iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pivovar Budvar vede místo Bočka Žáček

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka.

Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček. Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (57). Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "

Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie. Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

DEFICIT SR KLESL NA MINIMUM

Schodek státního rozpočtu Slovenska loni klesl na osmileté minimum a dosáhl 980,3 milionu eur (26,5 miliardy Kč). Deficit byl zároveň nižší, že vláda původně očekávala. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Proti roku 2015, kdy rozpočtový schodek dosáhl 1,93 miliardy eur (52,1 miliardy Kč), se tak deficit rozpočtu loni snížil o bezmála polovinu. Vláda v zákonu o státním rozpočtu plánovala schodek 1,97 miliardy eur (53,2 miliardy Kč).

Celkové příjmy i výdaje státu loni meziročně klesly: Jedním z důvodů bylo také nižší čerpání peněz z EU a nižší spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů. Tento vývoj patrně souvisel s pomalejším rozběhem čerpání peněz z fondů EU z nynějšího rozpočtového období, zatímco v roce 2015 Slovensko ještě dokončovalo projekty z předchozího rozpočtového rámce EU.

V porovnání s rokem 2015 slovenská vláda loni vybrala více na daních. Daňové příjmy, které tvoří hlavní část příjmů státního rozpočtu, vzrostly o 4,3 % na 11,07 miliardy eur (299 miliard Kč). Plnění státního rozpočtu má vliv na zadlužení státu i na vývoj schodku veřejných financí, které zahrnují také například hospodaření samosprávy či systému zdravotního a sociálního pojištění.

LIDÉ NECHALI SPOŘITELNĚ 1,8 MILIARDY

V naprosté většině anonymních vkladních knížek byla částka nepřesahující pět tisíc korun. Ve 41 procentech z nich nedosahovala ani 50 korun. Kdo si peníze nevybral, má už smůlu. Na anonymních vkladních knížkách, jejichž obsah si mohli majitelé vyzvednout do konce minulého roku, zůstalo 1,785 miliardy korun. Každopádně v posledním loňském týdnu se lidé na přepážkách České spořitelny snažili zachránit, co se dalo. Ukazuje to počet výběrů.

„V předchozím období lidé rušili v průměru 500 knížek denně, v posledních dnech se zájem o vyzvednutí vkladů zdvojnásobil až ztrojnásobil," uvedla těsně před Novým rokem mluvčí spořitelny Klára Pačesová. Na účtu České spořitelny tak zůstalo nevyzvednutých 2,456 milionu vkladů. Podle zákona tyto promlčené vklady propadají bance a ta je nemusí vyplácet. Zbylé peníze se ale Česká spořitelna rozhodla věnovat Nadaci Depositum Bonum.

„Česká spořitelna si je dobře vědoma původu finančních prostředků z anonymních vkladních knížek a ví, že tyto peníze jsou výsledkem poctivého střádání lidí, kteří je ukládali nezřídka po několik desítek let. Banka se proto rozhodla věnovat všechny zbylé prostředky české společnosti prostřednictvím nové nadace," vysvětlila banka svůj záměr. Nadace, kterou založila v roce 2012, se stala vkladem 1,45 miliardy korun největší nadací v České republice a zaměřuje se na zlepšení úrovně vzdělání zejména v v technických a přírodních vědách.

Platnost anonymních knížek skončila v roce 2002. Tehdy banka evidovala vklady v celkovém objemu 120 miliard korun. Na přibližně 98 procentech vkladních knížek byla uložena částka nepřesahující pět tisíc korun, na 41 procentech z nich bylo uloženo dokonce méně než padesát korun. Od roku 2002 si klienti vybrali asi 98 procent všech vkladů.

SENÁTOŘI ZRUŠÍ PRODEJ O SVÁTCÍCH

Skupina senátorů na podnět podnikatelských svazů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Pod návrhem je osmnáct podpisů. Zákon zakazuje prodej o některých svátcích tam, kde prodejní plocha přesahuje 200 metrů čtverečních. Podnět iniciovaly Svaz obchodu a cestovního ruchu a Hospodářská komora ČR. V návrhu stojí, že zákon je v přímém rozporu se čtyřmi ústavně zaručenými právy, mimo jiné s právem na svobodné podnikání.

„Nelze prosadit zákon, který by na ústavních právech omezoval určitou skupinu podnikatelů, a naopak některou náhodně vybranou skupinu bezdůvodně na jejich právech zvýhodňoval," uvedla Hospodářská komora. Obchodníci se také obávají toho, že zákon vytváří riziko budoucího rozšíření zákazu na nedělní prodej. Návrh směřující proti zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě podepsali například senátoři zvolení za ODS, TOP 09, Starosty a za ANO.

Spotřebitelé novou legislativu pocítili loni poprvé 28. října a 24. a 26. prosince. Na 1. svátek vánoční a na Nový rok měly obchody běžně zavřeno i v minulých letech. Podle ankety mezi řetězci se norma negativně podepsala na jejich tržbách. I když lidé více nakupovali ve dnech před a po svátcích, ztrátu ze zavřených obchodů to nedokázalo vynahradit. Ze zavřených velkých obchodů profitovali menší prodejci a e-shopy. Obchody musí zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno do 12 hodin. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích či nádražích nebo v nemocnicích.

TĚŽBA ROPY V RUSKU STOUPLA

Těžba ropy v Rusku v loňském roce stoupla na 10,96 milionu barelů denně z předloňských 10,72 milionu. V samotném prosinci zůstala na listopadovém postsovětském maximu 11,21 milionu barelů denně. Vyplývá to z údajů ruského ministerstva energetiky. Letos počítá ministerstvo s dalším nárůstem celoroční těžby ropy, a to na 11,01 až 11,07 milionu barelů denně.

Rusko se přitom minulý měsíc připojilo k dohodě předních těžařských zemí o snížení produkce ropy, jejímž cílem je podpořit ceny suroviny. V rámci této dohody by mělo v první polovině letošního roku zredukovat těžbu o 300 000 barelů denně. Podle ministerstva energetiky bude snižování těžby postupné, protože počasí a technologické faktory znemožňují náhle změny v produkci ropy.

Ministerstvo v pondělí zveřejnilo rovněž údaje o těžbě zemního plynu. Ta se v prosinci zvýšila na 66,38 miliardy krychlových metrů z 62,59 miliardy v listopadu. Světové ceny ropy začátkem loňského roku vinou nadbytečných dodávek na trh poprvé za 12 let sestoupily pod 30 dolarů za barel. Kvůli dohodě o snížení těžby se sice vrátily nad 50 dolarů, dál ale zůstávají hluboko pod úrovněmi z první poloviny roku 2014, kdy výrazně přesahovaly hranici 100 dolarů za barel.

V ČR SE LETOS OTEVŘE 7 OBCHODNÍCH CENTER

V letošním roce by se mělo zákazníkům otevřít sedm nových či zrekonstruovaných obchodních center či nákupních parků s prodejní plochou zhruba 78 tisíc metrů čtverečních. Jde například o rozšíření pražského Centra Chodov, Central Jablonec či Retail Park Třinec. V Česku je nyní zhruba 120 obchodních center a 180 nákupních parků. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Nákupní centra existují v ČR již 60 let, 2. ledna 1957 bylo na pražském sídlišti Solidarita otevřeno první moderní obchodní středisko v Praze.

Výstavba maloobchodních nemovitostí loni zpomalila. "Loňský rok patřil z hlediska nárůstu počtu ploch v shopping centrech k těm velmi skromným, otevřeno bylo pouze jedno klasické shopping centrum - Aupark Hradec Králové (cca 21.000 m2)," uvedla Martina Drtinová z GfK Czech. Po rekonstrukci byla znovu otevřena Galerie Přerov. Developeři rovněž dokončili šest nákupních parků o nákupní ploše 18 tisíc m2.

Letos by měla v prodejních centrech přibýt prodejní plocha 78 tisíc m2, což je více, než bylo postaveno za rok 2015 i 2016 dohromady. Většinou půjde o rozšíření existujících center. Největším novým projektem je právě rozšíření pražského Centra Chodov s prodejní plochou 35 tisíc m2. Dále jde o nové nákupní centrum Central Jablonec, rozšíření IGY České Budějovice, rozšíření nákupního parku CPI Retail Park Třinec a tři nové nákupní parky - OC Pražská v Chebu, RP Horní Měcholupy a RP Písek. Letos na podzim se má otevřít i outletové centrum Prague The Style Outlets u pražského letiště. Celková obchodní plocha bude 30 tisíc m2.

"Do budoucna vnímáme potenciál pro výstavbu v centru Prahy, například projekt Savarin na Praze 1, Dejvice Center na Praze 6 nebo Palác Stromovka na Praze 7. Dále potom vidíme jasnou příležitost pro další development obchodních center v centru Plzně, Brna a Zlína," uvedl partner a vedoucí pronájmu maloobchodních prostor ve společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček. Plocha 120 velkých obchodních center dosahuje v Česku zhruba 2,5 milionu m2. Nákupních parků je 180, jejich prodejní plocha je zhruba 800 tisíc m2. /r/