iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Oslava osvobození RA v Moskvě a v Praze

Stovky tisíc Rusů v čele s prezidentem Vladimirem Putinem v pondělí odpoledne prošly přes Rudé náměstí v centru Moskvy, na kterém se o několik hodin dříve konala slavnostní vojenská přehlídka k 71. výročí konce druhé světové války. Mnozí nesli v rukou fotografie svých předků, kteří ve válce bojovali či padli. Ruská policie odhadla počet účastníků vzpomínkové akce, nazvané Nesmrtelný pluk, na více než půl milionu v metropoli, v dalších ruských městech pak na dva miliony.

Podobné pochody k uctění památky padlých se letos na výročí konce války konaly i v Praze, Paříži, Berlíně či San Francisku. V Londýně podle BBC pochodovaly asi dvě stovky lidí v čele s ruským velvyslancem a za zpěvu populární ruské písně Kaťuša. Akce se konala i v některých ukrajinských městech, v Kyjevě, Oděse a Charkově, došlo ale i k potyčkám mezi příznivci a odpůrci akce a rváče musela rozhánět policie. V Charkově utrpěl střelné zranění třicetiletý motorkář z místní pobočky ruského klubu Noční vlci, známých styky s Putinem. Naopak ve Lvově na západě Ukrajiny byli zraněni dva policisté při střetu s nacionalisty, kteří se pokusili kladivy zničit pomník sovětského spisovatele, zabitého při bombardování Lvova 22. června 1941, kdy Němci napadli Sovětský svaz.

Putin se pietního pochodu v Moskvě zúčastnil podruhé, opět se prý rozhodl spontánně. Nesl fotografii svého otce, který za druhé světové války bránil před německými vojsky Leningrad, nyní opět zvaný Petrohrad. Při obraně malého, ale pro budoucí proražení německého obklíčení důležitého předmostí u řeky Něvy byl otec budoucí hlavy státu těžce zraněn. V obklíčeném velkoměstě zahynul Putinův starší bratr na záškrt. Sám budoucí prezident se narodil sedm let po válce.

Ačkoliv Putin zdůrazňuje nepřípustnost "byrokratizace" spontánně zrozené akce, organizátoři prvního pochodu v sibiřském Tomsku tvrdí, že právě to se nyní s jejich nápadem děje. "Pluk se mění v rituál! Studentům rozdávají portréty, které mají nést. Ale to už není osobní vzpomínka na konkrétního člověka, kterou jsme se snažili vytvořit," postěžovali si v internetovém listu Gazeta.ru. "Voják umírá dvakrát. Podruhé, když mizí vzpomínka na něj," vysvětlili původní ideu Nesmrtelného pluku. Den vítězství je v Rusku považován za svátek, který nejvíce Rusy sjednocuje. Někdejší Sovětský svaz ztratil podle odhadů v druhé světové válce 26 milionů svých občanů.

Podobně jako v ruské metropoli, tak i v Grozném, metropoli autonomního Čečenska na severním Kavkazu, kráčel v čele Nesmrtelného pluku místní vládce Ramzan Kadyrov. Ten na slavnostní recepci čtyřem vdovám po vojácích padlých v druhé světové válce rozdal po milionu rublů (asi 360.000 Kč) na zlepšení bytových podmínek. Statisíce rublů od Kadyrova dostaly i tři desítky veteránů.

PREZIDENT ZEMAN NA VELVYSLANECTVÍ RUSKA

Oslava osvobození Rudou armádou ČR se konala v pondělí i v Praze na velvyslanectví Ruska,.kam přišly stovky politiků i dalších občanů z celé ČR. Objevili se tam i expremiér Nečas s Nagyovou, která je dnes jeho manželkou. Prezident Miloš Zeman i ruský velvyslanec v Česku Alexander Zmejevskij vybídli při příležitosti 71. výročí konce druhé světové války k vytvoření široké protiteroristické koalice. Na slavnostní recepci pořádané tradičně na ruském velvyslanectví v Praze česká hlava státu varovala před likvidační válkou a vybídla ke spojení sil proti takzvanému Islámskému státu a podobným organizacím.

Zeman, který se tradiční recepce na ruské ambasádě zúčastnil po dvou letech, v rusky předneseném proslovu varoval před tím, že se mohou dějiny druhé světové války zopakovat, byť jiným způsobem. Znovu se podle něj objevuje nenávist, jejíž cílem není získání nového území či hospodářských zisků, ale likvidace nepřátel, tentokrát na základě náboženství.

Na ruském velvyslanectví v Praze se před dvěma lety nezúčastnil vzpomínkové akce nikdo z nejvyšších ústavních činitelů kvůli ruskému angažmá v krizi na Ukrajině, letos se mezi ministry o účasti na recepci debata nevedla. Dorazil tak ministr průmyslu Jan Mládek nebo šéfové komor Parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch (všichni ČSSD). Mezi hosty na ruském velvyslanectví nechyběli ani bývalý premiér Petr Nečas v doprovodu manželky Jany Nečasové, dříve Nagyové, exprezident Václav Klaus a americký velvyslanec v Praze Andrew Shapiro. Dorazili i bývalý šéf diplomacie Jan Kohout, poslanci Jaroslav Foldyna a Jeroným Tejc (oba ČSSD), Stanislav Berkovec (ANO), Marta Semelová (KSČM), bývalý ministr vnitra Martin Pecina, šéf odborů Josef Středula a předseda Strany práv občanů senátor Jan Veleba. Fotografie z oslavy osvobození v Praze na Velvyslanectví Ruska v Galerii ispigl.eu

TERORISMUS HROZBOU

K odložení rozporů, ideologií či bloků vyzval podobně jako Zeman také velvyslanec v ČR Zmejevskij i ruský prezident Vladimir Putin během vojenské přehlídky v Moskvě. Terorismus se podle něj stal globální hrozbou a Rusko je otevřeno spojení úsilí s dalšími státy na vytvoření "mimoblokového systému mezinárodní bezpečnosti". Loni byl český prezident v termínu oslav Dne vítězství právě v Moskvě na velkolepé přehlídce na počest padlých. Letošní hodinová přehlídka v Moskvě byla podstatně skromnější. Loni se jí zúčastnilo na 16.000 vojáků, tentokrát "jen" něco přes 10.000. Místo 143 letadel přeletělo dnes nad centrem ruské metropole 71 vrtulníků a letounů. Méně bylo i pozemní techniky - loni se představilo 193 kusů, letos 135.

Několik hodin po vojenské přehlídce prošlo kvůli uctění padlých přes Rudé náměstí v Moskvě podle odhadů policie 400.000 lidí. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě včetně Česka. Sovětská armáda nesla hlavní zátěž bojů proti nacistickému Německu a jeho spojencům a osvobodila většinu území Československa, kde padlo na 140.000 sovětských vojáků.

ODTAJNĚN SPIS MARŠÁLA ŽUKOVA

K zázraku přirovnávají ruští historici odtajnění osobního spisu strůjce mnoha sovětských vítězství nad německými vojsky Georgije Žukova. Ze spisu se vědci mimo jiné dozvěděli o udáních, které měly uznávaného maršála zkompromitovat. Informoval o tom časopis Ogoňok. Žukovův osobní spis podle historika Leonida Maximenkova obsahuje například pozoruhodné udání z Paříže z roku 1954. Podle něj Žukov, tehdy náměstek neschopného ministra obrany Nikolaje Bulganina, jedná prostřednictvím francouzského tajného agenta se západními velmocemi o přípravách povstání v Rusku a o uchopení moci. Autorem udání byl šéf sovětské vojenské rozvědky. V Žukovově spisu se nalézá i další "klasický" kompromitující materiál: dopis od jisté Němky z Drážďan, dožadující se alimentů na údajného maršálova potomka.

Podle historika se nelze zbavit dojmu, že se tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov (v čele státu v letech 1953-64) pokoušel zbavit populárního maršála Žukova podobně, jako se Chruščovův předchůdce Josif Stalin ještě před druhou světovou válkou zbavil maršála Michaila Tuchačevského. Stalin k likvidaci potenciálního soka v Rudé armádě využil - jak v roce 1961 vyprávěl na sjezdu komunistů sám Chruščov - kompromitujících materiálů podsunutých německou rozvědkou československému prezidentovi Eduardu Benešovi, který udání předal do Moskvy, kde v létě 1937 odhalili "spiknutí", stojící Tuchačevského život. Dokumenty, které by tuto rozšířenou verzi potvrzovaly, ale nejsou známy, navíc Stalinova čistka v Rudé armádě se neomezila jen na Tuchačevského, ale stála životy tisíce velitelů.

Oproti tomu se Žukov po vypuzení z ústředního výboru komunistů v roce 1957 stal jen politickou mrtvolou. Maršál zemřel v moskevské nemocnici v roce 1974 následkem infarktů a mozkových mrtvic. Avšak i lékařská zpráva o příčinách skonu čtyřnásobného hrdiny Sovětského svazu byla po dalších 42 let tajná, podobně jako informace o privilegiích, kterým se těšil maršál a jeho potomci, a vůbec celý spis. /r/