iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nová třídírna vajec s dotací Agrofertu

Třídírna vajec s 25 lidmi má stejně velkou kapacitu jako nedávno otevřené zařízení v konkurenčním Proagru Nymburk. "Špičkový výkon naší třídírny bude v jednosměnném provozu 126 000 vajec za hodinu. Ročně se tu dá vytřídit na jednu směnu 200 milionů vajec," uvedl Sýkora. Zatím se bude v třídírně pracovat na jednu směnu, ostrý provoz začne v pátek. Výhledově se plánuje s tříděním i pro jiné firmy.

Vejce se budou balit podle požadavků obchodů a budou rozvezeny do logistických center a do prodejen. Agrofert si ve Vejprnicích u Plzně postavil novou třídírnu vajec. Stavba je sice částečně realizovaná díky dotacím, investice je ale zatím nenávratná. Firma Česká vejce Farms ze skupiny Agrofert otevřela třídírnu vajec ve Vejprnicích u Plzně. Investici za 135 milionů korun podpořila 40procentní evropská dotace z Programu rozvoje venkova, zbytek peněz šel z vlastních zdrojů skupiny.

Vejce půjdou do Vejprnic zatím výhradně z vlastních velkochovů nosnic zemědělské divize Agrofertu, tedy z Vejprnic, Střížova na Plzeňsku, Plesné na Chebsku, ze Strakonic a z Trnové u Dobříše, oznámili ředitel zemědělské divize Jindřich Macháček a Milan Sýkora, šéf produkce vajec ve firmách skupiny Agrofert.

"Pokud bychom počítali návratnost stavby ze současné ceny vajec, tak je investice nenávratná. Takže pokud se něco nezmění, tak to bude špatně pro chov nosnic," uvedl. Podle Macháčka byla loňská výkupní cena vajec 20 haléřů pod náklady. Podle Českého statistického úřadu činila 1,63 koruny za kus. "Ale já myslím, že to je výkupní cena s obalem, protože cena všech vajec, které jsme my vyprodukovali a dodali do řetězců, byla 1,55 koruny, přitom náklady jsou 1,70 koruny," řekl.

Podnákladová cena se držela celý loňský rok. "Pokud vezmeme loňskou produkci Agrofertu 250 milionů vajec, tak jsme na 50milionové ztrátě," uvedl Macháček. V roce 2015 byla produkce vajec v mírném zisku. Cena se podle Sýkory před Vánoci mírně zvedla a teď je na úrovni výrobních nákladů, ale řetězce už zas tlačí na nižší ceny. "Do ČR se dováží vejce za dumpingové ceny, za které je neumí nikdo vyrobit," uvedl. V ČR se vyrobí ročně asi 2,2 miliardy vajec, z toho 950 milionů v malochovech na dvorcích, zbytek ve velkochovech. Dováží se kolem 800 milionů vajec, tři čtvrtiny z Polska.

Novou třídírnu vlastní Česká vejce Farms, stoprocentně ovládaná Agrofertem, která má v majetku ještě vlastní chovy ve Vejprnicích a v Plesné. Dalším výrobcem vajec ze skupiny Agrofert je Agropodnik Hodonín se čtyřmi farmami, z nichž jsou dvě v Čechách a dvě na Moravě. Agrofert koupil vejprnickou drůbežárnu předloni spolu s chovem s kapacitou 62 tisíc slepic. Celkem má skupina ve svých farmách 800 tisíc nosnic.

"Půjde o naši největší třídírnu," řekla Lucie Kobiánová, ředitelka obchodní firmy Česká vejce CZ, která patří mezi první tři největší obchodníky s vejci v ČR a je z 80 procent ovládaná Agrofertem. Další třídičky jsou v Ratíškovicích u Hodonína a v Osíku u Litomyšle. Podle Kobiánové je roční spotřeba vajec v ČR 260 až 270 kusů na osobu a každoročně se už zhruba pět let zvyšuje o jednotky procent.

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ RAKOUSKA PROTI PTAČÍ CHŘIPCE

Rakousko přitvrdilo, dokonce tady zavřeli zoologickou zahradu. Kdy se její brány znovu otevřou zatím není jasné. Ptačí chřipka je potvrzená už v 18 evropských zemích. V souvislosti s potvrzením výskytu ptačí chřipky v Česku a na Slovensku se dnes rakouské úřady rozhodly zpřísnit preventivní opatření proti šíření nemoci v chovech drůbeže. Informovala o tom agentura APA. V severoněmeckém Schwerinu kvůli ptačí chřipce uzavřeli místní zoologickou zahradu. Vysoce agresivní kmen viru H5N8 našli u husy sněžní, kterou v zoo chovali. Německo se potýká s ptačí chřipkou od loňského listopadu. V zemi kvůli ní vybili už kolem čtvrt milionu ptáků ve velkochovech.

Rakousko zpřísnilo preventivní opatření kvůli ptačí chřipce v reakci na středeční oznámení českých a slovenských úřadů o výskytu agresivní nemoci opeřenců. Dosud zvláštní opatření platila jen v chřipkou postižených oblastech na západě Rakouska, úřady je ale nyní rozšířily na celou zemi. Rakouští chovatelé budou muset mít drůbež jen v uzavřených prostorech, pitnou vodu jim nesmějí dodávat z otevřených zdrojů v přírodě a důkladněji musí probíhat i dezinfekce. Kromě Itálie a Lichtenštejnska potvrdily výskyt ptačí chřipky už všechny země sousedící s Rakouskem.

Zaměstnanci schwerinské zoo uhynulou husu našli v neděli, následné testy potvrdily, že se nakazila virem chřipky H5N8. Jak dlouho zůstane zoologická zahrada v metropoli spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko uzavřená, není podle jejího vedení zatím jasné. Zoologická zahrada přitom přijala již v listopadu preventivní opatření proti šíření nákazy. Pelikány a čápy umístila do uzavřených prostor, aby zabránila jejich styku s divokými ptáky. Pavilony s plameňáky a tučňáky dostaly nové zastřešení. Husy sněžní ale podle zoo nebylo možné do vnitřních prostor umístit.

V Rakousku nejde o první zoologickou zahradu uzavřenou kvůli ptačí chřipce. Stejné opatření přijala už dříve zařízení v Hamburku či hesenském Kronbergu. Ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko se uzavřely zahrady už v Sassnitz na Rujáně a v Ueckermünde, kde se nakazil emu. Kromě sassnitzké zoo se všechny ostatní už mezitím zase otevřely.

V Evropě se ptačí chřipka šíří od konce roku 2014. Potvrzená už byla v 18 evropských zemích. Kromě Německa a Rakouska také například v Nizozemsku, Maďarsku, Francii, Švýcarsku, Dánsku, Švédsku, Chorvatsku, Polsku, Bulharsku či Řecku. Na konci loňského roku potvrdily výskyt ptačí chřipky podtypu H5 v domácím chovu slepic v bratislavské části Dúbravka. Ve středu se po desetiletí potvrdil případ ptačí chřipky také v Česku.

Virus takzvané ptačí chřipky se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a pak po celém světě. Vakcinace v chovech se neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují. Chřipkový kmen H5N8 se snadno přenáší mezi ptáky, lidé se jím ale podle dosavadních poznatků nakazit nemohou. /r/