iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Výměna soudních znalců určitě prospěje

Předpis má za cíl zkvalitnit činnost znalců. Vedle vstupních odborných zkoušek pro nové zájemce počítá u stávajících znalců s přezkumem jejich posudků. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy. Účinnosti by měl zákon nabýt od ledna příštího roku, podle některých kritiků ho ale Sněmovna nestihne do podzimních voleb projednat. Soudní znalci asi budou muset procházet vstupními odbornými zkouškami.

Počítá s tím dlouho očekávaná nová podoba zákona, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti a jednomyslně podpořila vláda. Na twitteru o tom informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) návrh společně s další předlohou ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) o soudních tlumočnících a překladatelích označil za priority kabinetu.

Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto značně zastaralý. Podle Pelikána vůbec neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoliv stát. Právě proto jsou nyní posudky málo spolehlivé a nemusí být objektivní, upozornil.

Ministerstvo spravedlnosti muselo řešit řadu připomínek, vypořádalo se s nimi v téměř dvousetstránkovém dokumentu. Zákon nakonec zamířil na jednání vlády bez rozporu. Kritický je však například poslanec TOP 09 Martin Plíšek. "Zákon má značné zpoždění a je velmi zvláštní, že ho vůbec neprojednala Legislativní rada vlády. Je k němu připojeno jen stanovisko jejího předsedy ministra (pro legislativu Jana) Chvojky," řekl. Nedokáže si představit schvalování nového zákona v časové tísni krátce před volbami. "Můj návrh novely stávajícího zákona, který řeší základní problémy, přitom čeká od loňska na projednání ve Sněmovně," uvedl v tiskové zprávě.

O úpravu pravidel pro znalce a vyšší kontrolu jejich práce se pokoušeli už Pelikánovi předchůdci. Aktuální návrh počítá s tím, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku, přičemž pro jednotlivé obory budou jasně určeny podmínky ohledně vzdělání a praxe. Nový zákon také předpokládá zpětné hodnocení práce znalce, a to nejméně tří náhodně vybraných posudků každých pět let.

Návrh dále definuje odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění. Stanoví, že nesmějí bezdůvodně odmítat zpracování posudků pro stát. Zároveň jim zvyšuje odměny ze současných 100 až 350 korun za hodinu práce na 300 až 550 korun. Dosavadní papírové znalecké deníky by měly získat elektronickou podobu.

FALTÝNEK SE DRŽÍ BABIŠE

Předsedou představenstva Agrofertu je třiašedesátiletý Zbyněk Průša, který funkci zastává od února 2014. Předtím Agrofert řídil Babiš. Čtyřiapadesátiletý Faltýnek je prvním místopředsedou ANO a vede poslanecký klub hnutí. Členem představenstva Agrofertu byl od roku 2007. "Odešel jsem z představenstva ke konci loňského roku, je to moje logická reakce na to, že pan Babiš už nebude akcionářem Agrofertu," řekl Faltýnek novinářům během jednání koaliční rady.

Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek odešel z vedení Agrofertu. Své rozhodnutí spojuje s tím, že se předseda ANO a majitel Agrofertu Andrej Babiš holdingu chystá zbavit kvůli zákonu o střetu zájmů. Informaci serveru Lidovky.cz potvrdil Faltýnek novinářům během jednání koaliční rady. Podle informací ve veřejném rejstříku byl Faltýnek ještě v prosinci potvrzen v představenstvu holdingu.

Faltýnek dodal, že pro Babiše a Agrofert pracuje polovinu svého profesního života a považuje za logické, že by ve společnosti neměl být, pokud tam už nebude Babiš. "Proto jsem odešel a budu se společně s panem Babišem věnovat práci pro naše občany," řekl. Dovede si však představit i návrat do firmy, pokud by se jí znovu ujal Babiš. "Vzhledem k tomu, že jsem se podílel minimálně na budování té zemědělské části, tak mám vztah k té firmě a panu Babišovi. Kdybych byl požádán, tak ano," uvedl.

Babiš se holdingu vzdává kvůli zákonu o střetu zájmů, podle něhož od 9. února nebudou mít firmy vlastněné členy vlády šanci ucházet se o státní dotace. Holding hodlá převést do svěřenského fondu, učinit tak chce nejpozději začátkem února. Podle zákona nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně.

Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Tato část zákona se však bude vztahovat až na kabinet, který vznikne po podzimních volbách do Sněmovny. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér vlastní i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Babiš zákon o střetu zájmů považuje za protiústavní. Poslanci ANO se podle něj kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud, pokud totéž neudělá prezident Miloš Zeman. Ten takový krok oznámil už dříve pro případ, že Sněmovna přehlasuje jeho veto. Dolní komora parlamentu to udělala v polovině ledna. Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává víc než 34.000 lidí. Nekonsolidované tržby holdingu loni činily 214 miliard Kč, meziročně se snížily o 11 procent zejména kvůli poklesu prodeje hnojiv. /r/