iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Čestné občanství Bohdalové, Grygarovi...

Vedení hlavního města hodlá udělit čestná občanství herečce Jiřině Bohdalové, tanečníkům Jiřímu a Ottovi Bubeníčkovým a astrofyzikovi Jiřímu Grygarovi. Vyplývá to z návrhu programu rady, která bude o přidělení rozhodovat v úterý. Čestné občanství získá každý rok několik známých osobností. Herečka Jiřina Bohdalová, která má na kontě 84 celovečerních filmů, začátkem loňského května oslavila pětaosmdesátiny.

U příležitosti životního jubilea dostala cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. V roce 2013 ji při oslavách 95. výročí vzniku samostatného Československa udělil prezident Miloš Zeman Medaili Za zásluhy. Osmdesátiny loni oslavil i Grygar, popularizátor vědy, známý řečník a autor řady publikací. Astrofyzik na sebe minulý rok upozornil tím, že požádal o vyřazení se seznamu osob doporučených pro státní vyznamenání udílené právě z rukou prezidenta.

Slavní tanečníci Bubeníčkové se v loňském roce rozloučili s profesionální kariérou. Vedle primabaleríny Darii Klimentové patří dvojčata patrně k nejznámějším současným českým tanečníkům. Přes 20 let tančili v prestižních zahraničních souborech. Po svých 40. narozeninách se začali loučit s aktivním tancem a plánují se věnovat choreografii. Naposledy získali čestná občanství Prahy třeba dirigent Jiří Bělohlávek, spisovatel Ivan Klíma, herec a textař Jiří Suchý a herec a scénárista Zdeněk Svěrák. Pražská radní za hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Jana Plamínková v říjnu navrhla udělit čestné občanství Prahy tibetskému duchovnímu vůdci dalajlamovi. Udílení občanství provází slavnostní ceremoniál na Staroměstské radnici.

HAVÍŘOV BEZ DOLU

Na první pohled nejvýraznější změnou, která nastala v Havířově na Karvinsku po zavření Dolu Dukla, je odstranění těžních věží z panoramatu města. Dopadů, které měl na slezské město před deseti lety útlum hornické činnosti, ale bylo více. Bývalý dlouholetý ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko říká, že tím asi nejpodstatnějším důsledkem byl úbytek pracovních míst. V Dole Dukla pracovalo v 80. letech minulého století 4000 lidí. Na konci roku 2006 při ukončení těžby tam bylo 1600 zaměstnanců, z nichž většině podnik zajistil práci jinde.
"Řada občanů Havířova pracovala na Dukle a ti, kteří byli ještě v produktivním věku, museli začít jezdit na jiné šachty. Někteří šli do důchodu. Ale v zaměstnanosti se to projevilo i jinak, protože nešlo jenom o důl, ale i o další provozy, které navazovaly a zajišťovaly pro šachtu nějakou činnost," říká Heczko. Kolik pracovních míst tak ve městě ubylo, si netroufá odhadnout. "Říká se, že na jedno pracovní místo v dole, to znamená na jedno hornické místo, navazují dva až tři další zaměstnanci v jiných oborech, na povrchu i mimo šachtu," říká Heczko.

Ostatně útlum hornictví přispívá k ovlivňování zaměstnanosti v celém kraji. Zatímco ještě v roce 1991 měla těžební firma OKD 73.000 zaměstnanců, nyní je to i s pracovníky dodavatelských firem asi 11.000 lidí. Nezaměstnanost v celé České republice byla na konci roku 2016 pod pěti procenty, v Moravskoslezském kraji, který je na tom po Ústeckém nejhůř, ale dosahovala 7,1 procenta a přímo v okrese Karviná 10,3 procenta. Karvinsko je okresem s největší nezaměstnaností v celé zemi.

V Dole Dukla 36 let pracoval i báňský inženýr Eduard Heczko, z toho posledních 12 let fáral. Byl revírníkem a pak vedoucím úseku. Z dolu ale odešel ještě před vyhlášením jeho útlumu: Od roku 1998 byl zastupitelem, a když se v roce 2002 KSČM, za niž kandidoval, dostala do koalice, šel rovnou z dolu dělat primátorovi ekonomického náměstka. Tím byl až do loňska, teď je v důchodu.

Připomíná, že na Havířov mělo zavření Dukly i finanční dopad. "OKD platilo, tak jako platí dosud všem ostatním obcím, kde těží uhlí, nějakou částku za každou vytěženou tunu. Samozřejmě záleželo na vytěženém množství, ale v některých letech to mohlo být i v desítkách milionů korun," říká Heczko. Naopak pozitivně se útlum dolu projevil v některých havířovských okrajových částech, například v Dolní Suché nebo Prostřední Suché, kde se těžba projevovala například poklesy povrchu. "To skončilo. Ono se říká že po ukončení těžby se ten povrch uklidní do pěti let," podotýká Heczko.

Nedostatkem pracovních míst ale město trpí dodnes, a nesouvisí to jen se zavíráním dolů. Podle Heczka je to i hlavním důvodem, proč Havířov každoročně přichází skoro o tisíc obyvatel, loni například odešlo 878 lidí. "Není tady dostatek práce pro mladé lidi. Samozřejmě možnosti se hledají. Místo Dolu Dukla je průmyslová zóna, kde letos švédská firma Mölnlycke dokončí továrnu na výrobu zdravotnických setů, která zaměstná až 300 lidí. Pozemky jsou tam ještě k dispozici, snad se objeví nějaký investor a vybuduje další pracovní místa," říká Heczko.

Na konci března skončí těžba v Dole Paskov. Další doly v kraji by měly fungovat zřejmě nanejvýš do roku 2023. Budou tak potřeba další nová pracovní místa. Povrchoví pracovníci ze šachet, jako jsou zámečníci či elektrikáři, najdou podle Heczka práci snadněji. "Možná horší to bude s pracovníky z úpraven uhlí a podobně. Ale horníci jako takoví, kteří jsou zvyklí na těžkou, tvrdou práci, ti najdou v tom současném vyspělém technickém provozu nových fabrik těžko uplatnění. Tam už to je přece jenom jemná práce, daleko přesnější a musí tam být i kvalifikace," říká Heczko.

ZIMA, ZÁJEM O PNEUMATIKY

Přívaly sněhu a nízké teploty začátkem letošního roku zvýšily zájem motoristů o koupi zimních pneumatik na dvojnásobek proti stejnému období loni. Více než čtyři pětiny řidičů přitom již mají přezuto od začátku listopadu, kdy začíná platit zákonná povinnost mít za zhoršených podmínek zimní výbavu. Vyplývá to z dat serveru Pneumatiky.cz.

"Důvodem jsou ideální lyžařské podmínky a samozřejmě počasí a s ním spojená horší sjízdnost některých silničních úseků. Z toho důvodu přezují na nové pneumatiky i řidiči v případě, že původní sada pneumatik se blíží ke konci svého života," uvedl ředitel Pneumatiky.cz Vojtěch Schwangmaier. Loni byly na začátku roku teploty kolem nuly a minimum sněhu.

Dvojnásobná je v lednu i poptávka po zimních řetězech. Podle nedávného průzkumu bude mít sněhové řetězy připravené v kufru 55 procent českých řidičů. Dalších 22 procent motoristů si řetězy teprve plánuje koupit a zbylých 23 procent je považuje za zbytečné a spoléhá se na schopnosti auta v kombinaci s pneumatikami. Například v Rakousku je ale sněhový řetěz nezbytnou výbavou. Tu je nutné použít v případě, že je před vjezdem do střediska značka "Použít sněhové řetězy". Textilní řetěz nebo jeho alternativa ve spreji totiž neplní svoji funkci a není v zemi brán jako sněhový řetěz. /r/