iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Schulz odstraní Merkelovou za migranty?

Bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz bude za německé sociální demokraty (SPD) kandidovat na kancléře v podzimních parlamentních volbách. Stane se tak soupeřem Angely Merkelové. V úterý se pro něj jednohlasně vyslovilo vedení strany. Současný předseda strany a vicekancléř Sigmar Gabriel se bude ucházet v příští vládě o křeslo ministra zahraničí.

Jedny z nejdůležitějších evropských voleb letošního roku se budou konat 24. září. Sociální demokraté a křesťanští demokraté (CDU) Angely Merkelové spolu nyní tvoří vládní koalici. Vedení německé koaliční sociální demokracie (SPD) se v úterý jednohlasně vyslovilo pro bývalého předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze jako kandidáta strany na kancléře. Schulze chce grémium i v čele SPD, uvedl končící předseda strany a vicekancléř Sigmar Gabriel, který se nyní stane do podzimních voleb ministrem zahraničí.

"Samozřejmě to nebylo jednoduché rozhodnutí, ale jsem si jistý, že je správné," řekl Gabriel na večerní tiskové konferenci v Berlíně k tomu, že sám nebude kandidovat na funkci šéfa vlády a odstoupí i z čela strany. Schulz, kterému kandidaturu nabídl v sobotu, má podle něj větší šance na úspěch v zářijových parlamentních volbách. "Kdybych teď kandidoval, selhal bych a se mnou SPD," řekl Gabriel ke svému rozhodnutí magazínu Stern.

Pro úspěch SPD je podle Gabriela důležité i to, aby kandidátem na kancléře a předsedou strany byla jedna a tatáž osoba. "Kandidatura je důvěryhodná, jen když má zároveň celá strana jednotné vedení," míní odcházející ministr hospodářství, který se v příštích dnech přesune do funkce šéfa diplomacie. V té vystřídá Franka-Waltera Steinmeiera, jenž se v únoru podle všeho stane spolkovým prezidentem. I se změnou Gabrielova ministerstva v úterý grémium souhlasilo.

Gabriel, který SPD vedl od konce roku 2009, straně poděkoval za čas v jejím čele. Vyjádřil také přesvědčení, že má po Schulzovi ve straně zřejmě největší zahraniční zkušenosti, a proto se nabízelo, aby přezval post šéfa německé diplomacie. Pro Gabrielovo rozhodnutí vyjadřovali v úterý jeho spolustraníci pochopení a respekt. Někteří ocenili to, že dal přednost prospěchu strany před svým osobním. "Je to mimořádná čest," reagoval Schulz, který se chce zasazovat o společnost, kde budou mít všichni rovné šance se uplatnit. Vyjádřil také přesvědčení, že Německo v dnešní těžké době potřebuje nové vedení.

O post kancléře se jedenašedesátiletý politik utká se současnou šéfkou vlády a předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angelou Merkelovou. Dovést stranu, která je nyní součástí velké koalice právě s CDU/CSU, k vítězství v zářijových volbách nebude pro Schulze jednoduché. Průzkumy veřejného mínění konzervativní unii dávají zhruba jedenácti- až patnáctiprocentní náskok nad sociálními demokraty. Kandidaturu Schulze na kancléře má v neděli posvětit ještě předsednictvo sociální demokracie. Do čela SPD by ho měl zvolit březnový sjezd.

MINISTREM ZAHRANIĆÍ GABRIEL?

Vedení německé koaliční sociální demokracie se dnes jednohlasně vyslovilo pro bývalého předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze jako kandidáta strany na kancléře. Schulze chce grémium i v čele SPD, uvedl končící předseda strany a vicekancléř Sigmar Gabriel, který se nyní stane do podzimních voleb ministrem zahraničí.

"Samozřejmě to nebylo jednoduché rozhodnutí, ale jsem si jistý, že je správné," řekl Gabriel na večerní tiskové konferenci v Berlíně k tomu, že sám nebude kandidovat na funkci šéfa vlády a odstoupí i z čela strany. Schulz, kterému kandidaturu nabídl v sobotu, má podle něj větší šance na úspěch v zářijových parlamentních volbách.

Pro úspěch SPD je podle Gabriela důležité i to, aby kandidátem na kancléře a předsedou strany byla jedna a tatáž osoba. "Kandidatura je důvěryhodná, jen když má zároveň celá strana jednotné vedení," míní odcházející ministr hospodářství, který se v příštích dnech přesune do funkce šéfa diplomacie. V té vystřídá Franka-Waltera Steinmeiera, jenž se v únoru podle všeho stane spolkovým prezidentem. I se změnou Gabrielova ministerstva dnes grémium souhlasilo.

Gabriel, který SPD vedl od konce roku 2009, straně poděkoval za čas v jejím čele. Vyjádřil také přesvědčení, že má po Schulzovi ve straně zřejmě největší zahraniční zkušenosti, a proto se nabízelo, aby přezval post šéfa německé diplomacie. "Je to mimořádná čest," řekl k dnešnímu rozhodnutí nejužšího vedení strany Schulz, který se chce zasazovat o společnost, kde budou mít všichni rovné šance se uplatnit. Vyjádřil také přesvědčení, že Německo v dnešní těžké době potřebuje nové vedení.

O post kancléře se jedenašedesátiletý politik utká se současnou šéfkou vlády a předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angelou Merkelovou. Dovést stranu, která je nyní součástí velké koalice právě s CDU/CSU, k vítězství v zářijových volbách nebude pro Schulze jednoduché. Průzkumy veřejného mínění konzervativní unii dávají zhruba jedenácti- až patnáctiprocentní náskok nad sociálními demokraty. Kandidaturu Schulze na kancléře má v neděli posvětit ještě předsednictvo sociální demokracie. Do čela SPD by ho měl zvolit březnový sjezd.

WILDERS NESESTAVI V NIZOZEMSKLU VLÁDU?

Šéf nizozemských nacionalistů a antiislamistů Geert Wilders, kterému průzkumy dávají naději na vítězství v březnových parlamentních volbách, má jen mizivou šanci na vytvoření vlády. Řekl to nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Ve 150členném parlamentu by populistická krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) měla podle posledních průzkumů obdržet až 33 poslaneckých mandátů. K získání nadpoloviční většiny potřebné k utvoření stabilní vlády tak bude potřebovat několik partnerů, jestliže chce vytvořit koalici. Je ale otázkou, kolik spojenců dokáže PVV najít.

Konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho podle průzkumů skončí ve volbách zřejmě na druhém místě, získat by mohla až 27 poslaneckých mandátů. Mohla by se znovu pokusit o sestavení koalice s labouristy. Rutte se v neděli pustil do předvolební kampaně otevřeným dopisem, v němž apeloval na přistěhovalce, aby respektovali nizozemské zvyky. Lidé, kteří to nedokážou, by měli ze země odejít, dodal Rutte. Podle médií se tak snaží přebrat Wildersovi co nejvíce voličů. Rutte bojuje o třetí mandát ve funkci premiéra.

Wilders v pondělí provedl protiútok, když premiéra označil za člověka odpovědného za otevřené hranice a masovou imigraci. Rovněž ho obvinil z islamizace země a ze lží a podvodů. Dijsselbloem v televizi RTL vyslovil názor, že Wildersovy naděje na vstup do vlády jsou prakticky marné, když Rutte zcela vyloučil možnost, že by s ním uzavřel koalici.

V SR REGIONÁLNÍ VELITELSTVÍ NATO

Na Slovensku bylo v úterý slavnostně otevřeno regionální velitelství NATO. Tento nový styčný tým aliance (NFIU) by měl naplno fungovat na začátku června, informovala mluvčí ministerstva obrany Danka Capáková. Ceremoniál za účasti například zástupce předsedy Vojenského výboru NATO Stevena Sheproa, dalších zástupců NATO a slovenského ministra obrany Petera Gajdoše se uskutečnil bez přítomnosti medií.

Na Slovensku styčný tým NATO sídlí v kasárnách Vajnory na okraji slovenské metropole. Působit tam bude dohromady 41 vojáků, z toho dvě desítky míst jsou vyhrazeny pro zástupce členských zemí NATO. "Tento organizační prvek vnímáme jako příspěvek k národní, jakož i kolektivní obraně ve světle bezpečnostního vývoje od summitu NATO ve Walesu," řekl Gajdoš. Dodal, že hlavním úkolem NFIU je v případě potřeby zajistit bezproblémové rozmístění sil aliance na území jejího východního křídla.

Gajdoš podle tiskové zprávy zdůraznil, že v žádném případě nejde o zřízení základny NATO na Slovensku. Vybudování stálé vojenské základny NATO v zemi v minulosti opakovaně odmítl slovenský premiér Robert Fico. Styčné týmy aliance jsou v osmi zemích, kromě Slovenska i v Litvě, Estonsku, Lotyšsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku a v Maďarsku.

"Je to právě myšlenka 'jeden za všechny a všichni za jednoho', která udržuje silné NATO, naše občany v bezpečí a naše země v míru už téměř 70 let," uvedl během ceremoniálu náměstek generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii Tacan Ildem. Podle listu Denník N nepozvání medií na otevření centra způsobilo rozruch mezi zahraničními diplomaty. Ministerstvo obrany své rozhodnutí zdůvodnilo tím, že jde o areál, do kterého nemá mít veřejnost přístup. List uvedl, že pro ceremoniál v utajeném režimu se ministerstvo obrany rozhodlo po propuknutí aféry ohledně povýšení předsedy parlamentu a vládní Slovenské národní strany Andreje Danka ministrem obrany. /r/