudkyně při zdůvodnění rozsudku ve složité kauze zkritizovala práci policie ve dvou momentech. V prvním případě šlo o to, že se soud musel zabývat poměrně důležitými důkazy, které mu předložil obžalovaný Jan Vrbenský, ačkoliv to mohla udělat policie při přípravném řízení. Byly to stovky listin. „Skutečně není standard, aby důkazy, které doplní někdo z obžalovaných až ve stadiu před soudem, zabraly několik dalších svazků,“ podotkla Křikavová.

Soudkyně se také podivila nad tím, že policie nenašla nic z téměř dvoumiliardové škody, která vznikla. Zmínila například, že nepodnikla žádné kroky, které by se týkaly zajištění finančních prostředků na účtech hlavních obžalovaných Marcely Stavjaníkové, Josefa Stavjaníka a Josefa Pospíšila, kteří dostali tresty od pěti do deseti let vězení. Orgány činné v trestním řízení byly podle soudkyně laxní nebo selhaly i v tom, že by prozkoumaly převody majetků uvnitř rodin těchto obžalovaných nebo uvnitř rozsáhlé sítě firem, které se fiktivního byznysu účastnily.

Jednou z příčin selhání podle Křikavové může být personální a odborné obsazení některých policejních složek a týmů, které uvnitř nich jsou, nebo naopak chybějí. „Jaká zvěrstva byla za posledních zhruba 15 let napáchána v rámci různých pofiderních reorganizací. Každá reorganizace znamená rozpad fungujících týmů, které se budují několik let. Vznikají týmy odborníků, kteří vědí, co přesně mají udělat, nemusejí spekulovat a radit se, dělají spoustu věcí automaticky a jsou schopni dělat špičkovou odbornou práci,“ uvedla soudkyně.

Podle Křikavové má každá reorganizace za posledních 15 let dopad do této oblasti. „Někteří lidé u policie zůstali, ale byli přeřazeni jinam. Některým se rozpadly týmy a bylo potřeba s jedním odborníkem začít budovat společenství odborníků, aby bylo možné ty složité případy řešit. V některých případech mimořádně kvalitní a špičkoví odborníci ukončili činnost u policie a vesměs působí v nějakých soukromých společnostech, které si dokážou cenit jejich kvalit a zkušeností z doby, kdy působili u policejního sboru,“ řekla Křikavová.

Chyby tak podle soudkyně mohly vzniknout neschopností a omezenou profesionalitou policistů, protože je kvůli různým reformám pouze omezený čas na vznik špičkových týmů pro rozplétání složitých případů. Nebo je podle soudkyně také možnost, že špičkových týmů nebyl či není dostatek.

Případem obřích fiktivních obchodů z let 2007 a 2010 se zabývala pražská kriminálka. Netýká se tak poslední policejní reformy z loňského roku, při které se sloučil protikorupční a protimafiánský útvar do jedné jednotky. Tato reforma vyvolala roztržku na politické scéně a stala se terčem kritiky státních zástupců. /r/