iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rozdrobená koalice, menší odpovědnost

Za klíčový dopad krajských voleb na jižní Moravě považuji mnohem větší míru fragmentace krajských zastupitelstev než po předchozích krajských volbách. Na jižní Moravě je to ještě větší než v některých jiných krajích. Díky různým volebním koalicím je tady reálně více než deset formací v krajském zastupitelstvu. Výsledkem je logicky také pestřejší a počtem zapojených formací mnohem rozdrobenější složení rady kraje, tedy krajské koalice, říká politolog Lubomír Kopeček.

Může to mít v příštích letech takové důsledky, jako je menší stabilita krajské koalice nebo rozmělnění odpovědnosti za některá rozhodnutí, protože nemusí být jasné, kdo je inicioval a prosadil. Na jižní Moravě stále doznívá ozvěna podzimních krajských voleb, kdy po osmi letech opustil hejtmanský post sociální demokrat Michal Hašek a vystřídal jej za hnutí ANO Bohumil Šimek. „Nepropadal bych dojmu, že se na jižní Moravě stalo něco výjimečně velkého. Máme třináct krajů, kde se volilo, v každém vypadá situace jinak, ale všude se složení krajských koalic více či méně změnilo," hodnotí politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček uplynulý rok.

Kampaň i výsledek hodně posílily už předtím silné odstředivé tendence a předpojatosti uvnitř vládní koalice, hlavně mezi ANO a sociální demokracií. Pokud nálepkujete politika konkurenční strany, s nímž sedíte společně ve vládě, kupříkladu výrazem parazit, logicky tím nabouráte vzájemné vztahy. Je zjevné, že stávající vláda dnes sotva drží pohromadě. Tím posledním tmelem je nejenom přístup k možnostem, které vládní pozice nabízejí, ale také to, že je výhodné být spojován s mimořádným hospodářským růstem, který se promítá do poměrně velké spokojenosti lidí. Nicméně čekal bych, že před sněmovními volbami frekvence vzájemných veřejných útoků mezi ANO a sociální demokracií ještě zesílí.

Krajské volby naznačily možné trendy podpory jednotlivých stran. Ty samozřejmě platí nejenom u vládních, ale i u opozičních stran. Například neúspěch TOP 09 v řadě krajů není pro tuto stranu zrovna dobrým signálem. Stejně tak fakt, že Okamurova Svoboda a přímá demokracie se v koalici s další stranou dostala do většiny krajských zastupitelstev, jí dává naději uspět i ve sněmovních volbách. Samozřejmě je dobré brát v úvahu, že krajské volby jsou z hlediska zájmu voličů mnohem méně zajímavé než sněmovní. Je tady nižší účast a do hry vstupují trochu jiné faktory než ve sněmovních volbách. Stejně tak je dobré si uvědomovat, že do sněmovních voleb chybí skoro rok, během něhož se může řada věcí ještě změnit. Krajské volby tak lze brát jako předběžný a spíš orientační odraz nálady voličů před sněmovními volbami.

Politika je příliš pestrá sféra a nejde ji zjednodušit na „jednu známku". Můžeme hodnotit počínání prezidenta, fungování sněmovny, vládu, bezpečnostní situaci v České republice a tak podobně. Těžko z toho udělat jeden „známkovaný" celek. Obecně určitě platí, že ČR neprožívala žádnou hlubokou politickou krizi nebo destabilizující politickou konfrontaci. Oproti například Polsku, kde teď něco takového probíhá. Stejně tak neřešíme žádnou svízelnou situaci jako Britové po referendu o odchodu Velké Británie z Evropské unie, kterému řekla většina hlasujících ano. Je dále patrné, že naladění Čechů vůči politice je o něco méně skeptické než tři či čtyři roky nazpátek, kdy se to dalo charakterizovat jako hluboká nedůvěra, poznamenává politolog Lubomír Kopeček.

Pokud se nějakým způsobem znovu vyhrotí migrační krize, mohlo by to být jedno z významných témat voleb. Logicky se také dá čekat prezentování tématu bezpečnosti, nicméně stejně jako u migrace platí, že není jasné, kdo na něm může nejvíc profitovat. Krajské volby ukazují, že ve chvíli, kdy s tím operují téměř všichni, přestává takové téma významně mobilizačně působit na voliče. Osobně bych také čekal, že se může hodně projevit efekt některých ekonomických témat, typicky třeba politické dělení na vztahu k elektronické evidenci tržeb, která bude nabíhat příští rok pro další oblasti podnikání. Pro občanské demokraty a TOP 09 může být odpor k elektronické evidenci tržeb silná karta, stejně jako z druhé strany pro ANO, které je spojováno s jeho prosazením. Je jinak dost pravděpodobné, že nebude jedno ústřední téma voleb, bude jich prostě několik. Opravdu hodně záleží, co bude v době voleb lidi zajímat a také, kam strany zaměří kampaň do parlamentu v roce 2017.

Stran máme ve sněmovně hodně, nicméně v tuto chvíli se téměř u žádné nezdá pravděpodobné, že by před nejdůležitějšími volbami „vykročily do neznáma" a vyměnily předsedu. Navíc u ANO a Svobody a přímé demokracie je strana fakticky na předsedovi závislá a má v ní privilegované postavení. Výměna je tak u těchto dvou stran prakticky vyloučená. Dovedu si ale představit, že například u TOP 09 by se mohla objevit myšlenka, že volebním lídrem do sněmovních voleb nebude předseda strany. Funkce předsedy a volebního lídra se zkrátka rozdělí. Záleží i na tom, jestli se stávající prezident Miloš Zeman rozhodne kandidovat. Pokud ano, má v lednu 2018 velkou šanci znovu uspět. Pokud se rozhodne nekandidovat, úplně se tím překreslí soutěž před volbami a skončí „hledání antizemana", které na mě začíná působit obsesivně, končí Lubomír Kopeček. /r/