iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kvalitní Pradaxa, Xarelta v moci dr. Blahuty

Ispigl.eu a ispigl.blogspot.com obdržel dopis od prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka: Odpovídáme na Váš dopis ze dne 2.6.2016 adresovaný Ministerstvu zdravotnictví i ČLK. Rád bych Vám tímto poděkoval za upozornění na problematiku aplikace kmenových buněk, jako nové léčby. I ČLK se touto léčbou opakovaně zabývá. Bohužel, musíme konstatovat, že se jedná o metodu, u níž nemáme zatím jednoznačně vymezeno, jakými pravidly se má řídit její užití v praxi.

Ministerstvo zdravotnictví, ani Státní ústav pro kontrolu léčiv nedaly prozatím jasné stanovisko, zda se jedná o léčivo či o metodu podléhající režimu využití lidských tkání a buněk. ČLK opakovaně na tento problém upozorňuje, vědecká rada se problémem také zabývala. V této konkrétní problematice nemá ČLK takovou pravomoc, jakou bychom považovali za potřebnou. ČLK by měla mít více pravomocí kontrolních vůči poskytovatelům zdravotních služeb tak, aby mohla na obdobné situace nejen upozorňovat, ale i zakročit ve prospěch pacientů. Ačkoliv na toto dlouhodobě upozorňujeme, ze strany zákonodárců není vůle ke změně, končí svůj dopis prezident ČLK MUDr. Milan Kubek.

VELKÝ PROBLÉM S LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE, PRADAXOU, XARELTOU

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček Špíglu dosud neopověděl, kdy tyto léky budou v lékárnách a tisíce a miliony pacientů je dostanou na předpis zdarma. Proto se Špígl obrátil dne 7.7.2016 na Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, Praha 10, který vede PharmDr. Zdeněk Blahuta.

Vážený pane řediteli, odborníci na léky na Ministerstvu zdravotnictví ČR nám oznámili, že jste důležitý odborník, který může urychleně zajistit pro miliony lidí v ČR bezpečné a kvalitní léky na ředění krve, což jsou Pradaxa a Xarelta. A tyto léky proplatí zdravotní pojišťovny. Dosud tomu tak není. Každý pacient v ČR nemá totiž 25 nebo 30 tisíc korun ročně na uhrazení těchto léků ze svého.

V ČR je více než tři miliony důchodců, z nichž mnozí potřebují ředit krev. A nejen důchodci, ale i další lidé. Lékaři v nemocnicích a na poliklinikách v nouzi předepisují lidem méně hodnotný lék na ředění krve warfarin. Ale z tohoto léku jsou nešťastni lékaři i pacienti, kteří musejí skoro ob den chodit do nemocnic nebo na polikliniky na kontrolu krve, aby byla správně zředěná. U bezpečných léků, jako jsou Pradaxu, Xarelta a mnohé jiné tomu tak není. Odborníci z Německa a dalších zemí dobře vědí, proč tyto léky vyrábějí a poskytují pacientům. Podobně by tomu mělo být i v ČR.

STANOVISKO LÉKAŘKY MUDR ŠTĚTKOVÉ

Kardioložka MUDr. Hana Štětková na dotazy pacientů, jakým jiným lékem lze 100% nahradit- Pradaxu 110mg., odpovídá: 100% tento lék nahradit nelze. V některých případech lze použít např, přípravek Xarelto, který však obsahuje trochu jinou účinnou látku. Jsou to léky, které se používají k prevenci tvorby krevních sraženin. Důležité také je, proč je přípravek používán a proč je třeba ho nahradit. V některých případech lze použít i jiné léky zabraňující srážení krve, říká MUDr. Štětková.

O zajištění bezpečných a kvalitních léků pro lidi v ČR jsme žádali nejdříve ministra zdravotnictví MUDr. Svatopluka Němečka. Obdrželi jsme několika stránkovou informaci od vedoucí oddělení farmacie ministerstva PharmDr. Petry Kubíčkové, ale to nejpodstatnější, kdy – Pradaxu a Xareltu – budou zdravotní pojišťovny hradit pacientům, jsme se nedozvěděli.

DOPISY POLITIKŮM

Proto jsme kopii dopisů, které dostal ministr Němeček, zaslali i předsedovi Senátu Milanu Štěchovi, předsedovi parlamentu Janu Hamáčkovi a ministru financí ing. Andreji Babišovi. Tyto dopisy dostaly i zdravotní výbory Senátu a Sněmovny.

Jak jistě víte, pane řediteli, že v ČR většina občanů živoří. Sám prezident Miloš Zeman před několika dny v televizi oznámil, že v ČR jsou platy třetinové podle občanů Německa nebo jiných zemí Evropy a světa. Takže nemohou moc rozhazovat. A zvláště důchodci. Lépe jsou na tom jedině politici, jak ukazují poslední zprávy. Za poslední rok v hlášení uvádějí: Koupi domu za 5,8 milionu korun zapsal letos do prohlášení Jan Chvojka (ČSSD) spolu s hypotékami asi za pět milionů. Za 4,6 milionu korun koupil dům jeho stranický kolega František Adámek a dům za 2,5 milionu si pořídila Miroslava Němcová (ODS).

MILIONY POSLANCŮ

Majitelem bytu za dva miliony korun se stal Milan Brázdil (ANO). Tomio Okamura podnikáním získal osm milionů, předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek dostal 2,38 milionu korun jako člen představenstva skupiny Agrofert, Martin Plíšek (TOP 09) prodal byt za šest milionů a předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura za 2,4 milionu, Jiří Zlatuška vykázal mzdu z Masarykovy univerzity 1,7 milionu korun, poslanec Jan Birke (ČSSD) uvedl, že vede dozorčí radu Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, jejímž prezidentem je Jaroslav Tvrdík. Za funkci dostal Birke podle prohlášení 960.000 korun. Zajímavostí je oznámení Jany Pastuchové (ANO), která má v Německu úvěr 20.782 eur na výstavbu rodinného domu. A tak by se dalo pokračovat. Všichni lidé v ČR ale takovou možnost nemají. Zajistěte proto, prosím, pane řediteli, brzy kvalitní a bezpečné léky – Pradaxu a Xareltu – pro potřebné v ČR.

ZRUŠIT ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

Ministrovi zdravotnictví Němečkovi jsme už dříve navrhovali, že kdyby se zrušily zdravotní pojišťovny, bylo by dostatek milionů nejen na kvalitní léky ČR pro lidi, ale i vyšší platy lékařů, sester a dalšího personálu nemocnic a poliklinik. Vyhazují se miliony také na dozorčí rady v podnicích, uprchlíky, cizince u nás i v zahraničí. Chytřejší je Austrálie, nebo Maďarsko, Švýcarsko, Anglie a další země, které myslí především na vlastní občany. A totéž by mělo být i v ČR. Víte sám, pane řediteli, jak dopadli také horníci na Ostravsku privatizací dolů, OKD. Dodnes tento problém není vyřešen.

ODBORNÍK NA LÉKY

Dr. Zdeněk Blahuta je absolventem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho velkou výhodou je, že si prošel farmacii i lékárenství „od píky“, zná prostředí soukromé i nemocniční lékárny a působil na různých postech v distribuci léků a farmaceutickém průmyslu. Naposledy byl vedoucím lékárníkem nemocniční lékárny Městské nemocnice Ostrava. Řadu let byl také členem představenstva České lékárnické komory.

Pro SÚKL pracoval ještě, než se stal jeho ředitelem, a to v pozici inspektora, který kontroloval lékárny a jiná zdravotnická zařízení, distributory, či reklamu na léky. Také byl vedoucím implementace projektu eRecept a regionálních středisek farmakovigilancí (sledování bezpečnosti léků). Zdeněk Blahuta se stal nejprve v únoru 2014 dočasným ředitelem SÚKL poté, co ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) odvolal jeho předchůdce Pavla Březovského. V červnu téhož roku byl pak na základě výběrového řízení řádně jmenován. Potom byl ovšem přijat služební zákon, podle kterého musí být na všechna vedoucí místa, spadající pod státní službu, vypsána nová výběrová řízení. Ředitele SÚKL již nejmenuje ministr, ale státní tajemník.

Jak se zachová ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv v Praze Dr. Blahuta v případě bezpečných léků na ředění krve – Pradaxy a Xarelty, jak o nich hovoří kardiologové? Rádi by je pacientům předepisovali, ale dosud je zdravotní pojišťovny nehradí. Postará se o to ředitel Blahuta a spol.? Přispět by k tomu měl i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Miliony pacientů v ČR jim za to budou vděčni. /r/