Odbory ČR na zrušení. Místo neschopného Středuly odboráře z Německa, bojovníky na stávky a protesty. Čína s Putinem přetvořit svět. Ukrajinci strach z mobilizace. Soudci v Chorvatsku zakázali prezidentovi kandidovat do parlamentu

 \Už bývalý prezident Ruska Medveděv upozornil politiky ČR, že když nedokáží lidem pomoci, mají aspoň oblasti u hranic přenechat Německu a Češi by se měli určitě lépe. Důchodci ČR, SR mají v Německu 50 tisíc měsíčně. Odboráři ČR už od nástupu Fialy nic pro lidi a podniky nic nezorganizovali, jako v Německu stávky železnic, autobusů, letců a mnohé jiné. A stávkovalo se dokonce několikrát a dosáhli víc peněz a další splněné požadavky.

Ukázali to v ČR i lékaři, kteří vybojovali zdravotníkům vyšší platy. Už s lékaři měli odboráři ČR stávkovat a vyhlásit generální stávku na odstranění Fialy. Několik týdnů protestují v celé Evropě a ČR zemědělci, ale odboráři v ČR mlčí,\nepřidávají se, nevyhlásí gen. stávku na demisi Fialy a spol. Odboráři se Středulou nepomohli ani zaměstnancům Liberty v Ostravě a dalších podniků. Středula ve vedení odborů ČR nemá co dělat, ale je třeba požádat do vedené odborů v ČR schopné nebojácné odboráře z Německa, jako dříve protesty a generální stávku na vítězství zorganizoval Václav Havel.

X X X

EXPERTI: ĎURKO  A  SPOL  VYHODIT  STŘEDULU,  TO  JE  ŽÁBA  NA  PRAMEBNI

JEDNAT  S  ODBORY  V  MLADÉ  BOLESLAVI   A   V  NĚMECKU

SPOJIT  SE  SE  ZEMĚDĚLCI  ČR,  EVROPY

Středula zůstává jediným kandidátem na šéfa odborů. Vyzyvatelé mají čas do čtvrtka

Nominaci na předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) má zatím jen Josef Středula, který ve stejné funkci nedávno skončil kvůli neplacení členských příspěvků. Na místopředsedu centrály některé svazy navrhly šéfa sociálně-ekonomického oddělení centrály Jiřího Vaňáska. Seznam kandidátů se uzavře ve čtvrtek. Novinářům to po jednání rady ČMKOS řekla místopředsedkyně centrály Radka Sokolová.

Nové vedení by měli odboráři a odborářky volit na mimořádném sněmu 25. března poté, co Středula skončil ve vedení kvůli neplacení členských příspěvků a místopředseda Vít Samek rezignoval kvůli věku. Konfederaci teď řídí Sokolová.

„Na přípravě mimořádného sněmu se pracuje, Do 21. března mají odborové svazy možnost nominovat kandidáty na obě dvě pozice,“ řekla Sokolová. Podle ní centrála obdržela nominace Středuly na předsedu a Vaňáska na místopředsedu od některých svazů.

Další svazy budou o svém postupu teprve jednat. „Je to zatím stále otevřené. V tuto chvíli to, co máme písemně a papírově, jsou dvě jména,“ uvedla místopředsedkyně.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů asi s 270 000 členů. Středula minulý týden řekl, že ho zatím nominovalo šest svazů, a to třeba úřednické odbory, herecká asociace či odbory civilních zaměstnanců armády. K nim se ve středu odpoledne jako sedmý přidal nejpočetnější svaz KOVO. Sokolová neupřesnila, jaké svazy dosavadního předáka a Vaňáska navrhly.

Podle některých šéfů odborů je do mimořádného sněmu krátká doba na to, aby bylo možné najít do čela centrály nové osobnosti, které by se stihly všem svazům představit. O možných scénářích jednali dnes na radě i předsedové a předsedkyně svazů. „Rada ČMKOS to uzavřela tím, že budou probíhat volby. Respektive doporučuje sněmu, aby to tak bylo,“ uvedla Sokolová.

O variantách na sněmu rozhodnou zástupci svazů. Hlasovat může 115 odborářů a odborářek. Sokolová uvedla, že se centrála připravuje na různé varianty. Sněm může zvolit předsedu a místopředsedu, jen předsedu, jen místopředsedu, nebo také nikoho. Může jednat i o svolání mimořádného sjezdu, kde by se předseda volil. Řádný sjezd by se měl konat na jaře 2026.

„Samozřejmě možnosti jsou různé. Naším cílem je, aby vše dopadlo podle regulí a v pořádku a odbory mohly jít dál a hájit naše členy,“ řekla místopředsedkyně ČMKOS.

Centrála kritizuje podobu důchodové reformy. Nesouhlasí hlavně s odsouváním důchodového věku a podobou dřívějších penzí pro náročné profese. Vyjednávat chce o růstu platů či opatřeních na podporu ekonomiky. Pořádá také petici proti případnému uzákonění výpovědi bez udání důvodu. Soustředit se chce i na evropské volby.

X X X

CNN: Čínský prezident chce s Putinem přetvořit svět. Globální Jih stojí za Moskvou

Vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách je pro Čínu očekávanou a dobrou zprávu. Peking a Moskva totiž hodlají utužit svůj vztah a vytvořit mocenskou protiváhu Západu. Tak čte současnou geopolitickou situaci americká CNN. Podle ní má navíc Putin podporu i globálního Jihu.

\Rusko s Čínou se totiž už před dvěma lety zavázaly k bezmeznému partnerství, jehož cílem je primárně destabilizovat pozici Západu, jakožto ústřední mocenské a ekonomické skupiny světa. Po ruských volbách teď může Putin s Si Ťin-pchingem na tomto cíli bez starostí pracovat.

  „Čína považuje Putina za klíčového partnera tváří v tvář rostoucímu napětí s USA. A také při procesu přetváření světa, kterému podle Pekingu nespravedlivě dominují pravidla a hodnoty nastavené Washingtonem a jeho spojenci. Stabilní vztahy s Moskvou také umožňují Pekingu soustředit se na další problémové oblasti, jako je Tchaj-wan a Jihočínské moře,“ uvedla CNN.

Rusko během války na Ukrajině významně posílilo své vazby na Východ. Objem obchodů s Čínou a Indií už v součtu převyšuje objem obchodů mezi Moskvou a Evropskou unií před začátkem války na Ukrajině, uvedl list The New York Times.

Jediné, co Pekingu v kontextu Ruska podle CNN údajně nevoní, je neustálé vyhrožování jadernými zbraněmi. Čínští experti tvrdí, že Peking se obává eskalace a možnosti, že se do války přímo zapojí více evropských zemí.

Rusko sílí na jihu

Čína ale není jediným spojencem Ruska. Moskvě se totiž i během války daří pronikat na zahraniční diplomatická kolbiště a získávat vliv nejen v řadě zemí Afriky, ale i Latinské Ameriky a Asie. Tedy ve státech takzvaného globálního Jihu.

   Ostatně protiváhou prozápadně laděné skupiny G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA) je skupina BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty).

Že se země globálního Jihu snaží přiklánět spíše k Rusku než Západu, dokazuje i víkendové přerušení smlouvy mezi Nigerem a USA. Africká země ukončila s Američany smlouvu, která umožňovala pobyt vojáků na jejím území, psal web CNN.

Český exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) po ruských prezidentských volbách upozornil, že Západ nemá jasnou koncepci toho, jak s Ruskem v příštích letech jednat. Že by Putin v příštích brzy přestal vládnout, je podle něj nepravděpodobné.

„Putin posílil svou vazbu na globální Jih. 80 procent lidí na planetě nepodporuje naše sankce. Musíme se na to dívat chladnokrevně,“ řekl Zaorálek v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

X X X

Zběsilý Západ přivedl Putina k drtivému vítězství

Válka Západu proti Rusku se plně projevila i v právě proběhlých volbách. Ty zoufalé útoky, mimo jiné, že směšný Macron ještě uprostřed voleb přitvrdil a přišel dokonce s myšlenkou pozemní operace…

No ať se do ní Macron pustí. Ve Francii je doslova nenáviděný, jeho strana má doslova žalostnou nepodporu a i v minulém týdnu se objevil průzkum, že strana Marine Le Pen by dokonce mohla dosáhnout absolutní většiny…A Macronova pozemní operace by taky zřejmě skončila jako likvidace západních žoldnéřů včetně těch francouzských v Oděse.

Zatímco papež takřka bleskurychle ihned blahopřál Putinovi k volebnímu vítězství, Západ koketuje s myšlenkou, že jej neuzná, což by také mohlo vést k závěru, že s ním nebude jednat.

Nuže, komu není rady, tomu není pomoci. Mediální propagandu má Západ dokonale zmáklou a všude se ihned ujal narativ, že volby byly zfalšované.

Jen tak dál. Na Putina je tento Západ krátký, ale nejen na Putina, ale zřejmě i na 87% ruského národa, který se proti Západu jen přitvrdí a upevní se jeho snaha zvítězit.

Zatímco Zelenskyj hystericky vykřikoval, že snad Putin chce být doživotním prezidentem, pak Západ by mu měl klást otázku, proč sám nekandidoval, když mu pomalu končí mandát. Ale to Západ neučiní.

Jedno je ovšem jisté: Představa, že současný konflikt bude vyřešen jednáním je bláhová. Destruktivní politika Západu, která chce dostat Putina na kolena vede k jedinému výsledku: Západ musí být drtivě poražen, pokud nenastane zázrak a nezvítězí v USA Trump, který obratem změní strategii ve směru spolupráce s Putinem. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Putin pro Rusy symbol jistoty, říká Just. Chudým vrstvám přinesla válka blahobyt

Vladimir Putin je pro Rusy symbolem jistoty a blahobytu, uvedl v pořadu Zprávy Plus spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Vysvětlil, že díky válce si nižší třída výrazně polepšila a opětovně zvoleného prezidenta spojuje s domnělou ekonomickou stabilitou.

Putinova výhra v prezidentských volbách nebyla podle Justa nijak překvapivá, protože z velké části odpovídá sociologickým průzkumům, které měří jeho popularitu. „On dostal řekněme ještě o dvě procenta více vzhledem k té oficiální popularitě, což dokázal Kreml zařídit. Rozhodně to nevypovídá o aktuální situaci v zemi,“ zdůraznil.

  Komentátor Jan Macháček upřesnil, že Putinova podpora je ve skutečnosti zřejmě nižší, přesto je stále většinová. „Jeho popularita není srovnatelná s politiky, kteří žijí v demokratickém a politicky konkurenčním prostředí. Ten ruský systém je jiný – autokratický, někdo říká dokonce totalitní, ale pořád v něm lze provádět nějaké důvěryhodné průzkumy veřejného mínění,“ poznamenal.

 Připomněl také, že popularita vůdce Ruska navíc v poslední době stoupla, což je spojeno s prosperující ekonomikou. „V Rusku došlo ke zvýšení reálných příjmů, a to i u chudších skupin,“ vysvětlil.

„Díky válce si ty nižší příjmové skupiny přišly skutečně na jiné peníze, než byly zvyklé. A to díky tomu, že třeba pracují v závodech či továrnách, které se podílí na zbrojní výrobě, nebo narukovali do války,“ dodal Just.

Ruští voliči jsou podle něj totiž velice citliví na pojmy stabilita a jistota a dopad sankcí zatím nepociťují.

X X X

900 dnů blokády Lenigradu Němci byla genocida

Rusko požaduje, aby Německo oficiálně uznalo blokádu Leningradu během II. světové války jako akt genocidy. Ministerstvo zahraničí Ruské federace zaslalo do Berlína příslušnou nótu.

V dokumentu se uvádí, že Rusko se seznámilo s prohlášením Německa ze dne 27. ledna 2024 u příležitosti 80. výročí zrušení obléhání Leningradu. Potvrzuje historickou odpovědnost Německa za jeden z nejstrašnějších zločinů proti lidskosti spáchaných nacistickým režimem na národech Sovětského svazu.

Jak připomíná ruské ministerstvo zahraničí, Moskva považuje blokádu Leningradu a další brutální zvěrstva III.  říše na území SSSR za akty genocidy národů Sovětského svazu. „Ruská strana si všímá rozporuplné povahy přístupu německé strany k otázce oficiálního uznání zločinů proti lidskosti spáchaných Německem v minulosti jako genocidy,“ zdůrazňuje ministerstvo.

Ruské velvyslanectví v Německu poznamenalo, že německá strana poté, co uznala své zločiny během éry kolonialismu za akt genocidy, stále tak neučinila v souvislosti s blokádou Leningradu a dalšími zločiny proti národům SSSR.  Ruská strana trvá na oficiálním uznání těchto zvěrstev III.  říše za genocidu německou stranou.

Jak zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, blokáda Leningradu nacisty byla  z hlediska krutosti a cynismu bezprecedentní . Zdůraznil, že  jde o genocidu  a její hodnocení musí být neotřesitelné, server vasevec.cz

X X X

 P.C. Roberts: A válka se stále šíří…

Nemám tušení, proč francouzský prezident Macron svým prohlášením, že je připraven poslat francouzské vojáky do Oděsy, tak přičinlivě přiživuje plameny ukrajinské války. A proč, aby toto své prohlášení ještě obohatil, dodává směrem k Putinovi: „Jsme jaderná velmoc a jsme připraveni“.

A stejně tak nemám tušení, co nebo kdo Macrona  do tohoto  agresivního postoje ustanovil.

Už dva roky píši, že Putin potřebuje tento konflikt ukončit, protože válka se šíří a stále víc se vymyká kontrole. Pokud totiž francouzský prezident skutečně pošle  francouzské vojáky do Oděsy, znemožní tím zjevnou Putinovu snahu dokončit svůj vojenský úkol na Ukrajině, aniž by přitom vstoupil do války s NATO.

Válka se tedy rozšířila, evropští lídři nyní už otevřeně hovoří o přípravě na válku s Ruskem.a do NATO vstoupily další dvě země, Švédsko a Finsko. „Francouzské úřady zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu už od roku 2023,“ uvedl list Le Monde s odkazem na zdroje. „Otázka vyslání francouzské armády na Ukrajinu byla podle těchto zdrojů projednávána v „nejpřísnějším utajení“ na Bezpečnostní  radě v Elysejském paláci 12. června 2023. Krátce předtím se francouzský prezident vyslovil pro brzký vstup Ukrajiny do NATO.

Le Monde píše, že v předvečer druhého výročí  invaze, 21. února 2024, Macron po ceremonii přenesení popela člena francouzského hnutí odporu Misak Manushyana do Pantheonu nastolil téma Ukrajiny v rozhovoru s těmi, kteří mu blahopřáli k jeho „krásnému projevu“. „V každém případě v příštím roce budu muset poslat některé ze svých lidí do Oděsy,“ řekl Macron podle Le Monde. A náčelník generálního štábu francouzské armády generál Pierre Schill řekl stejnému listu, že Macronova slova jsou „především politickým a strategickým vzkazem“ Rusku o Macronově  připravenosti k takovýmto krokům.

Úkolem armády v této situaci je „připravit co nejvíce možností, jak pomoci prezidentovi činit politická a vojenská rozhodnutí“. Emmanuel Macron 26. února po konferenci vedoucích představitelů 20 evropských zemí prohlásil, že nevylučuje vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. Proti se postavilo mnoho západních zemí včetně Německa a USA. A Kreml reagoval slovy, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině povede k přímému konfliktu s Ruskem. „

Francouzský prezident 4. března upřesnil, že úřady neuvažují o vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, ale „zahajují diskuse a přemýšlejí o tom, co všechno lze udělat pro podporu Ukrajiny na jejím území“ Macron později dodal, že „nevyloučit něco, neznamená to udělat“. „Na setkání s vůdci francouzských politických stran 7. března Macron řekl, že by neměla existovat žádná omezení na podporu Ukrajiny. Zástupce šéfa ruské rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv v reakci na toto uvedl, že „pak už Rusko žádné červené čáry ve vztahu k Francii nemá“.

Při ukrajinském ostřelování ruské regionální metropole zahynuli dva lidé Bude další na řadě Moskva?

Kolik ponížení ještě Putin snese?

P.C. Roberts, Vybral a přeložil Lubomír Man, server vasevec.cz

X X X

MACRON  NEVÍ,  KAM  SE  ZAŘADIT,  Z  AFRIKY  VYHOZEN

Z holubice jestřábem. Proměna Macrona vzbuzuje otázky, soudí Britové

Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu, uvádí stanice BBC.

 Některé země jako pobaltské státy či Polsko vítají, že se prezident Macron zjevně přiklonil k jejich „realistickému“ hodnocení hrozby přicházející z Kremlu. Jiné – zejména Německo kancléře Olafa Scholze – tento znovunalezený francouzský duch válečnického nadšení spíše vylekal.

Všichni jsou každopádně zmatení a nejistí. Nakolik je nová Macronova linie upřímná? Když nedávno odmítl vyloučit možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, šlo snad jen o další z jeho překvapení – svědectví o jeho neukojitelné potřebě vyvolat diplomatický rozruch? A nakolik je jeho nový postoj čistě politický kalkul?

Macronovy argumenty

Volby do Evropského parlamentu se blíží a „macronovcům“ hrozí porážka od francouzské krajní pravice v čele s Marine Le Penovou a Jordanem Bardellou. Nepoužívá tedy Macron téma Ukrajiny jen k tomu, aby vytyčil jasnou dělící čáru mezi jeho stranou a opozicí? Aby zdůraznil kontrast mezi vlastní čitelnou bojovností a dřívějším mlhavým kolaborantstvím Le Penové s Moskvou?

Ve čtvrtečním živě přenášeném rozhovoru ve francouzské televizi prezident nepřímo připustil, že tyto klíčové otázky jsou mu pokládány. Avšak způsobem sobě vlastním se rozhodl nikoli tišit obavy, nýbrž trvat na svém. Místo aby se pokusil svou nově nalezenou varovnou rétoriku mírnit, jal se ji vysvětlovat, píše BBC.

Macron se tedy za svou „konverzi“ z holubice na jestřába ani trochu nestydí, protože podle jeho názoru muselo jedno nevyhnutelně předcházet druhému. Teprve po vyčerpání všech možností, jak se s protivníkem domluvit, je podle něj možné s konečnou platností říci, že protivník zašel za hranici únosnosti.

Za druhé Macron v rámci své obhajoby argumentuje tím, že Rusové nyní povýšili své agresivní chování na zcela novou úroveň. Kreml podle něj v posledních měsících „znatelně přitvrdil“. Ruská ekonomika najela na permanentní válečný stav, zesílily represe vůči domácí opozici a vystupňovaly se kybernetické útoky proti Francii a dalším zemím.

V době, kdy se Ukrajina zjevně dostává do defenzivy a na Spojené státy již není spolehnutí jako na neochvějného spojence, Evropa podle Macrona vstupuje do nové prostředí: „Do světa, kde se vskutku děje to, co jsme dosud považovali za nemyslitelné.“

Z toho důvodu je podle nové Macronovy doktríny třeba, aby se Francie a Evropa připravily na ostrý obrat – mentální skok z pohodlných jistot jedné umírající éry do drsné reality éry nové. Ve vědomě churchillovském duchu tvrdí, že pokud si chce Evropa udržet mír, musí se připravit na válku.

Jak tomu u Emmanuela Macrona bývá vždy, jeho logika je bezchybná, argumenty neprůstřelné.

Překážky na domácí i mezinárodní scéně

Ale jak tomu u Emmanuela Macrona také bývá vždy, otázkou je: přesvědčovat asi dovede, ale dokáže i přesvědčit?

Trvalým problémem francouzské hlavy státu totiž zjevně není nedostatek mozkových kapacit, ale schopnost přeměnit tuto inteligenci v jiný talent: vůdcovství. Schopnost přimět ostatní, aby jej následovali. A v tomto konkrétním případě, války na Ukrajině, zdaleka není jasné, zda se k němu ostatní přidají.

Nejzářnějším příkladem je rozkol, který panuje mezi lídrem Francie a mužem, který by měl být v Evropě jeho nejbližším spojencem: německým kancléřem Olafem Scholzem. V tradičním francouzsko-německém stylu nyní obě strany na veřejnosti urovnávají případné neshody a formují povinnou společnou frontu. Odtud Macronova páteční návštěva v Berlíně.

Bez ohledu na množství vřelých objetí však nelze zakrýt základní neshody: Francie viní Německo ze zdržování pomoci Ukrajině a ze záměrné zaslepenosti, když se stále spoléhá na trvalost amerického bezpečnostního deštníku; Německo zase obviňuje Francii z unáhlené bojechtivosti, z pokrytectví (francouzské dodávky zbraní Ukrajině ve skutečnosti daleko zaostávají za německými) a z macronovského pozérství.

Ale i na domácí scéně je podpora Emmanuela Macrona v otázce Ukrajiny slabší, než by rád. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že převážná většina Francouzů, přibližně 68 procent, nesouhlasí s jeho postojem ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu. V obecnější rovině, jakkoli se většina respondentů staví jednoznačně proti Rusku, agentura Ifop hlásí „postupnou erozi podpory ukrajinské věci“.

A pokud má jeho nový, nekompromisní postoj k Moskvě skutečně volební podtext s cílem obnažit obojakost krajní pravice, pak se zdá, že nefunguje. Podpora krajně pravicového Národního shromáždění (RN) podle předvolebních průzkumů jen roste.

Správné pro Evropu, nebo jen Francii?

Ve své proměně v předního evropského bojovníka proti appeasementu si prezident Macron opět razí novou cestu. Ujímá se vůdčí role a nutí Evropany, aby se vážně zamysleli nad vlastní bezpečností a nad oběťmi, které možná budou brzy muset podstoupit.

To vše je bezpochyby vítané.

Macronova potíž je v tom, že u příliš mnoha lidí vzbuzuje špatnou odezvu.

Příčí se jim jeho sebedůvěra a mají pocit, že příliš snadno zaměňuje to, co je správné pro Evropu a pro svět, s tím, co je ve skutečnosti správné jen pro Francii či pro něj samotného.

X X X

GEN:   ŠEDIVÝ:  UKRAJINA  BEZ  VOJÁKŮ

PŔES  10  MILIONŮ  UKRAJINCŮ  V  NĚMECKU,  BOJOVAT  NEPŮJDOU

Šedivý: Ukrajině zoufale chybí vojáci. Uprchlíci z Česka by měli jít na frontu

Podle odhadů se v Evropské unii nachází asi 650 tisíc Ukrajinců. Zhruba podobný počet lidí teď poptává ukrajinská armáda. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by se proto měli uprchlíci vrátit a bojovat. Řekl to pro Echo Pavla Štrunce. O potřebě mobilizace mluvil i pro CNN Prima NEWS.

Ukrajinská armáda dává v posledních měsících najevo, že jí zoufale chybí dvě věci – vojáci a dělostřelecká munice. Zatímco druhý problém se snaží řešit česká iniciativa, na jejímž základě začnou proudit na Ukrajinu dělostřelecké náboje od tajných spojenců, první problém se vyřešit nedaří.

 Dobrovolně se do armády už prakticky nikdo nehlásí. Verbíři proto musejí hledat brance v ulicích. Lidé se ale navzájem varují, kudy verbíři chodí. Nových rekrutů je proto málo. Armáda přitom údajně potřebuje více než půl milionu mužů.

 Asi 650 tisíc Ukrajinců mezitím pobývá v zemích Evropské unie. I když Kyjev chce, aby se vrátili, Brusel odmítá lidi se statusem uprchlíků vydat. Generál ve výslužbě Jiří Šedivý se ale domnívá, že je to chyba.

„Pokud chceme Ukrajině pomoci, měli bychom přijít s tím, že jestli jsou v Česku bojeschopní muži, měli by být posláni zpátky na Ukrajinu. Na frontě chybí vojáci, byl bych pro, kdyby byla vyhlášena mobilizace, aby se Ukrajinci žijící na Západě vrátili do vlasti. Země nemá kde brát, zatímco možnosti Ruska jsou téměř neomezené,“ řekl pro Echo Pavla Štrunce.

Strach z mobilizace

Šedivý pro CNN Prima NEWS sdělil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se zřejmě vyhýbá tvrdší mobilizaci, protože za ni nechce nést politickou odpovědnost.

„Vojska utrpěla poměrně velké ztráty, je potřeba změnit způsob vedení boje, jenže Zelenskyj čekal moc dlouho. Změna se měla odehrát už v listopadu,“ řekl.

„Myslím, že je zcela zřejmé, že k tomu dojde. Zelenskyj na sebe ale nechce vzít politickou odpovědnost za rozhodnutí, což se mu může vymstít. I kdyby se o ní ale rozhodlo dnes, stejně zabere týdny a měsíce, než se celá mašinérie dá do pohybu,“ upozornil někdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR.

Podle něj ukrajinská armáda v posledních měsících utrpěla těžké ztráty, a pokud nezmění taktiku a nedoplní stavy, hrozí, že se fronta začne rozpadat. Rusové by mohli v takovém případě postoupit blíže ke Kyjevu.

X X X

Průlom v Itálii. Škola vyhlásila prázdniny na poslední den ramadánu

Žáci základní školy v italském městě Pioltello nedaleko Milána zůstanou 10. dubna doma. Vedení školy se totiž rozhodlo vyhlásit volno na den, kdy se slaví konec muslimského postního měsíce ramadánu. V Itálii se tak stalo poprvé, píše v pondělí deník Corriere della Sera. Rozhodnutí ostře kritizovala krajní pravice.

Škola krok odůvodnila tím, že mnoho žáků v uplynulých letech na významný muslimský svátek doma stejně zůstávalo.

Na základní školu ve městě, které spadá do milánské metropolitní oblasti, chodí zhruba 1300 dětí, z nichž 40 procent pochází z muslimských rodin, uvedl ředitel Alessandro Fanfoni. „Máme tu třídy, kam v minulých letech na vyučování na konci ramadánu, přišly tři nebo čtyři děti,“ řekl.

Rozhodnutí vyhlásit na 10. dubna volno podpořila podle ředitele i školská rada, v níž zasedají zástupci rodičů. Škola proto zahájila v září školní rok o den dříve než v okolních obcích, aby dodržela povinný rozsah výuky.

Rozhodnutí školy, které je podle tisku první tohoto druhu v Itálii, kritizovala krajní pravice. „Je to nepřijatelná volba, která jde proti hodnotám, identitě a tradici naší země,“ uvedl italský ministr dopravy a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini. V obdobném duchu se vyjádřili i další činitelé této strany.

Školu naopak podpořila starostka města Pioltello Ivonne Cosciottiová ze středolevicové Demokratické strany. Rozhodnutí, o kterém podle svých slov starostka nebyla informována předem, jde podle ní správným směrem.

V Itálii se podle různých odhadů hlásí k islámu tři až pět procent obyvatel. Nynější přítomnost islámu v Itálii souvisí především s přistěhovalectvím, které zesílilo od konce 80. let minulého století.

Islám patří v Itálii k menšinovým náboženstvím, v zemi se většina lidí hlásí ke křesťanství. Podle posledních odhadů se ale zhruba 30 procent Italů nehlásí k žádné víře.

X X X

Soudci v Chorvatsku zakázali prezidentovi kandidovat v parlamentních volbách

 Ústavní soud v Chorvatsku zakázal prezidentu Zoranu Milanovičovi kandidovat v dubnových parlamentních volbách, pokud nerezignuje na funkci hlavy státu. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT. Milanović minulý týden šokoval politickou scénu v zemi, když oznámil, že povede kandidátku sociálních demokratů (SDP). Odstoupit z prezidentské funkce chtěl až po skončení hlasování. Dnešní rozhodnutí ústavního soudu označil za puč.

Předseda ústavního soudu Miroslav Šeparović po dnešní narychlo svolané schůzi uvedl, že prezident země se z titulu své funkce nesmí podílet na činnosti žádné politické strany. Vyloučena je proto možnost, aby se hlava státu stala kandidátem v parlamentních volbách či se vydávala za kandidáta na předsedu chorvatské vlády.

„Pokud se prezident republiky v době výkonu této funkce stane kandidátem pro volby poslanců v chorvatském parlamentu nebo vystupuje na veřejnosti jako budoucí kandidát na předsedu vlády, musí ihned odstoupit,“ citovala HRT z prohlášení ústavního soudu.

Chorvatští poslanci ve čtvrtek schválili rozpuštění Saboru a vypsání předčasných parlamentních voleb na 17. dubna. Stalo se tak po měsících protestů opozice proti vládě dlouholetého premiéra Andreje Plenkoviče z konzervativního Chorvatského demokratického společenství (HDZ).

O několik hodin později Milanović oznámil, že bude jedničkou kandidátky SDP a že se chce stát premiérem. Kandidovat chtěl podle svých slov jako nestraník a nezávislý. Milanovičovo zařazení do čela kandidátky potvrdil i předseda socialistů Pedja Grbin. Milanović v této souvislosti uvedl, že si je jist svým vítězstvím a že z prezidentské funkce odstoupí až po něm.

V reakci na dnešní verdikt Milanović podle deníku Jutarnji list uvedl, že se jedná o „čistý puč“ a „politické násilí“ ze strany ústavního soudu, jejž nazval skupinou „negramotných gangsterů“. Řekl také, že se „stane premiérem zákonným způsobem“ a že rezignace na prezidentský post „nepřipadá v úvahu“, protože by podle ústavy musel předat funkci současnému předsedovi parlamentu z řad HDZ.

Levicový populista Milanović, který byl v letech 2011 až 2016 předsedou chorvatské vády, je dlouholetým kritikem současného premiéra Plenkoviče. Jejich osobní vztah chorvatská média charakterizují jako krajně nevraživý.

Prezident plní v chorvatském politickém systému spíše reprezentativní roli, významnější pravomoci má však v oblasti obrany a národní bezpečnosti. Prezidentské volby se mají v Chorvatsku konat letos v prosinci, ceskajustice.cz

X X X

Ekologičtí aktivisté se nemohou hájit svým přesvědčením, rozhodl soud v Londýně

 Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude odsouzeno více protestujících.

V Británii, ale i v jiných evropských zemích, se v posledních letech odehrála řada protestů, při nichž členové různých hnutí poškodili majetek, aby zvýšili povědomí o problematice změny klimatu.

Generální prokurátorka Victoria Prentisová, která po loňském osvobozujícím rozsudku nad ekologickými aktivisty požádala odvolací soud o vyjasnění zákona, rozhodnutí uvítala. „Změna klimatu je důležitým tématem, a přestože je třeba chránit právo na protest, nedává to právo způsobit vážnou trestnou škodu, bez ohledu na to, jak silné je přesvědčení,“ uvedla v prohlášení.

Rozhodnutí vyvolalo kritiku ze strany skupin organizujících tyto protesty, včetně Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) a Just Stop Oil (Zastavme ropu), jejichž aktivisté byli obviněni z trestného činu poškození cizí věci.

Spoluzakladatelka Extinction Rebellion Clare Farrellová, jedna z devíti osob, které byly v listopadu zproštěny obvinění z rozbíjení oken v londýnském sídle banky HSBC, uvedla, že toto rozhodnutí „kriminalizuje“ nenásilné protestující.

V anglickém právu má obžalovaný možnost obhajoby proti obvinění z trestného činu poškození cizí věci, pokud si byl vědom okolností, za kterých škodu způsobil a pokud zároveň souhlasí její majitel.

Obžalovaní byli loni porotou zproštěni obžaloby poté, co přiznali způsobení škody na majetku s argumentem, že by vlastníci souhlasili, kdyby věděli o rozsahu a významu klimatických změn.

Odvolací soud však v pondělí rozhodl, že okolnosti, za nichž je škoda způsobena, „nezahrnují politické nebo filozofické přesvědčení osoby, která škodu způsobila“. Nejvýše postavená soudkyně v Anglii a Walesu Sue Carrová uvedla, že důkazy o názorech obžalovaného na změnu klimatu budou obvykle nepřípustné a nemohou být předloženy porotě.

X X X

Muž napadený policisty dosáhl přes promlčení smír s českou vládou ve Štrasburku

 Přes promlčení nároku dosáhl smírného ujednání s českou vládou muž, kterého v roce 2016 fyzicky napadli a poté neoprávněně zadržovali policisté při silniční kontrole. Policisté za to byli odsouzeni. Na rozsudek muž čekal kvůli uplatnění náhrady škody. Tím však došlo promlčení a české soudy nárok zamítly, Ústavní soud to potvrdil. Po podání stížnosti do Štrasburku mu česká vláda nyní vyplatí přes pět tisíc euro.

Vyplývá to z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti Valchář v. ČR, kterou Filip Valchář podal loni v únoru. Soud vzal smírné ujednání na vědomí a stížnost vyškrtl ze seznamu stížností. Česká vláda se zavázala zaplatit 4 800 euro za nemajetkovou újmu a 600 euro za náklady zastoupení. Rozhodnutí bylo zveřejněno 14. února 2024.

„Soud obdržel prohlášení o smírném narovnání podepsané stranami, v nichž stěžovatel souhlasil, že se vzdá jakýchkoli dalších nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k této stížnosti s výjimkou závazku vlády zaplatit mu uvedené částky,“ informuje o případu Evropský soud pro lidská práva. „Platba bude představovat konečné řešení případu,“ dodává Soud.

České vládě byla stížnost oznámena v květu 2023 s otázkou: Je zamítnutí promlčené žádosti podané stěžovatelem podle zákona č. 82/1998 slučitelné se zvláštní procesní povinností, kterou článek 3 Úmluvy ukládá státům, aby zavedly mechanismus umožňující nejen identifikaci a potrestání odpovědných osob, ale také poskytnutí náhrady za morální újmu?

Soud: Plnění úkolů státu způsobilo muži újmu

Filip Valchář si stěžoval podle článků 3 a 13 Úmluvy na zamítnutí jeho nároku na náhradu škody z důvodu špatného zacházení ze strany policisty.

Co se přesně stalo, je pak popsáno v usnesení českého Ústavního soudu z 11. října 2022, kterým senát předsedy Davida Uhlíře stížnost Filipa Valcháře odmítl.

Z usnesení vyplývá, že muže v roce 2016 zastavila ve vozidle policejní hlídka. „Jeden z policistů při kontrole dokladů stěžovatele fyzicky napadl a poté jej hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Policisté stěžovateli způsobili fyzickou bolest a psychický šok. Za uvedené jednání byl jeden z policistů odsouzen Krajským soudem v Ostravě za zneužití pravomoci úřední osoby a omezování osobní svobody k podmíněnému trestu (druhý z policistů byl odsouzen v roce 2020, třetí osvobozen),“ popsal český Ústavní soud situaci.

„Krajský soud rovněž konstatoval, že jednání policisty způsobilo stěžovateli nemajetkovou újmu, přičemž se tak stalo při plnění úkolů státu (tj. nešlo o exces) a za vzniklou újmu by měl také odpovídat stát,“ citoval Ústavní soud rozsudek krajského soudu.  „S nárokem na náhradu škody byl stěžovatel odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,“ shrnul Soud.

Nárok promlčen, lhůta se odvíjí od policejního zákroku

Jak dále vyplývá z usnesení, muž uplatnil nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem prvního policisty u ministerstva vnitra v roce 2018. „Ministerstvo vnitra návrhu nevyhovělo, stěžovatel poté v zásadě neuspěl ani se žalobou o zaplacení částky 212 088 Kč podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze prvostupňový rozsudek v podstatě věci potvrdil. Nárok na náhradu nemajetkové újmy i bolestného označil za promlčený, neboť stěžovatel se o škodě dozvěděl bezprostředně po zákroku policisty, kdy zároveň začala běžet zákonná šestiměsíční promlčecí lhůta. Ta poté uplynula již v březnu 2017,“ shrnul vývoj rozhodování v ČR český Ústavní soud.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Wikimedia/Adrian Grycuk

S takovým výkladem ovšem muž jako stěžovatel nesouhlasil. Podle něho musel být policista nejprve odsouzen, aby mohlo být před soudy prokázáno, že muž došel újmě. Nárok proto podle něho promlčen nebyl: „Tvrdí, že celá situace po zákroku policistů byla nejasná a zprvu musel sám čelit obviněním, že se dopustil protiprávního jednání. Za takového stavu by nebyl schopen nesprávný úřední postup prokázat. Teprve poté, co byly v trestním řízení provedeny všechny důkazy, a byl vydán odsuzující rozsudek, měl stěžovatel dostatečný podklad pro své tvrzení o nesprávném úředním postupu policisty. Počátek promlčecí lhůty by tak měl být vázán až na právní moc rozsudku,“ citoval Ústavní soud argumentaci muže.

ÚS: Kvadraturu kruhu měl řešit procesně jinak

Podle Ústavního soudu však obecné soudy postupovaly v souladu s judikaturou: „Obecné soudy zamítly nárok stěžovatele, neboť jej neuplatnil v zákonné lhůtě šesti měsíců a ten se promlčel. Obecné soudy vycházely z ustálené judikatury (citovaly např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012 sp. zn. 31 Cdo 619/2011), podle které újma při neoprávněném zásahu policisty vzniká již při samotném zásahu a od něj se také odvíjí počátek promlčecí lhůty,“ uvedl Ústavní soud doslova.

Stěžovatelova teorie směšuje podle Ústavního soudu subjektivní promlčecí lhůtu se schopností prokázat své přesvědčení o protiprávním jednání policistů. „Stručně vyjádřeno, pokud byl stěžovatel přesvědčen, že mu policisté způsobili škodu a chtěl ji nahradit, nedává smysl, aby své přesvědčení a možnost podání návrhu na náhradu škody podmiňoval vydáním pravomocného rozsudku v jiném řízení,“ uvedl Ústavní soud ve svém rozhodnutí.

„Navíc tato zdánlivá ,kvadratura kruhu´ byla v praxi snadno řešitelná – stěžovatel mohl podat v zákonné lhůtě žalobu na náhradu škody a soud požádat o přerušení řízení do doby ukončení souvisejícího trestního řízení s policistou (soud by ostatně řízení o odškodnění pravděpodobně přerušil i bez návrhu). Odkaz na stavění lhůty v občanském zákoníku není případný, neboť odškodňovací zákon je proti občanskému zákoníku jednak lex specialis, jednak se z hlediska odpovědnosti jedná u shodného nároku o dva odlišné subjekty (stát oproti policistovi/fyzické osobě),“ uvedl český Ústavní soud.

Stěžovatel sám přiznává, že na výsledek trestního řízení čekal úmyslně. Jak již bylo vysvětleno, toto rozhodnutí neodpovídalo ustálené judikatuře a promlčení nároku tak způsobil stěžovatel. Ministerstvo vnitra naopak k promlčení nijak nepřispělo, nesnažilo se zneužít právo na úkor stěžovatele, uvedl v závěru Ústavní soud, který stížnost muže s „pochopením jeho těžké situace“ odmítl.

Po stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva a následné dohodě se nyní česká vláda zavázala zaplatit Filipu Valchářovi 135 000 korun do tří měsíců. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

LETOŠNÍ ROK  V OLOMOUCI RAKOUSKÝ

Jako Rakouská sezona byl označen letošní rok v Olomouci. Rakouský akcent bude mít turistická sezona i kulturní události ve městě – od dnešního slavnostního zahájení až do speciálního představení Olomouce ve Vídni koncem roku.

Olomoučany i návštěvníky města čeká seznámení s rakouskou kulturou či gastronomií. V Olomouci se jedná o pátý rok, který odkazuje na partnerská města a sousední země. „Začali jsme slovenským rokem, pak přišel na řadu polský a maďarský. Vloni jsme měli díky výročí partnerství s Veenendaalem Nizozemský den. Původní orientaci na země uskupení V4 jsme ale letos rozšířili dále, protože Olomouc byla kdysi německy mluvícím městem a na Rakousko u nás existují stovky propojek,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek.

Na programu jsou letos výstavy, koncerty, workshopy, divadlo, film i společenské akce nebo návštěvy rakouských osobností spojených s Olomoucí. „Rakousku jsme se zatím příliš nevěnovali, protože tam nemáme partnerské město. Rakouskou sezonou to po kulturní stránce svým sousedům vynahradíme. Město bude v tomto případě fungovat spíše jako zastřešující organizace pro všechny aktéry, kteří rozvíjejí spolupráci s Rakouskem na všech možných úrovních,“ řekl náměstek primátora pro kulturu a cestovní ruch Viktor Tichák.

Ve městě již nyní probíhají výstavy, které představují Průmyslové muzeum císaře Františka Josefa v Olomouci nebo osobnost císařovny Marie Terezie jako významné reformátorky. Již se uskutečnily projekce filmů o Gustavu Klimtovi nebo autorské čtení rakouské spisovatelky Alex Beer.

Součástí dnešního slavnostního zahájení bude připomínka 180. výročí od založení slavného rakouského nakladatelství Hölzel Verlag v Olomouci. „Vernisáž panelové výstavy o Eduardu Hölzelovi s minikonferencí navštíví i pan Lukas Birsak, současný ředitel nakladatelství,“ podotkla vedoucí oddělení zahraničních vztahů magistrátu Hana Ederová. Olomoucký a vídeňský knihkupec a nakladatel Eduard Hölzel (1817–1885) patřil k významným postavám olomouckého společenského a kulturního života druhé poloviny 19. století. Ve svých 27 letech založil v říjnu 1844 na Horním náměstí obchod s knihami, uměním a hudebninami.

Na oficiální zahájení naváže Rakouská sezona dalšími programovými položkami, mezi nimiž bude i výstava rakouské umělkyně Reginy Alfery a fotografa Wolfganga Bara nebo uvedení filmu o Egonu Schielovi. Pomyslným vyvrcholením sezony bude Rakouský den 7. září na Horním náměstí. Na něj pak symbolicky naváže představení Olomouce významným hostům na českém velvyslanectví ve Vídni na Svatováclavských slavnostech.

Podle náměstka Ticháka není střídání sezon v Olomouci vázáno jen na země V4 nebo nejbližší sousedy. V budoucnosti se můžeme dočkat třeba i španělského či italského roku, nebo se naopak některý zopakuje. Hned příští bude slovenský a další finský.

Mgr. Radka Štědrá, tisková mluvčí

x x x

Českým fotbalistou roku 2023 je kapitán reprezentace Souček, anketu ovládl již potřetí

Záložník Tomáš Souček byl potřetí v kariéře zvolen nejlepším českým fotbalistou roku. Devětadvacetiletý reprezentační kapitán v tradiční anketě Fotbalové asociace ČR suverénně porazil druhého Ladislava Krejčího z pražské Sparty a třetího klubového spoluhráče z West Hamu Vladimíra Coufala.

 Mezi trenéry již počtvrté zvítězil slávistický kouč Jindřich Trpišovský před Martinem Svědíkem ze Slovácka a Jaroslavem Šilhavým, který po listopadovém postupu na mistrovství Evropy skončil u reprezentace. Talentem za uplynulý rok byl zvolen sparťan Martin Vitík a nejlepší fotbalistkou se premiérově stala Klára Cahynová ze Sevilly. Výsledky 59. ročníku ankety asociace slavnostně vyhlásila v Praze.

Souček získal v hlasování 931 bodů a Krejčího porazil s přehledem o 422 bodů. O pořadí rozhodovali členové fotbalové akademie, do níž patří prvoligoví trenéři a kapitáni, reprezentanti s minimálně 30 starty v národním týmu, vítězové uplynulých ročníků a zástupci médií a FAČR.

Souček navázal na vítězství za roky 2019 a 2020. S třemi prvenstvími se v historii ankety dostal již na dělené čtvrté místo za Pavla Nedvěda, Iva Viktora a rekordmana Petra Čecha, který vyhrál devětkrát. Vzhledem ke koronavirovým omezením z doby svých předchozích vítězství Souček poprvé převzal cenu před zaplněným sálem.

Reprezentační kapitán prožil úspěšný minulý rok. S West Hamem vyhrál Evropskou konferenční ligu poté, co „Kladiváři“ zvítězili ve finále v pražském Edenu nad Fiorentinou. Za národní tým pak Souček skóroval v posledních třech zápasech kvalifikace a dovedl jej na mistrovství Evropy v Německu, které začne v červnu. Z pozice defenzivního záložníka dal vloni v součtu za reprezentaci a West Ham 12 soutěžních gólů.

Úspěšný rok prožil i Krejčí, který z pozice kapitána dovedl Spartu k ligovému titulu a druhým místem dosáhl na své maximum v anketě. Vítěz předchozích dvou ročníků útočník Leverkusenu Patrik Schick vloni zápolil s vleklým zraněním a tentokrát skončil mimo první desítku až na 12. pozici. Aspoň jeden bod získalo 40 hráčů.

Trpišovský mezi trenéry o 268 bodů porazil Svědíka a navázal na triumfy za roky 2019, 2020 a 2021. Se Slavií přitom vloni na jaře podruhé za sebou nezískal český titul, na podzim s ní ale vyhrál skupinu Evropské ligy. Lépe než Trpišovský jsou na tom v historii ankety už jen Dušan Uhrin starší, Karel Brückner a s osmi prvenstvími rekordman Pavel Vrba.

Vítězka mezi fotbalistkami Cahynová při dlouhodobých absencích Kateřiny Svitkové a Petry Bertholdové jako kapitánka pomohla reprezentaci k postupu do elitní skupiny Ligy národů. Třicetiletá záložnice navíc pravidelně nastupovala za Sevillu.

Nejlepší mezi talenty Vitík vloni se Spartou získal ligový titul. Jednadvacetiletý obránce zároveň patřil k tahounům reprezentace do 21 let a nakoukl i do národního A-mužstva.

Do Síně slávy vstoupil kapitán vicemistrů Evropy z roku 1996 Miroslav Kadlec, který letos oslaví 60. narozeniny. Futsalistou roku se stal posedmé za sebou a celkově podesáté Michal Seidler.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fico: Budeme druhý Detroit. Školy neprodukujú to, čo chce priemysel. Hlad po elektrine utíši jadro. Erdogan opäť ponúka rokovania medzi Ruskom, Ukrajinou. GP Žilinka prerozdelil prokurátorov. Najsledovanejšia modelka Rajek zo SR na Oscaroch

Chce sa zamerať na Ukrajincov a stavať nájomné byty pri investíciách. Päť kľúčových tém, ktoré potrebuje Slovensko riešiť. V pondelok navštívil Slovensko generálny tajomník združenia najvyspelejších krajín na svete pod hlavičkou OECD Mathias Cormann a odovzdal premiérovi Robertovi Ficovi (Smer) správu o ekonomickej kondícii krajiny. V správe organizácia radí, ako by mala vláda postupovať, aby sa ľuďom žilo čo najlepšie. Fico hovoril o piatich témach, ktoré sú najpálčivejšie.

Celý příspěvek

Putin: Přímý konflikt Ruska s NATO krok od třetí světové války. Rehabilitace Zemana v nemocnici. Danko v SR podpoří soudce Harabína na prezidenta. Soudce Novák: Exděkan Ševčík věnovat vědecké práci. Očkovat proti černému kašli

Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by znamenal, že je planeta už jen krůček od třetí světové války. Tento scénář však prý jen těžko někdo chce. Putin už v minulosti několikrát vyhrožoval jadernou válkou, podle svých slov však dosud neměl potřebu použít atomové zbraně na Ukrajině.

Celý příspěvek

Putin ovládl volby, jako Stalin. I v Belgorodu Putin silný. V Rize uctívali Waffen SS. Šimečka chce po Kuciakovi v SR novou vraždu? Ekonomka Šichtářová: Soukromníci platí Fialovi mejdan. Zaorálek žádá Koláře o omluvu 

Vladimir Putin je s 87 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Podle státní agentury TASS to vyplývá z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování v neděli v 19:00 SEČ zveřejnila sociologická agentura VCIOM. Dlouholetý vládce Ruska podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě.

Celý příspěvek

SR dlžia milióny eur, sú medzi nimi aj známe mená. Žiadosť politikov, hercov SR Kellenerovú v Prahe na zastavenie normalizácie TV Markíza. Minister Takáč nesplnil ani jednu požiadavku farnárom. Sagana čaká operácia

Pozrite si rebríček najväčších dlžníkov na Slovensku. Spoločnosť Finstat, ktorá monitoruje hospodárenie slovenských firiem, zverejnila rebríček najväčších dlžníkov. Za minulý rok sa do dlhov dostali aj známe spoločnosti ako nábytkár Decodom alebo teleshopingový obchod, pričom do problémy má aj sieť čerpacích staníc či známy slovenský automobilový pretekár, tvrdí Finstat. Riaditeľ Kooperativy. Celý příspěvek

Lipavský ohrožuje ČR, Fiala banky, ekonomika na dně, traktorista Jurečka, umělec Juchelka nemají na reformu důchodu. Kde je umění rektora VŠE Dvořáka? Důchody zadat exděkanovi Ševčíkovi, poučit se v Německu

 Česko je Kocourkov bez vlastní obrany, míní exministr Zaorálek. Sankce vůči Rusku jsou jako cedník. Český zbrojní průmysl připomíná podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) Kocourkov. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že Česko nepodporuje státní podniky, i když nejlepší cestou je v tomto odvětví domácí výroba. Exministr také mimo jiné označil sankční systém Evropy namířený proti Rusku za „děravý jako cedník“. Celý příspěvek

Macron pripustil nasadenie francúzskych vojakov na Ukrajine. Deutsche Bahn rušňovodičom dosiaľ ponúkala o 13 percent vyššie platy. Minimálna mzda takmer tisíc eur, rodičovský dôchodok diskriminačný. Sociálni demokrati SR na voľnej nohe

Francúzsko bude možno v určitom okamihu nútené viesť pozemné operácie na Ukrajine, aby čelilo ruským silám. Podľa agentúry AFP to uviedol prezident Emmanuel Macron v zverejnenom rozhovore s denníkom Le Parisien. Francúzsko je pripravené na všetky scenáre, dodal. Celý příspěvek

Korupcia na Ukrajine. V Kyjeve zadržali vedúceho z hlavných oddelení ministerstva obrany. Komisia EU vyhovela farmárom, nemusia plniť ekologické požiadavky. Orbán vyzval k vzbure proti Bruselu. Ponižujúce články o pražskej Sparte v Anglii

Na Považí zostala pre podvodný obchod munícia za milióny. Veľký korupčný škandál takmer za 40 miliónov eur, ktorý zasiahol začiatkom roka ukrajinské ministerstvo obrany, sa týka aj Slovenska. Antikorupčná jednotka u susedov zistila, že do sprenevery štátnych peňazí na nákup munície boli zapletení vysokí funkcionári, ktorí uzavreli zmluvu s pochybnou firmou Ľvovský Arsenal.

Celý příspěvek

Exsoudce SR Harabín: ČR podporuje na Ukrajině fašisty. Jako prezident jedu do Ruska. Důchody v ČR podle Německa, Jurečka s Juchelkou nic nezařídí. 20. března protesty zemědělců ČR spolu se zemědělci Evropy. NATO do války s Ruskem nepůjde? 

Odchod do důchodu už byl řádně stanoven za dr. Husáka a všichni pracující s tím počítali. Za Fialy se k tomu znovu vrací lidovec, traktorista Jurečka. Důchodový systém mají určitě v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Maďarsku, Itálii i jinde, takže v ČR se nemusí nic nového vymýšlet. V Německu i lidé z ČR, SR mají důchod 50 tisíc měsíčně. Držet se hlavně Německa, protože Němci pak mohou jezdit i do lázní a na dovolenou v ČR, SR, do ciziny. Celý příspěvek